Po brně kolovaly už týden dopředu zvěsti, že sparťani přijedou v sobotu prý autama na bitku, většina těm zprávám podlehla a sraz se domluvil na dopoledne na sobotu. bohužel se ukázalo, že někdo je schopen prodat i vlastní babičku, aby se zavděčil, a tak jedna holka večer komunikuje se sparťany, mezi námi sedí, jde pro ně na nádraží, vyklopí počet, dovede je k naší hospodě atd.
sparťané si ten večer v pátek dovezli dobrou sestavu, a my zaskočeni museli brát, co je v hospodě. chtěli jsme, aby počkali aspoň 5 minut na klíčové postavy první řady, ale bylo nám oznámeno, že buď do minuty přijdeme nebo bude napadena hospoda. víme, že hospodu hravě ubráníme, ale rozbití zařízení a ostuda nám za to nestály, proto se vysvlíkáme do půl těla a za odpočítávání nabíháme na plácek. bitka 31 sparťanů a 25 brňáků trvá maximálně dvě minuty. na straně brna se několik kvalitních jedinců prosazuje, ale sparťané jsou o něco lepší. na naší straně je i víc zranění. po zhruba dvou minutách se pár lidí z brna otočí a normálním krokem jde do hospody. není jasné ani sparťanům ani zbytku brňáků co se děje. dozvídáme se u dveří, že se jdou ošetřit. domlouváme se, že bude druhý náběh a po ošetření několika krvácejících ran na naší straně, že se bude pokračovat.
ovšem v tom přijíždí policie a zábava končí. po té, co policie delší dobu obtěžuje mizíme v hospodě, a sparťanům tam poskytujeme taky azyl v naivní představě, že že policie pak odjede a bude se třeba pokračovat. policie však dál hlídkuje na koncích ulice a lidé z obou táborů se dávají do řeči a je tedy jasné, že pro dnešek je dohráno.
vítězství sparty jde na jejich konto díky tomu podivnému konci, kdy někteří se otočili a šli se ošetřit, díky více zraněním na naší straně a asi nejspíš i vyhráli víc osobních soubojů. bitka byla 100% férová, na žádné straně stížnosti. ani brno se nemá za co stydět, i když nepřipraveno, svedlo kvalitní boj.
(info z brna)
Převzato ze starý verze hooligans.cz (2003)
