Pokud je tahle část stadionu úspěšně napadena a obsazena hostujícíma fanouškama, je to považováno za totální porážku domácích. Zabrání sektoru se zapíše do mysli a nikdy se na něj nedá zapomenout. Čest a morálka domácích je rozdrcena na prach; znamená to absolutní ponížení. Bejt doma znamená mít výhodu většího počtu. Pokud je tahle část stadionu úspěšně napadena a obsazena hostujícíma fanouškama, je to považováno za totální porážku domácích. Zabrání sektoru se zapíše do mysli a nikdy se na něj nedá zapomenout. Čest a morálka domácích je rozdrcena na prach; znamená to absolutní ponížení. Bejt doma znamená mít výhodu většího počtu. Dokonce i když domácí znovu nabydou čest vítězstvím v ulicích po zápase, je to jen pouhá útěcha, zapomenutá během pár sezón. Všechno záleží na obraně svýho sektoru a vlastního teritoria.
Domácí fanoušci se pustí do každýho neznámýho narušitele, kterej se bude ochomejtat okolo jejich sektoru, aby zjistil kde se jeho banda mlátí. Když se pokusíš připojit ke svejm, musíš projít skrz svýho soupeře. Chytneš jednoho za šálu a trefíš ho, rozsekáš mu ksicht a jeho kámoši ti laskavě vrátí kompliment tím, že ti zblízka ukážou svý okovaný boty.
Na to ale nějak zapomeneš ve chvíli kdy okolo sebe slyšíš skandování. Všichni okolo tebe prozpěvujou “We Took The North Bank, Highbury Again”[Obsadili jsme North Bank, zase Highbury] nebo “We Took The Chelsea Shed Again”[Obsadili jsme zase Chelsea Shed] – nebo to byl Park Lane, Tottenham? Atmosféra je ohlušující jak se vzteklí domácí přeskupujou. Pořád si drží výsadu být na lepších místech pod krytou tribunou, ale teď jí musí sdílet s nepřítelem. Jsme magnetem pro všechny magory na stadionu. Aspoň že okolo stadionu se dá pohybovat bez problémů a můžou se k nám připojit další a další z West Hamu. Na scénu vchází benga. Je nás tu příliš moc na to, aby nás mohli všechny zatknout a tak se nás snaží jen oddělit vytvořením tenké modré linie mezi válčícíma fanouškama. Chytaj se za ruce a vytváří lidskou zeď doufajíce, že znovunastolí pořádek. Jediný co v těch dobách fízlové dělali bylo pokusit se obklíčit a vyčlenit potížisty, před tím, než budou dál přemejšlet co dál, aby násilí zastavili. Mezitím všechno směřovalo k tomu, aby někde o kus dál začlo všechno nanovo. Ten řev a zvuk probíhající bitky byl povelem pro každýho bitkaře domácího týmu, aby vyběh z hospody u stadionu a přilehlejch ulic a vydal se na stadion. Nic nebylo rychlejší než komunikace na stadionu: “Doprdele, ty mrdky z West Hamu jsou tady a chtěj obsadit náš sektor.
Na jejich zrudlejch tvářích bylo vidět opravdový nasrání a nemysleli na nic jinýho než na naší drzost. Byla to opravdová drzost a všichni se museli jít přesvědčit, že tam opravdu jsme, protože to nebylo o ničem jinym než o nadvládě nad územím. A chuligáni West Hamu zabírání sektorů dovedli k dokonalosti.
Obyčejně se hostující fanoušci pokoušeli obsadit sektor domácích asi tak hodinu před zápasem. To jim zajistilo maximální pozornost. Ale my jsme změnili taktiku, abychom překvapili nepřítele a někdy jsme chodili i tři hodiny před výkopem, aby jsme se vyhnuli pozornosti policie.
Věděli jsme, že benga nikdy nevyráží do akce dřív než v jednu hodinu. Protivník byl v té době taky na stadionu v menším počtu, což nám umožňovalo zajistit si dobrou pozici na jejich místech a usadili jsme se tam tak pevně, že benga měli velkej problém nás odsud dostat. To vedlo k tomu, že nakonec museli zvolit kompromis v podobě kordónu a nechání nás na tribuně domácích, kterým nezbylo nic jinýho než pořvávat nebo se na nás pokusit dostat.
Bylo nepsanym pravidlem, že pokud jsme v době výkopu okupovali část tribuny, kde normálně bejvaj domácí, tak to bylo považováno za zabranej sektor. Stejně tak se bralo za úspěch když jsme sice museli ze sektoru utýct, ale bylo to zásluhou fízlů.
Nakonec se z toho stalo něco jak přetlačování. Každá strana nasazovala velký počty, aby se natlačili přes benga a vyhnali soupeře nadobro ven. My, narušitelé, jsme se snažili obsadit co nejvýhodnější pozici, nejlíp někde nahoře, aby bylo složitější nás vyhnat, zatímco domácí se snažili nás sevřít ze stran do kleští.
(..to be continued..)
