Mistrovství světa 2010 v JAR skončilo. Je to téměř 90 let, co se konalo první mistrovství světa ve fotbale. Na čtyři roky tak končí fotbalová mánie a v uších přestávají hučet jednotvárné zvuky vuvuzel. Troufám si tvrdit, že není ve společnosti ve všech vyspělejších státech nikdo, kdo by si nevšiml, že se MS ve fotbale v Jihoafrické republice konalo. Je to díky reklamně, která byla všude. V ČR a ve státech, které na turnaji neměly zastoupení bylo reklam trochu méně, přesto v hodně evropských městech byla reklama na tramvajích, vlacích, v tisku, v televizi. Podle FIFA a jejího čelního představitele Seppa Blattera mělo být MS2010 zejména o mezinárodním porozumění, toleranci a sdílení společné radosti z fotbalu. Turnaj měl být pro všechny normální lidi. Ovšem pokud se podíváme na přidělování vstupenek na mistrovství a jejich ceny, dá se silně pochybovat o řečech Seppa Blattera. Pravda byla taková, že pořadatelé šli na ruku hlavním sponzorům, a to byly obrovské nadnárodní koncerny typu Mc Donalds či Coca Cola, jejíž zaměstnancům ve vedoucích pozicích byly vstupenky přidělovány. A tak to bylo stejně jako na Mistrovství Evropy (pořádané UEFA) ve Švýcarsku, kdy pro průměrného občana bylo téměř nemožné sehnat lístky za rozumnou cenu.
A tak FIFA nabídla alternativu pro obyčejné občany, a to sledovat turnaj v televizi. A i zde si hlavní nadnárodní koncerny přišly s reklamou na své. A aby radost z turnaje pro obyčejné diváky byla ještě větší, tak se živá utkání vysílala se zpožděním několika vteřin. To stačilo, aby se včas vystřihly obrázky „nesportovních“ fans, různých pyrotechnických pokusů či násilností, které by na turnaj vrhly špatné světlo, a byly proto cenzurovány. Dobře to bylo vidět při finále mezi Španělskem a Nizozemím, kdy se jeden fanoušek pokusil doběhnout ke zlaté trofeji. V televizi nebylo vidět nic. Střih ze zlaté trofeje na hráče, a když se sedm pořadatelů vrhlo na tohoto fanouška byl hned střih do tunelu na hráče a když ti se museli rozestoupit, aby jej pořadatelé tudy odvedli, tak střih režie opět jinam. Kdyby to neprozradil Míra Bosák, ani bychom o tom nevěděli.
Přesto některé pozitiva turnaj přinesl. Svět objevil vuvuzelu tedy konečně nástroj, čímž zničit tradiční fotbalovou atmosféru na stadionu. Další pozitivum pak bylo zjištění, že trenér německé reprezentace Jogi Löw hlady neumře:
Dobré bylo také zjištění, že tak výborné rozhodčí nemáme jen v naší lize, ale že je na to od UEFA či FIFA snad nějaký kurz. A nebo zapomněla dát Anglie rozhodčím všimné, aby pískali alespoň rovinu:
Navíc některé fanynky-modelky či pornostar si udělaly sebepropagaci. Ať už prsatá Larissa Riquelme z Paraguaye, jejíž vnady přebíraly světové tiskové agentury při každé příležitosti a která slíbila, že pokud Paraguay vyhraje šampionát, poběží ulicemi hlavního města nahá (a i když Paraguay vypadla už ve čtvrtfinále, tak slíbila, že poběží nahá i tak). A nebo pornohvězda Bobbi Eden, která před finálovým zápasem přes twitter slíbila, že vykouří zdarma každému kdo příjde, pokud Holandsko zvítězí ve finále.
Ovšem suverénním vítězem sebepropagace byla německá chobotnice Paul tipující výsledky. Za 750tisíc korun ji teď chtějí koupit španělští obchodníci jako maskota na jejich festival gastronomie, kde se tyhle mořské potvory pojídají.
Nakonec se Mistry světa stali na čtyři roky fotbalisté Španělska. Obrovské oslavy ve Španělsku si vyžádaly dva mrtvé (jeden spadl z verandy, druhý se utopil v bazénu) a asi sto zraněných, kteří byli zřejmě o něco šikovnější než jejich dva kolegové. Španělsko máme 25. března 2011 v kvalifikaci na Mistrovství Evropy 2012. Můžeme jen doufat, jak by řekl klasik (Ivánek Horník), že nás ti kucí opálení nesfouknou jak svíčku…
