Pohled chachara:
Přes počáteční kecy, že autobus bude málo, jsme horko těžko zaplatili jeden a vyjelo nás ubohých 26. Cestou většina hověla alkoholu a v sobotu před polednem jsme byli ve Vilniusu.
Hledali jsme stadion a kousek od něj se pohybovala skupina místních hools. My, hledajíce vhodné místo k zaparkování, jsme zastavili po kilometru před hotelem. Za pár minut se dostavili místní, ozbrojili jsme se a vydali jsme se jim naproti. Bylo jich však již 80, také slušně ozbrojených. Nacpali jsme se zpět do busu, ale odnesl to řidič rozbitou hlavou a dvě menší okna. Většinu dne jsme potom strávili v servisu a kolem fízlárny, kde se sepisovaly škody.
Po příjezdu před stadion se začali houfovat místní fans. Vypadali sice odhodlaně a chtěli pozápasovou férovku, ale pořádek udržovali čtyři fízli. Vyměnili jsme si s nimi ziny, fota a adresy. Dozvěděli jsme se také, že na lize se zde nebijí a bitku tady nezaznamenali asi dva roky. Na Čechy se prý domlouvali několik měsíců dopředu a těšili se hlavně na fans ACS.
Po příchodu na stadion se do nás pustila skupina starších fans, které ochotně vypomohli i naši známí z před stadionu. Celkem jich bylo asi 100, my se sice postavili, ale kdyby nezasáhli policajti, dopadli bychom nejspíš bídně. V sektoru se k nám přidali další dva chachaři, kteří přicestovali vlakem, takže nás bylo 28 (v tom i jeden Polák). Dále byli přítomní čtyři Plzeňáci, dva sparťani a zahlédl jsme i šálu Opavy. Zbytek sektoru tvořil idiotský “Klub přátel …“ a pár repre fans, kteří se ojediněle i přidávali k našemu supportu.
Kotel Litvy vypadal dost dobře, prim v něm hráli fans Žalgirisu Vilnius, ale byli vidět i fans z Kaunasu, Klaipedy, Liepaje, Panevežysu atd.
Tito všichni čekali po zápase před naším vchodem a když jsme se po dvaceti minutovém čekání dostali kordonem policistů k autobusu, chyběly další dvě okna a zraněn byl i druhý řidič. Našemu odjezdu asistovali policajti na koních a služebními vozy museli vytlačovat auta litevských hools, které nás pronásledovaly. Policejní doprovod jsme měli až na Litevsko – Polské hranice. V autobuse bez oken byla v noci taková kosa, že ani zabalení do tří vlajek nepomáhalo.
Autor: Č.N.L. from URN. (Baník)
převzato z Football Factory č.6
Pohled plzeňáka:
Po březnové bitce v Teplicích, o které vím pouze z doslechu, jsem se do Litvy velmi těšil.
Z Plzně nás jelo pět a po dobrodružné jízdě vlakem jsme do Vilniusu dorazili ve čtvrtek. Již během pátečního dopoledne nás našli místní skinheadi, kteří nás nasměrovali na stadion jedenadvacítek. Zde jsme byli s Danem jediní dva čeští kluboví fans. Na zápase byli ještě zmrdi z Klubu přátel reprezentace a zhruba 60 domácích hool’s. Ti si nás v hloučku Čechů naštěstí nevšimli (měli jsme šály Plzně, novou vlajku jsme raději nepověsili).
Na utkání áček jsme už šli čtyři a dostavili jsme se kvůli nemožné domluvě s tupými pořadateli (nechtěli nás pustit do sektoru) na stadion asi v páté minutě. Čechů zde bylo podle mě kolem osmdesáti, z toho 30 Baníků, 4 Plzeň, 2 Sparta a zbytek repre fans. O přestávce jsme vyvěsili malou plzeňskou vlajku, ale chachaři ji hned strhli. V českém sektoru fandili především FCB. Počet Litevců bych odhadoval na 250. Během utkání se nic nedělo (kromě pár dýmovnic a neustálého pokřiku “česká kurva”). Po zápase nás místní policie v sektoru držela dost dlouho a vypouštěla po skupinkách přímo mezi litevské hooligans. Já šel jako poslední se sparťanama, naštěstí jsme hned u stadionu chytli taxi a odjeli na ubytovnu. Nutno dodat, že místní chuligáni vypadali dost dobře a na bitku byli evidentně natěšeni.
Výjezd to byl super, vadila mi však neúčast ostatních klubových fans. Rád bych věděl, kde byli např. slavní hooligans z Olomouce.
Autor: Prcek (Pilsen fans)
převzato z Football Factory č.6
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: footballfactory@seznam.cz
