V ČR je chuligánství hodně o sportu až na různé výjimky, kdy jde o politiku nebo kdy nenávist přeroste určitou mez. Ovšem bez mrtvých, po kterých novináři snad už 20 let prahnou, a stále se nedostavují. A snad to i tak zůstane. V Polsku se může zdát, že jde také o sport, různé ustawky (tedy férovky na počty s pravidly) vypadají jak sportovní zápasy, kde už jen chybí rozhodčí a asociace. Ale i polská scéna má svou odvrácenou tvář, a to jsou mrtví na fotbale. Do dnešních dnů jich v Polsku v souvislosti s chuligánstvím zemřelo několik desítek. “Cały nasz chuligański trud wkładamy w nasz kochany klub” (celou naši chuligánskou námahu děláme pro náš milovaný klub).
Toto heslo je umístěno na jedné vlajce Legie Varšava. Ukazuje to, čím je chuligánství v polském vydání – zábavou, ve které je nevyšší sázkou prestiž jak na polské, tak i na mezinárodní scéně. Problémem polských hooligans zůstává stále neporozumění základní věci, jmenovitě nepoužívání zbraní. Jak odebírá policie zbraňový arsenál „fanouškům“ můžeme často vidět v televizi.
Poprvé o nožovnících z Cracovie uslyšelo celé Polsko 29.4. 1993, kdy byl zabit v Katowicích Andrzej Kujawa, 20letý fanoušek Pogoně Szczecin, který měl namířeno do Chorzowa na reprezentační utkání Polsko-Anglie. Od té doby v samotném Krakowě v bojích chuligánů umřelo několik desítek osob. Na začátku října roku 2004 umřel 17letý Pawel, přezdívaný Fudzin, zabili ho v blízkosti svého domova v Grzegorzkách. Nedaleko sídliště, kde vládne Cracovie. Několik týdnů dříve totiž Fudzinowa grupa zaatakovala noži fanouška Cracovie, který umřel. Fudzina zabil jeden z hlavních šéfů chuligánské skupiny Jude Gang, známý pod přezdívkou Metal. V posledních letech díky vyřizování účtů pseudofanoušků a drogových gangů v Krakowě umřelo přes 20 osob.
Remigiusz Thiem a Rajmund Drynda – to byli fanoušci, kteří doslova dali svůj život za svůj klub. Umřeli jen proto, že sympatizovali s klubem Ruch Chorzow. 16letý Rajmund byl smrtelně raněn rací, vystřelenou v boji, který vyprovokovali chuligáni Gorniku Zabrze. Race se zabodla do stehna Rajmunda. Hořel za živa. Chirurgové s těžkými problémy vytáhli zůstatky race. Rajmund umřel týden po té. Jeho smrt zaskočila všechny. Remik pocházel z Radlina, měl 19let. Zůstal zkopán do bezvědomí a posléze byl shozen z železničního náspu – opět od chuligánů Torcidy (Gornik Zabrze).
25.5.2003 zahynul fanoušek Slasku Wroclaw, Ronal „Rolik“, Leszczynski. Při zpáteční cestě z utkání Belchatow – Slask Wroclaw byl smrtelně napadený skupinou chuligánů Widzewu Lodž. Umřel za tragických okolností. Mladý kluk položil život za svůj klub. Umíral v těžkém stavu v nemocnici. Celá událost vypadala takto: „bylo to 70km od Belchatowa, a jak se ukázalo, celou cestu jelo za námi několik aut chuligánů Widzewu. Sjeli na odpočívadlo, kde vystoupili i s tyčemi, ocelovými pruty, kameny a jinými zbraněmi. Policie se schovala v antonu, vypovídající později, že tamti „šli jak armáda v červeném“. Bylo jich okolo 60ti – nejprve zdemolovali autobus, pak hledali fanoušky v restauraci, na zahrádce a také na parkovišti. Fanoušci Slasku Wroclaw se bránili, ale po chvíli začali utíkat. Roland tenkrát zakopnul a upadl. Jiní tvrdí, že dostal kamenem do hlavy, a proto upadl na zem. Každopádně ho chytli. Bili ho tyčkami po celém těle. Roland se zkoušel bránit rukama . Nějaká holka zakřičela „nechte toho, zabijete dítě“. Nakonec toho nechali. Nasedli do svých aut a v klidu odjeli. Všechno se stalo za přítomné policie. Na zemi ještě leželo dalších 5 fanoušků s polámanýma rukama, nohama a rozbitýma hlavama. První pomoc poskytla Rolíkowi lékařka, která shodou okolností projížděla kolem. Zkoušela ho křísit. Po příjezdu záchranky byl odvezen do nemocnice ve Wielumiu. Tam nebyli schopni mu pomoci, proto byl převezen do nemocnice v Sieradzu, kde se podrobil operaci lebky, ale jak řekl ošetřující lékař, nebylo co zachraňovat.
