*** Congratulations. You have just met ICF *** (25.)

O tejden pozdějc jsem už byl členem Cockney Rejects. Skupinu dal dohromady Mickův brácha Jeff Stinky. Do tý doby jsem v životě na kytaru nehrál – akorát jsem ji držel v ruce při zvukový zkoušce pro Sham. Nakonec jsem skončil u baskytary. Řikal jsem si, že to bude jednoduchý, jedním prstem nahoru, dolů – a jdem na věc. O čtrnáct dní pozdějc jsme už podepisovali s EMI smlouvu na pět desek. Hráli jsme písničky pro chuligány: “I’m Not A Fool”, “East End Bad Man” a dál jsme chodili na West Ham až do doby, kdy jsme začali jezdit turné. Všechno nabralo slušný obrátky a v roce 1980 jsme vydali singl “War On Terraces”. Chtěli jsme, aby na obalu byl obrázek z bitky s Millwallem na Upton Parku, ale EMI to zamítla – připadalo jim, že by jsme zašli až příliš daleko. Později v témže roce jsme vydali “Bubbles” – ohlas byl ohromující. Byla to rocková verze písničky, která v oficiální verzi doprovázela oslavy po finále poháru FA v roce 1980, kde jsme porazili Arsenal 1:0. A, bylo to k neuvěření, Trevor Brooking skóroval hlavou.
Steve Harris z Iron Maiden – velkej fanda kladivářů – původně navrhoval, že by jsme to mohli nahrát společně. Byli u EMI tak jako my, takže to dávalo smysl. Jenže my jsme chtěli nahrát “Bubbles” už delší dobu, takže jsme řekli: “Nasrat, uděláme to sami”. Steve nebyl zrovna šťastnej, ale nakonec jsme si šli vlastní cestou.
Na druhý straně byla písnička “West Side Boys”, pravej gangsterskej fotbalovej song s těmahle slovama:

“Steel toe-cap Dr Martens, and iron bars,
Smash the coaches, do ’em in the cars.“
Come on:
“We’ve got the North Bank,
We’ve ’em in the South Bank,
We’re the West Side Upton Park!
West Side Boys! West Side Boys!”

[Martensky s ocelovou špičkou a železný tyčky
Rozmlať auta, autobusy, rozbij je na sračky.
Come on:
Dobyli jsme North Bank
Dobili je na South Bank
My jsme West Side Upton Park!
West Side Boys! West Side Boys!]

Ten rok bylo všchno vybarvený do modrovínový barvy a strana A našeho singlu, “I’m Forever Blowing Bubbles”, byla velkym hitem. Dostali jsme se do popředí žebříčků prodeje – ale v ten okamžik začaly i problémy.
Hned potom co jsme porazili Arsenal jsme se vydali na turné po celý Anglii, kde jsme hráli i náš hit, kterej byl oslavou West Hamu. Jakmile jsme vyjeli na sever byli jsme netrpělivě očekáváni. Hráli jsme v Liverpoolu a místní noviny otiskly, že s náma maj přijet čtyři autobusy fanoušků West Hamu. Museli jsme dostat policejní skortu, aby jsme se se vůbec dostali na místo koncertu v klubu nazvanym U Erica.
Byl jsem připravenej ve svým pokoji v hotelu Holiday Inn když dovnitř vtrhli dva maníci z West Hamu – Danny Meakin z East Hamu a Kevin Wells z Grays – naši bedňáci. Obrovskej gang fanoušků Liverpoolu a Evertonu se je pokusil zlynčovat ve vstupní hale hotelu. Seběhnul sem s Wellsym dolu. Na čtyřicet křupanů se potloukalo kolem hotelu a žádalo si naší krev.

(..to be continued..)

video Cockney Rejects – West Side Boys