Tento den měl být jakýmsi dnem letošního jara, očekával se přímý souboj o záchranu, navíc jsme měli na ten den domluvené i dva střety, jenže vše nakonec bylo úplně jinak…
Týden dopředu už je jasné, že naše záchrana je opravdu už jen tou největší teorií ze všech teorií a všichni už jsme v podstatě smířeni se sestupem. Týden dopředu ruší Prague Boys domluvený piknik s naší mládeží s tím, že se to nechá na jindy, jejich důvod zrušení nebudeme raději ani uvádět. Zůstává už tedy jen koalice Most, Jablonec, Liberec, kteří ještě večer před zápasem hlásí 30-50 lidí. Za deštivého počasí, kdy místy nestačí ani stírat stěrače nás tedy jede napříč celou republikou 33 zlobivců velmi slušné sestavy (4 Slask).
Když jsme kousek za Prahou, tak nám severočeská koalice hlásí, že se jich sešlo 10. Chápeme, že den předem jsou počty vždy a asi u všech táborů trochu jiné než v den D, ale aby z 50 přislíbených dorazilo na sraz jen 10, tak to už je trochu moc. To, že se ze severočeské koalice čítající nevím kolik měst a kolik set tisíc obyvatel zúčastní takovýto mega počet jen svědčí o úrovni naší scény. Proto nás i pobavilo skandování domácích při utkání „Jablonec, Liberec, Baník Most“. Jedno naše auto to hned po tomto zjištění i díky neustálému lijáku otáčí zpět, zbytek se rozhodl pokračovat dál. Zkoušíme ještě kontaktovat další tábory (jeden z nich jsme kontaktovali už 3 dny před tím dopředu, když jsme zjistili, že se můžeme míjet), že bychom se potkali při cestě zpět nebo bychom úplně vypustili naše utkání a jeli rovnou, ale nikdo z nich nemá ochotu. Dorážíme tedy na místo, kde už nás čeká nakonec 12! domácích (složení kolik z jakého města netušíme), ani nevím, kolik lidí od nás se zapojuje do střetu. Tipuju tak 15/16. Převládalo zklamání a nasrání z počtu domácích a proto se do předem vyhrané pár sekundovky spoustě našim stejně ani nechtělo, čímž se alespoň snadněji zredukoval náš počet vůči soupeři. Není se čemu divit. Tak to taky ve skutečnosti i vypadalo a domácí leží po pár sekundách všichni na zemi, nutno však uznat, že nepadali na zem předem sami, ale opravdu do toho celkem šli. Tak či tak naše nasrání převládalo, a proto se nemůžou divit, že někteří dostávali i na zemi, i když už evidentně nechtěli vstát. Další naše auto směřuje domů. Zbytek jde na fotbal. Tam se nás nakonec schází 36 lidí. Po druhém obdrženém gólu se naše skupina rozhodla opustit stadion a jede se směr domů. Zkoušíme ještě znova nějaké ty ostatní tábory, ale nic. Rozhodujeme se jet směr H. K., že třeba ještě stihneme slavící Plzeňáky. Potkáváme je však už na dálnici v opačném směru v obsypání policejních aut. Zkoušíme ještě objet okolí lízátek, ale už je přece jen hodně dlouho po zápase, a tak je jasné, že pro tento den naše aktivita a pobavení končí…Suma sumárum z hodně očekávaného dne, to byl naprosto promarněný, propršený a procestovaný den.
Související článek:
Choreo domácího kotle na utkání Most – Oprava (1.6.2013) – http://video.hooligans.cz/view.php?cisloclanku=2013060002