30.března 2003 byl zabit Mariusz, přezdívaný Mari – fanoušek Arky Gdynia v boji pseudofanoušků na ulici Grabiszynskiej před utkáním Slask Wroclaw – Arka Gdynia (byl to souboj družeb – Cracovia, Arka, Lech Poznaň tvoří Triádu, na druhé straně bylo spojenectví klubů: Slask, Lechie Gdaňsk a Wisly Krakow). Mari byl bodnut nožem do prsou. Boj pseudofanoušků u ulice Grabiszynskiej byla první chuligánská zadyma v takovém počtu. Boje se účastnilo okolo 200 osob. Policie vytipovala útočníky díky nahrávce, kterou natočila jedna z osob bydlící v paneláku vedle ulice, na které se odehrál boj. Trestní oznámeni tehdy obdrželo 180 pseudofanoušků.
V březnu roku 2001 byl rozpoznán a zabit na autobusové zastávce fanoušek Odry Wodzislaw, přezdívaný Fabso, který se vracel z utkáni z Katowic. 20lety student, bydlící v Zorách, byl zabit fanoušky místního klubu z Rybnika (fanclub Gorniku Zabrze).
Dalším zabitým fanouškem v Polsku se stal 21.října 2007 fanoušek Korony Kielce Karol přezdívaný Malpa. Nestačil se ani zaradovat z vítězství svého klubu nad Waršawskou Legii. Dvě hodiny po utkaní byl brutálně pobodán fanatiky Wisly Krakow. Zraněný 22letý muž obdržel několik úderů nožem přes otevřené okno ve svém autě. Umřel při převozu do nemocnice. O něco později se podobný čin odehrál na jiném místě ve městě Kielce, kde z auta s krakowskými spztkami vyběhli neznámí útočníci. Jeden z nich dal několik úderů nožem 20ti letému fanouškovi, který měl na sobě družební šál Kielce a Cracovie Krakow. Po napadení útočníci nasedli do auta a opustili místo činu. Tentokrát se podařilo fanouškovi zachránit život a přežil.
Posledním fanouškem, který v poslední době položil život za svůj klub je fanoušek Ruchu Radzionkow, 23letý Damian, který byl napadený v centrum města. Nebyla to žádná domluvená bitka. Vracel se se svým kamarádem z utkáni z Gliwic. Byl brutálně zbit skupinkou fanoušků Polonie Bytom. Zesnulý Damián byl šéfem ultras svého klubu. Řídil celý kotel svého milovaného klubu.
Další dvě smrti z Polska jsou z listopadu 2009, ale není jisté, jak moc souvisí s fotbalem. V případě smrti v Krakowě mohlo jít o vyřizování účtů ohledně obchodních záležitostí dvou skupin, ale vrah byl zřejmě fotbalový chuligán. Poslední smrt je z 26.11.2009, a je zatím záhadná jak pro policii, tak pro fanoušky GKS Katowic. K jejich radikálním příznivcům patřil 27letý Adrian Romek z Jaworzna, který ovšem bydlel v Německu poslední dobu. Byl nalezen na schodišti a převezen do nemocnice do Dabrowe Gornice, kde i zemřel. Policie spekuluje, že spadl ze schodů, ale nevylučuje ani odvetu od nějakého klubu namířenou proti Katowicím. Je totiž podivné, že nejen že měl proraženou lebku, ale byl také celý zmlácený.
