Stalo se před 10 lety (FF č.9): Hradec Králové – Pardubice (20.8.2000) (2:1)

Z pohledu Pardubičáka:
Na východočeské derby, které se uskutečnilo po dlouhých deseti letech, neponecháváme nic náhodě.
Asi ve 13,30 přijíždí rychlík z Prahy a v něm asi 25 našich přátel z Bohemky a Slavie, kteří s námi jedou do Mechova. Po krátkém posezení v nádražce vyrážíme i s J. Lálou vlakem do Hradce. Je nás celkem asi 70 kousků. Složení je asi takové: 13 Bohemians, 12 Slavia, 20 radikálních Pardubice a 25 mladých hokejových fans. Všichni se celkem dobře baví, nálada stoupá a každý je nažhaven na rozbití Hradečáků. Tuhle náladu jako první odnáší hradecký Paštika, který je vysazen v Opatovicích. To už náš vlak zastavuje a všichni se za zpěvu chorálů hrneme do haly, kde vystrašeně čumí hrstka bengů. Blekotají něco do vysílaček a po chvíli přijíždí několik tranzitů a osobáků a my se ocitáme v kordonu. Cesta na stadion probíhá ve znamení neustálých konfliktů s obyvateli Mechova. Vše vrcholí těsně před stadionem, kde se objevuje asi 15 fans Hradce. Hradečáci vidí pouze začátek davu, kde je většina mladých a chystají se zaútočit. V tom se vyvaluje naše pardubickoobohemácko-slávistická koalice a v počtu 40 fans se rozbíhá na Hradečáky. Prolítává (z obou stran) několik lahváčů, plechovek a kamenů, ale to už fans Hradce utíkají a my schytáváme první rány od čertů, kteří se nás snaží (po chvíli úspěšně) zastavit v útoku.

Na stadionu věšíme vlajky: Rowdies a Bastards (Pardubice), Berserk (Bohemians) a Rioter (Slavia). Vhazujeme 50 konfet a prezentujeme se i bílými, zelenými a červenými balónky. Utkáni nesledujeme a spíše holdujeme alkoholu a čekáme na Mechováky, co kromě pokřiku Pardubice u Hradce a předzápasového sprintu ještě předvedou.

Jejich čas přichází o poločase, kdy se bez úspěchu pokouší získat vlajku Berserk. Dochází k několika přímým střetům, ale to už opět úřadují čerti, kteří okolo sebe řežou, jak smyslu zbavení. Nad jejich hlavami sviští kameny a důchodci okolo mají příjemné zpestření přestávky. Čerti se nás snaží držet v sektoru, ale my si chceme jit s Hradečáky vyjasnit vše osobně a ne jen přes plot. Dostáváme se ze sektoru, ale to už čerti i s dalšími posilami vytlačuji Hradečáky z našeho dosahu. Bitky se na naši straně účastní i dva fans Walbrzychu.

Po zápase nás čerti opět drží v kordonu, ale už před stadionem. V tu chvíli jsme podle mě propásli největší šanci k ataku, protože v první chvíli tam s námi stálo jen několik čertů. Hradečtí fans se objevují na mostě a my se opět rozbíháme k útoku. Čerti nás znova zastavují a vzniká další strkanice. Pak jdeme chvíli v klidu, ale jen do chvíle, kdy jeden ze slávistů přechází silnici a míří k Hradečákům. To neuniká ani čertům a rázem vzniká další potyčka. Ještě jednou se rozbíháme (dopředu, kde nikdo není), rázem měníme směr a snažíme se probít přes čerty. To se nám opět nedaří a čerti začínají vyhrožovat převozem na záchytku. Musím podotknout, že někteří z nás by tam museli být převezeni již několik hodin před zápasem.

Na nádraží je ještě odhalen jeden z Hradečáků a dostává (při férovce), co se do něj vejde. Stejně tak i jeho děvka, kterou vyučuje jedna z nás. Pak už se loučíme a jedeme na Jirku Lálu domů.

Autor: B.T.B (Pardubice)

převzato z Football Factory č.9

Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: [email protected]