Na půdu nováčka ligy jsme vyjeli jak jinak než v pondělním televizním termínu dvěma autobusy a auty. Po cestě se v autobuse z důvodu vyhlášené prohibice nezvykle mírně konzumuje a po asi čtyřech hodinách s delšími přestávkami dorážíme na Vysočinu. U sjezdu z dálnice si nás přebírají fízlové a v Jihlavě máme doprovod větší než vězni. U stadionu fízlové tvoří jakousi „uličku smrti“, kterou odmítáme projít, jelikož do zápasu zbývalo ještě relativně dost času. Bohužel nás nikde nepustí, tím pádem míříme k sektoru, tam se ukazuje, že opět domácí klub zalhal s počtem vstupenek pro hosty a s nevpuštěním dalších to bylo přesně naopak. Na lístky zakoupené na sektory domácích taky prošli lidi k nám do sektoru, kapitolou samou o sobě byla místní vyzbrojená securitka a jejich frajer na bráně a poté i pod sektorem, točící lidi na kameru…Fízli spolu s kluby dělají vše pro to, aby nás odradili… Zápas pro nás začíná minutou ticha pro zesnulého fanouška Baníku, jemuž byl věnován i smuteční transparent. Zkouší se nový chorál a fandění nebylo zrovna z těch lepších. Co se týče počtu, bylo nás 335 + pár lidí na vedlejší tribuně. Podpořili nás i 3 fanoušci GKS. Domácí fandili celý zápas a přidali se i k uctění památky zesnulého Chachara. Utkání to bylo celkem atraktivní, leč Baník nezískal ani bod a odváží si prohru 2:3. Po zápase míříme k autobusům a bez problému se vracíme do Ostravy, kde dojíždíme okolo půlnoci. Na výjezdu se ukázalo 27 fans z Havířova, z čehož drtivá většina zvolila automobilovou dopravu.
Na tento nejdelší výjezd GieKSy v sezoně se z Havířova při úterním večeru vydáváme autem ve 4 lidech (1 Orlová). Po nakoupení nezbytně nutných zásob a doplnění ropy tedy míříme směrem katowické hlavní nádraží. Tam se okolo jedenácté noční hodiny dostáváme a zdravíme se se zbytkem výletníků. Celkem se na srazu schází 121 osob (v tom 8 Baník, 4 Górnik, 4 JKS). Zhruba 20 minut po půlnoci nastupujeme do vlaku, kde obsazujeme kupé a začínáme tento dlouhý výlet. Cesta probíhá za konzumace sladkovodního alkoholu a veselé zábavy. Většina osazenstva však okolo čtvrté hodiny ranní středečního rána usíná, aby nabralo alespoň nějaké síly do dalšího dne. To se ovšem za ty 2 hodinky nedaří dle plánu a tak nastává opět konzumace různých ovocných příchutí. Do cílové stanice - Świnoujście - dorážíme kolem poledne. Zde jsou hned na nástupišti všichni sepsáni a natočeni fízly. Poté se trajektem přesunujeme na druhý břeh města a jdeme směrem na pláž. Zde i přes nepříliš téměř všichni míří vstříc mořským vlnám Baltu. Probíhá nějaké to focení a poté se již v klidu usedá na pláž a pije se pivko. Zde jsme až do odchodu na zápas, kde se přesunujeme zhruba hodinu a půl před ním. Do sektoru hostů stadionu uprostřed lesa se nakonec dostává 91 osob. Jsou vyvěšeny dvě vlajky (GKS Katowice a naše havířovská výjezdovka) a od začátku je provozován hodně podprůměrný doping, ale ono se těžko fandí proti nikomu :-). GieKSa se v prvním poločase dostává do vedení a nejnižší možný náskok drží až do zhruba 70.minuty, kdy se rozpočal obrat domácích, kteří nakonec vyhrávají 3:1. Po zápase střídmá děkovačka a pak už jen cesta zpět na trajekt, která je jak jinak provázena hitem "Ona tanczy dla mnie" :-D. Po přeplutí kanálu se nakupují nějaké zásoby a v poklidu usedá do volných kupéček. Cesta zpět probíhá zpočátku poklidně, ale poté se opět zvrhne a pije se vše co teče. Někteří dávají přednost neustálému pití, jiní chodí oblbovat nemnoho leté dívky a další svými zpěvi provokují ostatní, ve finále ale většina usíná a je probuzena až kolem čtvrté hodiny ranní, kdy se ve Wrocławi snaží Śląsk atakovat náš vlak, všichni jsou vzbuzeni a uvedeni do pohotovosti, ale to už úřadují fízli se zbraněmi namířenými na dveře a okna našeho vlaku. Po nějakém čase už opět vyjíždíme a kolem osmé hodiny ranní přijíždíme na katowické hlavní nádraží. Zde se rozloučíme, nakoupíme něco k snědku a pití a jedeme směr Havířov, kde jsme v deset hodin a zakončujeme tak 37 hodin dlouhý výlet. Díky klukům z GieKSy!
