Cca týden dopředu kontaktujeme všechny pražské týmy, ale každý nám s nějakým oddůvodněním (všechny v podstatě chápeme) hlásí negativní odpověď. Navíc i ten termín v sobotu ráno není po páteční většinou divočejší noci (nepočítám,že by tomu bylo v Praze jinak) zrovna ideální, takže bereme v potaz. Tato zpráva způsobí to, že pár našich, hlavně pak, ale dost wroclawských se rozhoduje tento zápas vypustit s vidinou neuskutečnění 3.poločasu. Z Opavy nás tak vyjíždí něco přes 60, z toho tak 25-30 hools, v Pardubicích se připojuje ještě jeden chalupář v současné době bydlící v tomto regionu + 9 družebních kolegů z Wroclawi, tento počet ještě doplňují další 4 naši, kteří se rozhodli strávit víkend v Praze, tímto se náš počet ustálil na cca 40 bojeschopných.
Přestože nic nebylo v plánu jsme chtěli být alespoň ve střehu, člověk nikdy neví. Na stadioně se nakonec sešlo těsně přes 100 opavských. Zahlídnuta byla i skupinka 7 Sparťanů, ale neměli o nic zájem, ani po našem přizpůsobení na počty, pár našich se s nimi dalo do řeči. Jeden Sparťan byl zatčen kriminálkou údajně za to, co měl na triku. Vzhledem k tomu, že měl prý 5 let podmínku docela maso, snažili jsme se mu pomoci tím, že jsme pohrozili kriminálce, že dokud ho nepropustí, neopustíme stadion. Po následném telefonátu a slíbenén propuštění opuštíme statek. Cestou zpět probíhá vklidu v Pardubicích nás opouští zmíněná 10 a my pokračujeme dál. Až na jedné zastávce mezi Ostravou a Opavou zahlíží při rozjezdu vlaku někteří z nás cca 30-40??? chacharů, vůbec nás to nenapadlo spíše jsme je čekaliv Opavě.
Teď už jsme to brali jako 100% věc, že se chachaři přesunou až do Op. V tu chvíli je nás ve vlaku 27 hools, ihned obvoláme naše, kteří do Práglu nevycestovali. Během 20 minut je dalších 14 našich na nádru. Už jako ucelená skupina vystupujeme z nádražní haly v očekávání ataku chacharů, nic se však neděje, a tak ostravské ihned kontaktujeme, že jsme připraveni. Baníci slibují, že jsou do 30 min. v Opavě, sdělujeme jim, že budeme čekat v knajpě, po cca 3O minutách zjištujeme, jak jsou na tom, je nám sděleno ať se přesuneme pryč z centra, dáváme na vědomí, že budeme čekat v jedné čtvrti, po další půl hodině zase zjišťujeme stav soupeře, který slibuje, že za 15 minut bude u známého opavského jezírka. Po 15 minutách však pořád nic, chachaří hlásí, že jim to potrvá ještě dalších 30 minut a ať se přesuneme do jedné vísky za Opavu směrem na Ostravu. To už ale neakceptujeme, protože od prvního telefonátu jsme dali soupeři jasně najevo že budeme čekat půl max hodinu, aby neměl moc času “zdvojnásobit” svůj počet, což by pro takovou ekipu, jakou je Baník(navíc před výjezdem na Bohemku) neměl být žádný problém. Jestli jich bylo kolem 40 na zastávce mezi OV a OP, nechápeme to protahování jinak než jako nárust jejich počtu a nemáme zájem jít ve 40 proti značné přesile, nechat se převálcovat a spokojené chachary nechat odjet domů. Nechceme skákat, jak písknou, když se tak chtěli bít, měli hned, čekalo jich přece po cestě cca stejně jako nás. Celou akci proto tedy rušíme (soupeř snad naštěstí ještě nebyl na cestě, takže jsme jej snad moc nenasrali, navíc podmínky jsme dali dopředu vědět). Na komplet Baník prostě nemáme, ale zaválčit ve vyrovnaných počtech jsme si dnes opravdu chtěli… Značná část našich se tak po 24 hodinovém maratonu rozchází domů.
