K příležitosti chacharského průjezdu Prahou se schází 14 – 16 Sparťanů a prohledáváme vlaky jedoucí z Kladna do Prahy. Několik vlaků bylo prázdnejch, jak na Hlavním, tak na Masarykově nádraží. a tak se na poslední vlak vydáváme na Hlavák. Zvolili jsme místo pod mostem u tramvajový zastávky a čekáme. Po pár minutách vidíme jít z boční ulice první skupinku cca 5 FCB. Vybíháme na ně, ale bohužel chachaři berou dráhu a utíkají. Přemejšlíme co dál, nehodláme čekat, až prohnaní chachaři zalarmujou jejich ekipu a dojdou nás tam zlynčovat v několikanásobný přesile. Jdeme na tramvaj a chceme jet pryč, ale všímáme si na kraji Sherwoodu skupinky asi 7 FCB a tak na ně útočíme. Bijem ty psy, ale to se už začínají sbíhat další skupinky chacharů. Stahujeme se do tramvaje a barikádujeme jedny dveře. Do prostředních, zabarikádovaných dveří kopali chachaři jako zběsilí, ale dvoje krajní dveře, který byly otevřený nechali v klidu…
Po chvíli doráží SPJ a dění venku se uklidňuje, my chceme odjet v tramvaji, ale četníci nabíhaj do tramvaje a začínaj vytahovat lidi tak vystupujeme a odcházíme nahoru na Žižkov, kde ještě vyčkáváme na tramvaj, zda se tam neobjeví nějací FCB. Ale tramvaje jezdí prázdný, tak se rozcházíme do svých domovů.
My jsme udělali to, na co jsme ten den měli, neveděli jsme kolik je chacharů. Chtěli jsme udeřit a zmizet a baníkovská hysterie, že jaký jsme mrdky, a že zdrháme… Slezský supermani asi nemohli zkousnout, že někdo od nich dostal bití.
K našemu počtu: Nikdo to nepočítal, ale náš počet byl mezi 14 – 16. Třicítku Sparťanů ten večer viděla asi jen baníkovská fantazie