Z POHLEDU SIGMÁKA:
Tuto akci si domlouváme již dlouho dopředu a pro místo střetu si volíme malou vesnici nedaleko Olomouce. Sraz si dáváme v místní nálevně, kde se nás schází pouhých třicet jedna. Opět díky neschopnosti některých jedinců a také díky špatné domluvě. Proti našemu nepříteli číslo jedna stáváme většinou v početní přesile, ale teď víme, že se karta obrátí.
Přesunujeme se na místo střetu, které se nachází na plácku mezi rybníkem a hřbitovem. Po chvíli doráží i hosté. Blíží se k nám v počtu padesáti sedmi lidí, mezi kterými je i pět kibiců z Walbrzychu. Proti početné přesile se stavíme velmi dobře. První vlnu odrážíme dobře, ale naše prohra je evidentní. Bohemákům patří dík za dodržení stanovených pravidel. Teď si můžeme být jisti, že do Prahy můžeme jet beze zbraní. Poté přijíždějí dva autobusy kosmonautů.
Na stadionu probíhá celkem kvalitní doping, z obou stran podpořený ohni a u Bohemáků i zelenými a bílými papíry.
PS.: Děkujeme bohemákům za kvalitní bitku!!!
autor: Dany/HHZ, Torn/NSC a jejich sekretářka (Sigma Olomouc)
Z POHLEDU BOHEMÁKA:
Již měsíc před zápasem probleskávají zprávy, že bychom se mohli střetnout se Sigmou v bitce skupina na skupinu. Každý počítá s tím, že soupeřů bude šedesát až osmdesát. Nálada je bojová a proto to vypadá, že nás pojede něco kolem stovky. Jako vždy se však s blížícím termínem začínají objevovat první nemoci, neplánované změny v práci atd. Z Prahy nás vyjíždí třicet. To však nevadí, neboť v Pardubicích čeká skupina, která jela z Prahy již v sobotu spolu s pěti fanatiky Górniku, pardubičtí a fans Bohemky ze Dvora Králové. Vyzvedáváme notně podroušenou a prořídlou bandu dvaceti hools. Je nás tedy padesát a nálada není nic moc. To však napravuje alkohol. Tekutá odvaha zabírá a za chvíli je již každému jedno kolik soupeřů bude. Volají nám Olomoučtí a říkají, že jich je jen třicet. Finta, léčka a další výrazy dávají tušit, že lest jsme prokoukli. Třicet, ha ha!
Ve vesničce před Olomoucí nás zastavuje jeden místní a ukazuje na plácek, kde čeká skupina jeho přátel. Opravdu jich moc není. Vystupujeme a jdeme asi sto metrů na místo střetu, které je mimochodem ohraničené hřbitovní zdí. Cestou skandujeme, tleskáme a navzájem se hecujeme. Vcházíme na plac a proti nám jdou olomoučtí hools. Začínají probíhat první osobní souboje (bylo domluveno používat pouze ruce a nohy a když ležící zařve dost, tak ukončit souboj). Mám plno práce, a tak nestíhám sledovat dění kolem sebe. Když mi poslední soupeř zařve dost začínám se rozhlížet a vidím, že spousta olomouckých leží na zemi a zbytek již nemá chuť pokračovat. Jasné vítězství Bohemians.
Párkrát si zařveme na oslavu vítězství a začínáme si podávat ruce se svými soupeři a navzájem si děkovat. To již je přítomno mnoho robocopů s antony, a tak nám nezbývá než nasednout do autobusu a jet se osvěžit do motorestu. Propijeme dvě hodiny do odjezdu a jdeme na stadion.
Na začátku druhé půle dáváme nad hlavy bílé a zelené kartony osvětlené několika ohni. Po zápase nasedáme do autobusu a hurá do Prahy.
Závěrem: Olomoučtí v sestavě a počtu v jakém byli si zasloužili uznání. Střet beze zbraní perfektní. Poděkování patří našim přátelům do Walbrzychu a Pardubic.
autor: Knedlík/Berserk (Bohemians Praha)
převzato z Football Factory č.15
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: footballfactory@seznam.cz
