Z pohledu Opavy: Na do 20 km vzdálených Bohuslavic, kde se hraje o 1. místo v přeboru a je to tedy pro hosty atraktivní zápas, vyrážíme ve 30 lidech asi dvě hodiny před začátkem s cílem napadnout havířovské při příchodu na stadion. Asi 2 kilometry před místem zápasu potkáváme 2 auta radikálů hostí, ale necháváme je ujet s vidinou chycení větší skupiny. Po příjezdu posíláme jedno auto na obhlídku, které zjišťuje, že už je cca 30 osob v sektoru hostí, mezi nimi i chuligáni ( je asi hodinu do zápasu ). Šance na překvapení je už nulová, když poblíž sektoru hlídkuje několik policajtů a hlídá jej security. Náš “zvěd” tedy nabízí havířovským boj někde venku, ale ti odmítají s tím, že je jich jen 15. My se vydáváme ke stadionku, bez problémů v tichosti vcházíme do sektoru hostí, kde ale jen v klidu postáváme. Batohy s vlajkami jsou už odneseny pryč, do prostoru, kde je zvýšené množství security. Po 15 minutách odcházíme v klidu bez jediné rány (mnoho našich si další problém díky podmínkám nemůže dovolit), když havířovští odmítají jít s námi i počet na počet, nabízejí pouze, že máme počkat po zápase (tedy cca 3 hodiny). Odjíždíme tedy domů, protože je to nereálné. V Opavě se rozcházíme do všech směrů, ale ne tak havířovští, kteří mezi tím nelenili a přivolali si na pomoc chachary, s kterými dojeli do Opavy. V jedné hospodě nacházejí 10 opaváků (tam jsem nebyl, takže jen z doslechu), které vyzývají ven, jinak rozbijí lokál. Ti odmítají, že do 45 lidí v 10 nejdou a věří, že se k rozbíjení chachaři nesníží. Ostravští za chvilku nabíhají před hospodu, kam vhazují lavičky, popelnici a vše, co je po ruce. Jsou rozbity dvě velké výlohy a dveře, někteří naši jsou pořezáni od skla. Když se opaváci snaží potom napadat odjíždějící také různými “předměty”, chachaři je upozorňují, že “auta ne”, což mi přijde vzhledem k situaci vtipné, ale auta jsou ponechána a ostravští odjíždějí.
