Jako vzpomínku na Joba "Joppie" Lijffijta přinášíme profil chuligánské skupiny Bunnik Side, která patřila na holandské scéně do TOP 3. V profilu je řada zajímavých informací z holandské hools scény.
BUNNIK SIDE
Přibližně jedna pětina všech zápasů nejvyšší holandské soutěže (Eredivisie) je "zvlášť riziková". Zhruba v deseti procentech zápasů holandské divize dochází ke střetům mezi fans. V dřívějších dobách byli za nejobávanější považováni fans z Feyenoordu Rotterdam. V tomto přístavním městě se v 90.letech velmi dobře rozvinula pouliční chuligánská subkultura mezi mládeží. Postupně a později je z vrcholu začali vytlačovat fans Ajaxu Amsterodam a PSV Eindhoven.
V dobách vlády Feyenoordu byla dvojkou v Holandsku chuligánka z Utrechtu. Toto nevelké město, které se nachází uprostřed Holandska bylo postaveno jako základna legií, které bránily hranice Římské říše. Pravděpodobně sem své bojové geny zanesly už římští vojáci, a zdědili ja po nich místní fanoušci. V Utrechtu žije okolo 300 tisíc lidí a domácí stadion "Galgenvaard" pojme 25 tisíc fanoušků. To je zhruba desetina všech obyvatel města. A tY nejhorší z návštěvníků, kteří na stadion zavítali, můžete najít na tribuně Bunnik Side.
A tak se jmenuje i chuligánská firma, která vznikla v 70.letech minulého století na této jižní tribuně arény Galgenvaard. FC Utrecht je tým, který neskončil nikdy v historii nejvyšší holandské soutěže lépe jak na třetím místě. Vyniká něčím jiným. A tím je support ze strany fans, který patří k nejlepším v celém Holandsku. Což není až tak obvyklé pro takové město jako je Utrecht, které je známé jako město umění, architektury, muzeí a dalších míst s vysokou historickou hodnotou. Proto se asi ani nelze divit, že kluci z Bunnik Side opovržlivě nazývají všechny ostatní fanoušky z jiných měst slovem "kudde" (vidlák). Výjimku mají jen fanoušci Ajaxu, kterým říkají "Joden", tedy "Židi". Nenávist k "Ajaxside" je první bod programu, který má každý správný chuligán Utrechtu neustále na paměti (což ale není nic neobvyklého na holandské hools scéně, když nepočítáme samozřejmě Amsterdam). Znakem Bunnik Side je obrázek rozzuřeného buldoka. A byla to právě tato utrechtská úderka, která vymyslela skandovačku proti Ajaxu, kterou pak po nich převzalo celé Holandsko (skandovačka zní "Hamas! Hamas! Joden aan het gas!" tedy "Hamas! Hamas! Židi do plynu!").
Firma Bunnik Side vznikla v roce 1972 a už o dva roky později začala kopírovat model britských hooligans, zejména z Londýna, kam členové jezdili. A nutno říct, že kopie byla v mnoha ohledech lepší jak originál. V roce 1975 během utkání národního šampionátu se kluci z Utrechtu ukázali na stadionu Ajaxu, kde rozjeli reálnou bitku. Vběhli na hřiště, přeběhli trávník a vyzbrojeni obušky, lahvemi a řetězy z jízdních kol se vrhli na domácí sektor. Bitka to byla pozoruhodná, a "Ajaxside" útok nečekal a utrpěl tvrdou porážku. Fans Ajaxu se museli zastat jejich vlastní fotbalisté. Brankář Amsterodamu dokonce zašel tak daleko, že se mu podařilo odzbrojit jednoho z chuligánů Brunnik Side, který okolo sebe mával řetězem od kola. Další den už díky médiím vědělo o Bunnik Side celé Holandsko. Bunnik Side se tak stali prvními fanoušky v historii, kteří vběhli na hřiště na stadionu Ajaxu. Ihned po tomto skandálním incidentu požádal starosta města Bunnik (podle kterého se nazývá tribuna na stadionu Galgenvaard), aby byl tento sektor přejmenován. To však fotbaloví funkcionáři odmítli k radosti Bunnik Side. V Nizozemí se však vztah společnosti k této chuligánské firmě dramaticky změnil. Začali se jich bát, a nazývali je "Hanba Holandska".
V 70. a 80.letech se Bunnik Side stal velkým nepřítelem ostatních chuligánských firem. Na prvním místě je nenáviděli fans Ajaxu z firmy F-Side, následovaní PSV Eindhoven (firma L-Side), dále pak B-Side z klubu NAC Breda. Na druhou stranu se objevili i přátelé – chuligánské úderky z klubů FC Volendam a RKC Waalwijk.
V 70.letech Bunnik Side okupoval pomyslné první místo ve fotbalovém násilí v Holandsku. V 80.letech jej sesadili chuligáni Feyenoordu Rotterdam, ale "Hanba Holandska" neusnula na vavřínech. Utrechtští chuligáni prošli generační obměnou, ve které se odpoutali od skinheads a skinheadské kultury a objevili se na poli fotbalové války s novým zápalem. 80. léta přinesla i nové technické vymoženosti – hodně bojů bylo vedeno za použití raket a signálních pistolí, což byl druh střelné zbraně a nyní i nové výbavy v rukou radikálních fans. A v tomhle období přišla na holandskou scénu i první úmrtí z řad hools. První člen Bunnik Side byl zabit v roce 1979. Byl ubodán, když se vzdálil z hlavní utrechtské skupiny v Amsterodamu. V 80. letech pak ještě
ztratí Bunnik Side několik mužů. Na vždy.
