Bylo dříve vejce nebo slepice? Je sklenice piva poloprázdná anebo spíš poloplná? Kdo dalfotbalové kultuře více, Angličané či Italové? Jsou otázky, o kterých se neustále živě diskutuje a na jejichž odpovědích není lidstvo schopno plně se shodnout. Těší mě, že jsem měl to štěstí vydat se hledat odpovědi na poslední otázku přímo do terénu – do země, která dala Evropě renesanci, rizoto a základy aktivního a organizovaného fandění – do Itálie.
Jakožto nepříliš velký znalec italské scény jsem byl upřímně zvědavý, jaký dojem na měmístní poměry udělají. Od nepaměti mi byla tak nějak bližší polská oddanost, německá preciznost a britská ležérnost, na úkor jižanského temperamentu. Jako fanoušek kopané avšech těch věcí kolem jsem však vždy cítil nutkání a jakousi morální povinnost kolébku subkultury Ultras osobně navštívit a nechat na sebe dýchnout odkaz místních tribunových zvyků. Díky pár zainteresovaným a stejně naladěným přátelům se mi přání splnilo a společně jsme vyrazili vstříc novým zážitkům do Toskánska a Emilia-Romagna, konkrétně do měst Florencie, Boloně a Carpi na zápasy Carpi FC 1909 x Pescara Calcio, Bologna F.C. x ModenaF.C. a AFC Fiorentina x AC Milan.
Carpi FC 1909 x Pescara Calcio (SERIE B, 14.03.2015, 1:2 – 3.048 diváků)
První zastávkou při naší tour bylo Carpi, město o velikosti středočeského Kladna, vzdálené přibližně 20 km od Modeny. Místní FC 1909 v současnosti vede tabulku druholigové soutěže, takže se dala očekávat euforická vlna místních tifosi. Na nádraží přijíždíme zhruba tři hodiny před začátkem utkání a první kroky ihned vedou k pokladnám na stadionu. Při příchodu k Stadio Comunale Sandro Cabassi neunikla naše nestandardně vypadající devítičlenná skupinka pozornosti policie a pořadatelské služby, kteří ruku v ruce připravovali různé ploty a jiná dopravní omezení před začátkem zápasu. Vydává se k nám jedna hlídací fenka demokracie s místním šéfem security s dotazem, co hledáme a jak nám mohou pomoci. Při zjištění, že jsme cizinci chtějící si jen v klidu zakoupit lístek na fotbal, nás nechávají bez problémů pokračovat v cestě a ještě přejí příjemný den a hezkou zábavu. Vstupenku pořizujeme za 12 €, přičemž při koupi musíme předložit OP, z něhož jsou na lupen přepsány naše nacionále. Hodinu před zápasem navštěvujeme bar ultras před stadionem, kde nás mimo piva a neodmyslitelné kávy zaujímá především ugrilované sele. Místní kápo prodává před pubem šály Ultra‘ skupiny IRRIDUCIBILI 1983. Naše skupinka ho také překvapuje a tak se dáváme do řeči, vyměňujeme pár samolepek a nakonec se nás snaží zasvětit do místních poměrů. Chlubí se kérkou Duceho a vysvětluje, že na Carpi jsou dvě skupiny aktivních fans, přičemž jedni (IRRIDUCIBILI’83) jsou na „pravé“ straně barikády, zatímco druhá parta jsou „odporní komunisti“.
Při vstupu na stadion jsme poměrně důkladně prošacováni a naše údaje na ticketu a OP pečlivě zkontrolovány. Musíme se trošku pousmát nad systémem kontrol, kdy na velkém plácku stojí asi 6 securiťáků a na vše dohlíží 4 carabinieři. Myslím, že ne všude by „odbavování“ probíhalo takto hladce. Při vstupu na tribunu zjišťujeme, že jsme v sektoru těch „ohavných komunistů“, o nichž nám tak zarytě vyprávěl kolega z druhého kotle. Vzápětí však také zjišťujeme, že to s tím zaškatulkováním nebude tak žhavé, jak nám bylo prezentováno; žádní Che-Guevarové a podobně nesmyslné symboly se nikde nekonají a spíše to celé vypadá na nějaké žabomyší války mezi pár jednotlivci, než na ideový boj. Také bossům v tomto sektoru neunikáme pozornosti a po chvíli se za námi vydává pár lidí zjistit, co si přejeme. Vysvětlujeme, že podnikáme „ultravíkendovou tour“ po Itálii, že jsou mezi námi dokonce lidé z To My Kibice a že i z tohoto zápasu vyjde reportáž ve zmíněném magazínu. To místní poněkud zaskočilo, na podobné návštěvy nejsou příliš zvyklí (přeci jen Carpi nepatří zrovna mezi TOP groundhopperské destinace v Itálii), ale evidentně je zájem potěšil. Nabízejí nám setkání po zápase s pozváním na drink, což zdvořile odmítáme s tím, že bychom špatně stíhali zpáteční vlak. Vyměňujeme však další samolepky a chvíli debatujeme o našich klubech a současných poměrech na středoevropských stadionech.
Samotný zápas je bohužel poznamenán absencí hostů z Pescary, kteří od svazu vyfasovali zákaz vycestovat za svým klubem kvůli nedávnému riotu při zápase s Latinou. Pár jedinců se v hostujícím sektoru (i na hlavní tribuně) nakonec objevuje, ale nelze hovořit o aktivních fans. Celý velký stadion působí poněkud opuštěným dojmem, počet domácích se v něm tak trošku ztrácí a téměř prázdný sektor hostů na dynamičnosti také nepřidá. Atmosféra však není vůbec zlá! „Levý“ kotel se na začátku prezentuje nápisem proti modernímu fotbalu a barevnými dýmovnicemi. Oba kotle pak slušným počtem vlajek a dobrým supportem. Zápas končí porážkou domácích a tak se posledních deset minut obě znesvářené skupinky věnují alespoň alternativní zábavě v podobě vzájemného urážení. Jsme celí zvědaví, jestli toto častování se vulgaritami a výhružkami bude mít nějaké reálné vyústění po konci utkání. Mělo. Po zápase se obě skupiny potkávají před branami stadionu a dochází ke konfliktu. Kdyby se konalo tolik ran co křiku, tak by nejspíš bylo zaděláno na jednu z největších katastrof ve fotbalových dějinách… Protože však nic není tak horké, jak vypadá, tak i toto střetnutí se nakonec obešlo bez ztrát na životech. Řevu bylo skutečně mnoho, ale osobně jsem neviděl padnout snad jedinou facku. Po chvíli vše krotí pár fízlů a obě party se ochotně rozcházejí, každá svou cestou. Odcházíme i my a již při cestě z Carpi se nemůžeme dočkat druhého dne, v němž je na programu regionální „derby“.
PS: Pozdrowienia dla przyjaciół – uczestników Tour!
PS II.: Díky kolegovi FTC.CZ za konzultaci, info a tipy před odjezdem.
PS III.: Pár odkazů, které by se případně dalším nadšencům mohly při cestě do Itálie hodit:
http://www.hooligans.cz/reports/foreign/58-ita/1343-jak-se-dostat-na-zahranicni-zapasy-as-
roma-ss-lazio-brezen-2011
http://hooligans.cz/reports/foreign/58-ita/2827-viterbese-arezzo-as-roma-ssc-napoli-report
