Z pohledu Slovanisty:
Akce, která opět zklamala, resp. nevydařila se z naší strany. R.B.W. cca asi od 13:30 obsadili „Kolkáreň“, kde jsme se měli setkávat od 14:00 my. Překazili nám plán, ani nevěděli jak. Než jsme se na jiném místě dali do kupy, trvalo nám to dost dlouho a asi v 16 hodin jsme v počtu 35 (z toho cca 10 Brno) lidí vyrazili ozbrojeni pálkami, tyčemi a řetězy směr „Kolkáreň“. Blízko „Kolkárně“ na nás naběhla osádka policejní Avie, když z auta vyskákalo 15 „kukláčov“, kteří nás odzbrojili a psychicky dost zaskočili. Ani nevím jak, rozdělili nás na dvě skupiny. Jedna skupina cca asi dvaceti členná se vydala směrem k parkovišti, kde jsme zahlédli asi 70 – 90 (nevím přesně) člennou skupinu R.B.W. Naběhli na nás s řevem a my zůstali stát!!! Zůstali jsme však stát jen asi v 10 lidech. Začali jsme se mlátit. Létaly po nás kameny, flašky, palice, museli jsme ustupovat, ne však zdrhat. Potom naběhla zásahovka a rozehnala celý konflikt. Musím uznat, že kdyby nenaběhlí fizli, tak nás deset, co jsme zůstali, dostane strašně na piču. Kdyby nám však fizli nesebrali naši výzbroj a nerozdělili nás na dvě skupiny, bylo by vše úplně jinak.
R.B.W. si mohou připsat plusové body a my minusové. Vzkaz pro ty, kteří zdrhli nebo se nezapojili do bitky a jen čekali: „Zamyslete se nad sebou, už se to nikdy nemůže stát!!!“. Vzkaz pro ostatní: „Kde jste byli, když se nás dokázalo posbírat jen tak málo?“ Nestačí na fotbale vyřvávat „Smrt Trnavě“ apod.!!!
Kdyby na Trnaváky (Nitrany) naběhli u nich doma fízli, sebrali jim zbraně a vzápětí bychom se objevili my a naběhli na vás, určitě by jste nás obvinili z toho, že to bylo s fízlama dohodnuté.
Převzato ze zinu Futbal je len zámienka..
Z pohledu Trnaváka:
Když jsme se chtěli vyhnout policejnímu uvítáni, museli jsme do Bratislavy přijet již s dostatečným předstihem. Přijeli jsme tedy pět hodin před zápasem, což se nám taky vyplatilo. Čekalo nás jen jedno policejní auto. Z nádraží jsme vyrazili do „Kolkárne“, což je místo kde se setkávají fans Slovanu. Bylo nás 70 – 80 osob. V domnění, že tam již budou belasí jsme dovnitř vtrhli oběma vchody, ale kromě číšníka tam nikdo nebyl. Usadili jsme se proto a čekali.
Jelikož má tato hospoda skleněné stěny, viděli jsme jak přichází sedm podezřelých. I když neměli žádné klubové symboly, věděli jsme, o koho jde. Hned jsme vyběhli ven, ale strach má rychlé nohy, a tak jsme nikoho nechytili. Bylo 13:30 (později jsme se dozvěděli, že slovanisti se zde měli potkat ve 14:00). Jelikož těch sedm vypadalo jako chuligáni Slovanu, byli jsme přesvědčeni, že nás belasí do hodiny napadnou. Zorganizovali jsme plán útoku a pokračovali v chlastání. Stále však nic. Před hospodou ještě dostali dva slovanisti, ze kterých se jeden dovolával pomoci své “mamičky”,
Asi hodinu před zápasem jsme se vydali ke stadionu, v tom jsme však u sportovní haly zahlédli asi 30 lidí. Bez váhání jsme se na ně rozběhli, oni se dali na útěk a postavilo se jich asi 10, kteří však pouze vykrývali naše údery. Hned nás však rozehnala bratislavská policie, ze které máme až přílišný respekt. V sektoru se nás sešlo asi 150. Fandili jsme celkem slušně. Slovanisti měli kotle dva. Jeden tvořilo asi 250 fans, druhý cca 50 (z toho deset Brňáků). Byli to “tiežfanušikovia Slovana”, chuligánská skupina, která nepovzbuzuje svůj klub, nenosí klubové symboly a místo toho nacvičovali rozcvičku. Jsou však originální a hlavně chuligáni!
Po zápase jsme s policejním doprovodem odešli na nádraží Bratislava-Vinohrady, kde fízli odešli a nechali nás tam dvě hodiny bez dozoru. Škoda, že to slovanisti nevyužili.
Autor: Chuligán z R.B.W. (Spartak Trnava)
převzato z Football Factory č.10
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: footballfactory@seznam.cz