Na závěr článek z dobových novin a o smrti fanouška Ruchu Rajmunda Dryndy. Od té doby nejezdí Ruch Chorzow na zápasy do Zabrze, což je i vysvětlením, proč nebyl Ruch pomoci své družbě z Widzewu při utkání Gornik Zabrze – Widzew Lodž.
18.srpna 2002 zemřel Rajmund Drynda, když ho zabili pseudofanoušci Gornika Zabrze.
Před šesti lety vyšel o jeho smrti v jedněch novinách tento článek:
„V nemocnici zemřel 16ti letý Rajmund Drynda, fanoušek Ruchu Chorzow. Zůstal smrtelně raněn světlicí (střela z raketnice, což je signální pistol co se používá na lodích na moři), která vystřelila při konfliktu, který vyvolali chuligáni Gornika Zabrze. „Oni jsou nepředvídatelní, měli na svém kontě už dva mrtvé fanoušky, a teď je třetí Rajmund“ říká smutně bratr zabitého.
Světlice se zaryla chlapci do nohy. Hořel za živa. Vypálila rozkrok. Chirurgové velice složitě dostávali z hluboké rány kovové střepy. Stáhl mu hořící kalhoty, ale hořel a prosil o smilování, dodává rozčilený bratr Mariusz, který už mu nedokázal pomoci.
Chlapec bydlel v Halembie, ve čtvrti Rudy Slaske. Na stránkách Ruchu se objevily výhružky z krvavé pomsty. Police se obává, že po čtvrtečním pohřbu 16ti letého chlapce může dojít ke mstě.
Chci v pokoji dát syna do hrobu, a nechci žádné výtržnosti, apeluje zdrcený a nešťastný otec zabitého chlapce, Brunon Drynda.
Vysloužilý horník neudrží slzy. Slova mu váznou v hrdle. „Vychovával jsem synáčka přes tolik let..“ říká při pohledu na jeho fotografii. Pořád má před očima ten strašný pohled na škaredě popáleného syna. V sobotu, na jeho narozeniny, mu amputovali nohu, a v neděli umřel. Říká a pláče.
Do bitky s tragickým koncem došlo v Zabrze, když fanoušci Ruchu šli na zápas Gorniku Zabrze se Zaglebiem Lubin (tehdejší družba Ruchu, pozn.správce). Tvrdí, že neměli sebou žádné zbraně a že nikoho neprovokovali.
„Neměli jsme na sobě žádné klubové barvy ani šály“, tvrdí Mariusz. „Napadli nás mezi baráky, když jsme vystoupili z autobusu. Vystřelili tři světlice. Ta, která se zaryla Rajmundovi do nohy, mi proletěla metr okolo hlavy. Stříleli přímo na nás a chtěli se trefit.“
Policie nechce sdělit k této události žádné informace. Obává se vážných problémů. „Musíme důkladně vyšetřit všechny okolnosti“, říká tiskový mluvčí zabrzské policie.
Na bloku, kde bydlí rodina Dryndowá visí nekrolog a na bílém papíře je ručně napsaná informace, že pohřeb co měl být v úterý je zrušen.
Rajmund zemřel týden po rvačce. Jeho smrt zaskočila všechny. Dokonce i policii, která teď horkotěžko hledá svědky. Prokurátor nařídil pozdržet pohřeb a nařídil jeho odklad.
Na dvoře v Halembie lidi shodně tvrdí:
Ten kluk co umřel nebyl výtržník. Byl nenápadný a veselý, ale chuligán to nebyl. Brunon Drynda pláče, zbořil se mu celý jeho svět. Pořád si klade otázku, proč zemřel jeho syn. Nedokáže pochopit současnou mládež. Chce přes slzy křičet „Lidi, uvědomte si, co děláte! Ať je smrt mého syna výstrahou, jak to může skončit“.“
