Do Jablonce jedeme dle tradice auty. Poté, co nás na pohárovém utkání Liberce v Praze kontaktovali Jablonečtí s tím, že chtějí boj 25 na 25, se dokonce i těšíme. Už v průběhu týdne nám však začíná být jasné, že ze slibovaného střetu asi sejde. Na dvě telefonní čísla, která nám Jablonečtí dali, se totiž nejde dovolat.
Přesto se nás do Jablonce sjíždí tak 40-50 bojových kousků a snažíme se domácí vyhledat. Městem projíždí jedno auto a kontroluje všechny hospody. PřI osmém pokusu jsou domácí skutečně odhaleni. Okamžitě se mobilizujeme pomocí telefonů a vyrážíme.
Domácí již něco tuší, a tak hlídkují před krčmou. Když spatří naši sestavu, tak místo toho, aby nám šli vstříc, zacouvají zpět. Po našem příchodu před hospodu nás zasypou půllitry a zalezou do nálevny. My nejprve nabízíme férový boj, ale domácím se do něj asi moc nechce, protože po nás nepřestávají házet sklo a v rukou mají tyče a opasky. Pokoušíme se tedy dobýt hospodu, ale vše je marné. Ke všemu byla přede dveřmi mříž. Asi po dvou minutách marného dobývání (odnesly to akorát dvě výlohy), někdo zakřičí že jedou čerti, a tak prcháme na všechny strany.
Postupně se zase scházíme v hospodě, ve které asi 15 jedinců usoudí, že bude lepší ušetřit peníze za lístek a koukat na utkání v televizi. Když naše Spartička prohrává za dvacet minut dva nula, začínají se vracet i ostatní a v šenku je pěkně veselo, dokonce vzduchem létají židle. Když se ani ve druhém poločase výkon Sparty nezlepšuje, dostává nápad o napadení hráčského autobusu, který se zrodil v našich teroristických hlavičkách už před několika dny, zelenou. Ihned po utkání nasedáme do aut a vyrážíme na první odpočívadlo za Jablonec čekat na naše hvězdy. Mezi tím se ale ozývají spart'ani, kteří se ve městě zdrželi, že je kontaktovali domácí a že teda ten boj 25 na 25 bude. Otáčíme auta, ale po příjezdu zpět už se počty zmenšují na 10 na 10. Většina aut to opět otáčí a jede raději pozdravit hráče. Naše kára jede před hospodu, kde jsou domácí, ale je zde mnoho čertů. Asi dvacítka zakuklených strážců zákona nás obkličuje a asi dvacet minut nás zdržují. Když se konečné rozjedeme, tak nestíháme zvedat telefony od nadšených teroristů, kteří nám popisují jaké to je, vidět podělané hráče Sparty schovávající se na zemi autobusu.
autor: Kolektiv BDzL (Sparta Praha)
převzato z Football Factory č.16
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: footballfactory@seznam.cz