Tohle nabourává páteř celé chuligánské firmy. V sezóně 1985/86 během 2.kola Poháru UEFA naráží Utrecht na silného soupeře, kterým je Dynamo Kyjev. Ve městě čekají na fans Kyjeva chuligáni Utrechtu, pro které jsou tito fanoušci velkou neznámou. Samozřejmě, že žádní fanoušci do Holandska nakonec nepřijedou, protože není možné cestovat do kapitalistických zemí ze SSSR. Kyjev poráží Utrecht, a ten vypadá z poháru UEFA. A tak je očekávaný debut Bunnik Side na evropské scéně odložen na neurčito. Ovšem ne na dlouho. V sezóně 1987/88 se opět Utrecht objevuje v evropském poháru. Jejich tým naráží na Veronu, tedy na tým z dobře rozvinuté italské ultras scény. Bunnik Side se začíná připravovat na bitku. V Holandsku se žádný boj neuskuteční, protože místní policie zná výborně své domácí chuligány, a dokáže konfliktu zabránit. Zato v Itálii rozjíždí utrechťané pomstu. Carabineri z Verony i fans vůbec netuší, že nějaké Holandsko má chuligány (to je ostatně charakteristický rys jihoevropanů, kteří vůbec nejeví zájem o dění na okolních fans scénách). A tak se ve Veroně rozpoutá krveprolití. Holanďané si na pohodu vystupují na nádraží a okamžitě napadají nejbližší bar. Tyto agresivní výpady se opakují a jsou napadeny další tři hospody, než se na scéně objeví fans Verony. K boji dochází přímo v centru města a zde je třeba pochválit Bunnik Side, která měla v akci jasně navrch. Totálnímu vítězství zabránily policejní sirény a carabineri, kteří nakonec oddělili oba tábory bojovníků. Takto Utrecht vstoupil na evropskou scénu, kde zastínil v ulicích
města domácí z Verony.
V 90.letech přichází další generační obměna v Bunnik Side. Tyto léta jsou ve znamení častých bojů s fans Ajaxu a Bredy. Tyto konflikty už nemají tak masový charakter, protože v Evropě se už začíná pozorně sledovat chuligánská scéna. Zavádí se bezpečnostní opatření, policie používá všechny možné prostředky, aby se k sobě dva nesmiřitelné tábory nedostaly. A tak stejně jako v celé Evropě, i v Holandsku se tato opatření projevují na ulici a v okolí stadionů.
V roce 2000 se Utrecht probojoval do finále domácího poháru, kde naráží na Ajax. Finále však bylo předem určeno, že se bude hrát v Rotterdamu. A tak se čekaly velké problémy, protože se počítalo, že v jednom městě budou v jeden den tři nejsilnější chuligánské uskupení v Holandsku. Kdo čekal problémy, nemýlil se. Už po vjezdu do města došlo k masové rvačce mezi chuligány Feyenoordu Rotterdam a Ajaxu Amsterodam. Vítězství si v této bitvě připisuje Feyenoord. Poražení hools míří ke stadionu, kde na ně útočí chuligáni z Bunnik Side. Výsledkem je, že 46 fans Ajaxu po bitce končí v nemocnici s různě závažnými poraněními. Po vzájemné dohodě ten den spolu chuligáni Feyenoordu a Utrechtu nebojovali. A raději každý sám za sebe rozbil nenáviděný Ajax. Bitva mezi tvrdými jádry Feyenoordu a Utrechtu přišla o rok později, a to ve finále národního poháru. Výsledek bitvy byla stovka zraněných. V této bitvě se poprvé na scéně objevuje úderka Red White Army Houten – což jsou mladí Bunnik Side, kteří se proslavili svou pravicovou politickou orientací. Nyní, kdy hlavní skupinu Utrechtu podporuje radikální mládež, se chuligánská firma Bunnik Side zaměří na masovější akce. V první řadě nejen na nepřátelské fans, ale i na fotbalisty. Na začátku 21.století bere Bunnik tak tak nohy na ramena z Polska, když na něj útočí fašistické elementy z Legie, kterým se nelíbí urážky od fans z Utrechtu, kterými častují polské hráče.
V poháru UEFA v ročníku 2003/2004 při utkání ve švédském Djurgardenu létají mince s ostrými hranami ze sektoru, kde se nachází Bunnik Side. Zraněn je brankař Djurgardenu. UEFA dává Utrechtu pokutu 10 000 Euro. Po tomto incidentu nastává tvrdá odveta ze strany vedení klubu. Podle statistik označí vedení klubu 92% členů Bunnik Side a 56% členů Red White Army Houten jako chuligány (dostávají se do Kategorie C). Nakonec ale samo vedení má obavu, že by tím utrpěla nejen atmosféra, ale i návštěvnost, a tak tyto fanoušky nedá na černou listinu, což by znamenalo, že mají zákaz vstupu na stadion.
Bunnik Side pokračuje s násilnostmi. V roce 2006 jsou velké nepokoje v domácích zápasech, kdy hrá Utrecht proti Ajaxu a Den Haagu.
I když Bunnik Side se už nemůže srovnávat s chuligánskou veličinou, kterou býval ještě v minulém století, stále patří jeho členové mezi jedny z nejznámějších násilníků v Holandsku.
