*** Congratulations. You have just met ICF *** (1.)

Na četná přání čtenářů hooligans.cz a díky usilí a snaze člena fóra hooligans.cz Abdula jsme se rozhodli zpřístupnit vám některé zajímavé pasáže z knihy od Casse Pennanta Congratulations. You have just met the I.C.F., pojednávající o jednom z nejlepších a nejznámějších anglických gangů v dobách zlaté éry evropského chuligánství. Abdulovu rozsáhlou překladatelskou činnost jsme rozdělili na menší části. Tyto části by měly vycházet 2x týdně ve formě článků na hooligans.cz. Četba se výborně hodí pro dlouhé dny v práci a na vhodné zabití času pro záškoláky. Vznikne pro ni nová sekce na hlavní stránce. *Prolog

Hřiště Swansea vypadá jak skládka. Dali jsme se dokupy někde uprostřed a nikdo ani nedutal. Ze sektoru hostů byly slyšet chorály zbytku West Hamu. Všude okolo, kde stojíme je mrazivé ticho. Krev v nás vře, jsou skoro tři hodiny. Ve vteřině se všechno mění. Pár velkejch Taffů útočí na naší první linii … a v mžiku jsou všude okolo nás. Paráda. Jeden týpek ze Stratfordu se nahne přes zábradlí a švihne vroucí bramborovej koláč do ksichtu Taffa, ten vykřikne a jakmile pozvedne svoji hlavu, dostane kopačku přímo do ksichtu. Tlačíme se dolů na ně. Vidím Shanea máchat rukama ve vzduchu, snažím se dostat k němu, ale chytí mě jeden velkej tlustej Taff za kabát a ztrácím rovnováhu. Táhne mě k sobě. Usilovně se snažím mu vyškubnout. Ocitám se na zemi a řikám si, že sem v prdeli, ale jak se drápu nahoru, už na něm visí dva maníci. Jsem zpátky. Kopu a mlátím do všeho co se hejbe. Celá boční tribuna je v jednom ohni a naše banda se klidu brání útokům Taffů, který jsou všude okolo nás.
Na scénu vchází welšský fízli. Taffů se ani nedotknou, projdou srkrz ně a nás mlátí hlava nehlava pendrekama. Nakonec nás v obklíčení eskortujou zpátky do sektoru West Hamu.
O hru se nestaráme, každej je napnutej k prasknutí. Benga nás držej na stadionu ještě třicet minut po skončení zápasu. Vůbec se s náma nemazlí a neopouští nás ani mimo stadion. Antony nás eskortujou až na dálnici. Nechtěj připustit žádnou další srandu…
Motorest je přeplněný a je už skoro půlnoc. Nevěřím svým očím a řikám si, kdo kurva jsou. Musí jich bejt aspoň tři sta. Je jasný, že bitka začne co nevidět, ale kdo doprdele jsou? Přichází zbytek naší bandy. Tohle je naše zábava. Swallow se svejma rváčema jsou okolo.
Vletím do nich a jednoho z nich sestřelím popelníkem do hlavy. Okamžitě mě něco trefuje. Lidi křičí, poklidnej bufet se v mžiku mění v bitevní pole a všechno co se dá vzít do ruky se ocitá ve vzduchu. Sklenice, talíře, tácy, všechno. Bojuje se úplně všude. Jsem pyšný na náš gang, jsme přímo v ohnisku boje společně s chlapama z hospody U Brita. Něco mě trefuje, někdo mě vláčí za oblečení, dostávam pěstí…ale vypadá to, že je zaženeme k ústupu. Mlátím každýho, kdo se přiblíží.
Bitka přechází v přehazování předmětů. Řikám si, že stačí poslední výpad, abychom je donutili k ústupu.
Znovu do nich vletíme a je to tu, otáčí se, sbíhají ze schodů ven na parkoviště. Běžim zpátky do hlavní místnosti. Tam vidim několik z nich, kteří přeskočí pult a hledaj spásu v kuchyni. Vracim se zpět na schodiště, kde Andy, Danny Tiderman a pár dalších tlačí flipr ke schodům. Zezdola to sleduje zbytek bandy. Flipr se konečně dostane přes hranu schodů a s řinčením se rozfláká mezi nima. Protivník utíká, to už je na ně moc.
Gratulujeme! Právě jste potkali InterCity Firm.

(..to be continued..)