V neděli 15. března nám los přisoudil výjezd do nedalekého Jablonce. Se soupeřem jsme v kontaktu už nějaký ten den před zápasem a je nám přislíbeno vzájemné měření sil. Na srazu se scházíme v poněkud mladší sestavě, celkově nás jede 40ks a z toho do boje pouze 25ks (v tom 1 PCE). Dáváme si sraz před Jabloncem a voláme domácím a ptáme se jich, jak to s nimi vypadá, ale jako každoročně jsou pod dohledem PČR, proto posíláme jedno auto předem, jestli je cesta volná a když se dozvíme, že není, tak volíme najít mimo Jablonec nějaké vhodné místo. To se nám podaří, a proto nabízíme jabloneckým, že pro ně pošleme 4 auta, tuto nabídku nám odmítají s tím, že se bojí nějaké levárny a hlásí nám, že se zkusí trhnout ve městě, což byl pro ně včera nadlidský úkol. Už poměrně vytočení nasedáme do aut a volíme jinou příjezdovou cestu přes Liberec a to se nám daří, protože dorážíme do centra Jablonce bez dozoru a usedáme v nedaleké hospodě, kde jsme cca hodinu bez dozoru, proběhne nespočet telefonů s domácím táborem, ale je nám jasné, že se dneska asi dneska štěstí neusměje po další sérii výmluv. Při cestě na stadion míjíme hospodu, kde sedí zbytek jabloneckých, ale ta byla pečlivě obsazena PČR. Proto vyrážíme na fotbal a domácí nám v průběhu zápasu volají, že budou po zápase připravení u hospody, kde seděli před zápasem, takže neleníme a po konečném hvizdu si to namíříme přímo k nim, a když jsme skoro u hospody, tak voláme jabloneckým, ať vylezou ven před hospodu, kde vzniká slušná mela, 20 SKS (v tom 1PCE) – 20 JBC, kde jsme měli určitě navrch a mnoho jabloneckých končí na zemi a snad i nějací adepti v nemocnici, ale policie vše přerušuje svým příjezdem a sbírají asi 14 lidí a z toho 4 SKS, takže díky neschopnosti jabloneckých hools si prodlužujeme výlet a čekáme do brzkých ranních hodin na zadržené a potom míříme zpět do Prahy.
autor: Slavia Hooligans
{jcomments off}