Po vyřazení v kvalifikaci Ligy Mistrů nám byl v poháru UEFA losem přidělen švýcarský klub Servette Ženeva. Každý předpokládal postup do dalšího kola, ale opak byl pravdou. Zdá se, jakoby přicházely časy první poloviny devadesátých let, kdy jsme rok co rok vypadávali v prvním kole.
Vzhledem ke „skvělé” hře našich „borců” se na galerce schází kotel asi čtyř set slavistů. Od úvodních minut solidně fandíme, ale naši snahu brzy mrazí gól „Švýcara” černé pleti do naší sítě. Jestliže jsme přestali být aktivní ve fandění, začínají aktivitou hýřit policisté a předvádějí manévry námi ještě nevídané. Během prvního poločasu vyvedli minimálně deset lidí z kotle. Nás to nechává v klidu, protože jsme s kotlem na „válečné stezce”.
Na úvod druhé půle odpalujeme deset ohňů, celá galerka je zahalena do červeného pláště, skutečně super podívaná. Asi v polovině druhého poločasu chce policie dost brutálně vyvést nějakého mladíka, do toho se zapojuje hlavně stará záloha našich hooligans a konflikt je tu. Policie situaci chvíli zvládá, ale za moment již začnou padat rány i na jejich stranu. Když se v rukou slavistických chuligánů objevují pásky, policie ustupuje z galerie dolů. Bitka končí a žádná strana jíž nemá zájem na pokračování. Na naší straně je jedna rozbitá hlava. Do konce zápasu se již psi na galerce neobjeví.
Švýcarských fans dorazilo na Strahov asi šedesát, vyvěsili tři větší a několik malých vlajek. Svůj tým povzbuzovali vytrvale celý zápas. Ten končí remizou a jsme vyřazeni. Při odchodu ze stadionu jsou dva z nás odvlečeni někam do tmy, zmláceni a odvezeni na stanici. Zbytek jde (spíše chce) něco podniknout na hostující fans, ale policie již nic nedovolí. Ať žije Slavia!
autor: Petr/Brigate ’97 (Slavia Praha)
<
