Z POHLEDU JABLONEČÁKA:
Jelikož jsme měli se slávisty nevyřízené účty z minulé sezóny, tak jsme se na tento vzájemný zápas velmi těšili a připravovali. Sejít jsme se měli v hospodě blízko statku, ale po telefonátu o tom, že slávisté jsou v tramvaji a jedou do Jablonce, jsme se narychlo dali dohromady a sešli na konečné šaliny v patnácti lidech. Telefonát nelhal a z tramvaje skutečně vystupuje na 20 hools červenobílých. Vybíháme na ně, Pražáci jsou viditelně zaskočeni a většina se dává na útěk a po chvilce jsou všichni zahnáni do města. Jen jeden zůstává na zemi s rozbitou hlavou. V ruce má igelitku s konfetami, kterou mu zabavujeme. Musíme přiznat naší ozbrojenost, ale byla to odplata za sekery. Poté se již odebíráme na stadion.
V kotli se nás schází asi 25, což není moc. Všude kolem je však dost starých hools, kterým support zřejmě již moc neříká, škoda. Máme připraveno docela dost „ultrasovin" (konfety, gejzíry, dýmy, papírový déšť), ale agentura nám vše zabavuje a vrací až po zápase. Slávistů je v sektoru zhruba 200, z toho tak třicet hools s vlajkami „Tlupa Toma Sojera" a „Umbro – Slavia Prague". Jejich support je nic moc. My jsme se celkem snažili, ale ten počet …
Po utkání se scházíme u schodů. Hosté jdou za chvíli, hodí snad nějakou láhev a ženou naše mladé nahoru. Staří rozdají nějakou tu ránu, ale za chvíli již situaci řeší policie. Další kolo potyček se odehrálo na křižovatce, kde vzduchem létalo i kamení. Poté se oba znepřátelené tábory scházejí až u benzínky, ale je zde policie. Ani to však nezabránilo třem slávistům, aby nás napadli zezadu. Po pár ranách však jsou zatčeni a vše tím pro dnešek končí.
Slávisté nám ještě nabízejí, abychom za nimi přijeli další tramvají do Liberce a tam si to rozdali pouze na ruce a pásky. To my odmítáme. Vždyť oni sami neuznávají férovky a tohle férovkou dost zavánělo. No, byl to zajímavý den. Získali jsme dvě fotrovské šály a vypomáhali nám čtyři přátelé z Liberce.
autor: B.D.F./Smash Team (Jablonec)
Z POHLEDU SLÁVISTY:
Tentokrát jsme do Jablonce jeli s vědomím, že domácí (a celý sever) se nám budou chtít na 100% pomstít za poslední jabloneckou nakládačku.
Ráno nás jede ohromujících 10 – 12. Čekáme něco už na libereckém nádraží, ale kromě spousty špinavých levičáků není v Liberci nikdo. Poté silně nasáváme a přijíždějí nám další posily. Když tři z nás vyjdou na svačinku potkávají ve městě nějakého negra. Zaskandují si „Baffour, Baffour" a z chodce se opravdu vyklube raichenbergský fotbalista Gyan Baffour, který šťastně zamává. Po hlášce K-K-K znejistí a odchází. Spojujeme se s další skupinkou a ve zhruba dvaceti lidech vyjíždíme tramvají směr Jablonec. Jelikož nás domácí nekontaktovali a je velmi brzy, vystupujeme v Jablonci velmi nejednotně, část jde ke stánku, část na druhou stranu. Najednou na nás vybíhá asi patnáct po zuby ozbrojených (klády jako prase, vojenské helmy….) Jablonečáků. Obrovský moment překvapení vykonal své, stát zůstává pouze šest našich lidí, ale i ti po pár ranách vyklízejí pole. Klubové ztráty jsme nezaznamenali žádné, našla se jedna rozbitá hlava a pár slušně potlučených. Nemůžeme se na nic vymlouvat, nezbývá nám než přiznat před zápasovou prohru.
Když se zformujeme, marně domácí hooligans, po kterých se slehla zem, hledáme. Po pár pivech proto vyrážíme na stadion. Tam se nás schází asi třicet, celkem se ve slávistickém sektoru schází asi 300 lidí. Nefandíme. Domácí něco hulákají, ale až na od nás zkopírovaný chorál proti Spartě ničím nezaujali.
Po zápase vyrážíme na odvetu, která se hned vydaří. Šest našich zpozoruje patnáctičlennou domácí skupinu, jak bere nějakému dědkovi šálu. Jde o stejné lidi jako pří akci před zápasem, ale jsou již bez klád. Když naši útočí, domácí upalují seč jim nohy stačí. Poté se ta stejná skupina zformuje na křižovatce, zde jsme však již všichni a opět jablonecké rozháníme. To je již v plné pohotovosti policie a obě skupiny jsou odděleny. Ani to nezabránilo třem slávistům, aby zaútočili na asi devítičlennou skupinku domácích elitnějších hools. Ti, jelikož jsou za policií, útok neočekávali a do zákroku policie inkasují pěknou sodu. Jeden slávista málem vybojoval foťák (ha, ha)!
Poté se již v Jablonci nic neděje. Možná zbytečně se domácím volá, aby za námi přijeli do Liberce, ale ti nejedou. Cestou do Liberce nás sleduje kriminálka v autě a dokonce jeden agent za námi jel na kole! V Liberci měli špatný den čtyři hooligans místního Slovanu, kteří stáli na autobusáku a byli biti. To byl závěr dobrého výjezdu, který začal naší ostudou, ale skončil výhrou. A jak ukázal další zápas na severu: „ My jsme páni z Edenu", „My jsme páni Severu"!!!
Autor: L 88/Brigate '97 (Slavia)
převzato z Football Factory č.13
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: footballfactory@seznam.cz
