Při příležitosti futsalového utkání mezi Hradcem Králové a Slavii Praha nás začátkem týdne kontaktují hosté s tím, že "se potkáme". Vzhledem ke zkušenostem z řad slávistů za poslední cca rok zpátky, kdy možností na vzájemnou párty bylo nespočet, ale výmluva střídá výmluvu a pojebávka pojebávku a vzhledem k módním trendům nové generace "chuligánů" na Slavii (kdy je moderní udělat bandu – vyfotit se – sdílet na sociál. sítích – udělat halo – a zase odjet bezpečně domů, nejlíp za doprovodu acab a výmluv) Tudíž moc nadějí na vzájemnou koulovačku v den zápasu nedáváme. Na naší výzvu o bližší domluvu, nereagují. V den D cca 2 hod. před zápasem se nám ozývá soupeř s nabídkou střetu, ve formátu banda na bandu. Odpovídáme soupeři kladně, ale nedokážeme se však s nimi dohodnout na místě. Zvědové hlásí pozici slávistů v jedné z hospod nedaleko haly na největším sídlišti v HK. Dáváme tedy dohromady bandu 28 lidí a vyrážíme sešívkám naproti. Formujeme se poblíž jejich hospody schovaný mezi garážemi a dáváme jim o nás vědět. Soupeř po chvilce vybíhá a za řevu slavia hooligans nám jde vstříc v počtu cca 60 kusů. Přes početní nevýhodu zůstáváme stát a čekáme na náběh slávistů, kdy do sebe narážejí první řady a začínájí padat první rány, pár jedinců na obou stranách končí na zemi, po cca minutě boje vše ukončují policejní sirény a obě strany se dávají na útěk po sídlišti. Na brzkou shledanou crime boys.