Šílený výjezdový týden máme v plánu zakončit v Liberci a tak se před jedenáctou dopolední na havířovském vlakovém schází 4 osoby, což je zklamáním. Z toho si však účastníci tohoto výletu nic nedělají, protože po tom týdnu podléhají jakési lhostejnosti a tak to také vypadá :-D. Přesunujeme se na Svinov, kde čekáme na zbytek celé výjezdové grupy a kupujeme lístky. Cesta probíhá velmi, ale velmi střízlivě (samozřejmě díky prohibici) a tak jsou u jistých osob k vidění scenérie, které jsme viděli snad poprvé a které tuším již dlouho nevuvidíme, zkrátka ty, které se přihodí pouze jednou za X let. Jen pár osob se častuje vínem, někteří oživují již dávno zapomenutý baňok a sami ho trestají. Po přestupu v Pardubicích se kodrcáme osobákem a každý si krátí čas tak, jak umí. Někde se pije, někdo zase oblbuje dí(ě)vky a jeden oddíl hraje leteckou bitvu, jejíž výsledek je ale neznámý. Po vystoupení v Liberci čeká na pokojný a střízlivý dav neskutečné množství fízlů. Každý si to jiným směrem míří na stadion, kam se za poměrně velké zimy nakonec do sektoru hostů dostává 162 (v tom 11 havířovských). Vyvěšujeme svou výjezdovou zástavu a se začátkem zápasu začíná sektor produkovat naprosto úchvatný doping, nebojím se ho hodnotit jako silně nadprůměrný až excelentní a žene tak Baník v prvním poločase za vedením 0:2. Dle očekávání se také skvělým způsobem do sbírky chorálů zařazuje onen "Baníček, Baníček, Baníček - to slezský klub z Ostravy, Ostravy, Ostravy - bojovat za něj budem, vždy budem, vždy budem, já nikdy ho nezradím, nezradím, nezradím", jenž zní zhruba 10 minut v kuse. Ve druhém poločase tempo nepolevuje a drží si tak svůj úžasný standart, ten si ovšem nedrží hráči, kteří nakonec po slibném poločase a mnoha zahozených šancích pouze remizují 2:2. I tak ale následuje děkovačka a poté se již vydáváme vstříc liberecké noci, co nás čeká :-). Všichni se přesunují někam najíst, většina se usazuje ve známém podniku, stejně jako minulý rok a tam se také naprostá většina všech vlakových schází, probíhá zde kvalitní zábava, v poklidu se konzumuje, jiní podlehnou vábení výherních automatů a tak se naskytují pohledy na euforické mimiky vítězů a dojeby obličejů proherců. Krátce po třetí hodině ranní se z podniku všichni vydávají směr vlakové nádraží, kde čekají na vlak, jenž nás má přiblížit konečně domovu. Krátce po čtvrté rovněž vyjíždíme, ale to už po vlaku chodí velmi aktivni revizor (s pracovním názvem Mrož), který vyhrožuje, že zda-li si všichni nekoupí jízdenky, na další stanici budou vyloučeni z přepravy, což se taky stává. Vystoupí kolegiálně až na pár lidí všichni což samozřejmě nelibě nesou fízli, ale můžou si za to sami :-). Celá ekipa se tedy přesunuje do blízkého nonstopu, kde místní servírka a dva hosté nevěří vlastním očím, protože rázem má narvanou hospodu a po chvíli ubekování, že se moc řve a že nás všechny nechá vyhodit se jí zalíbí vidina zisku, který ještě jaktěživ neměla a s ochotou všechny obsluhuje. Zde se popíjí další dvě hodinky až do odjezdu dalšího vlaku, jiní opět podlehnou vábení automatů. Po dvou hodinách většina výjezdníků opouští i Turnov (za slevové lístky :-) a po pár hodinách se objevují v Pardubicích, kde dokoupí zásoby a za neskutečně panující demence vyráží směr Ostrava. Zde někteří prodávají také své slevové lístky a tak se nakonec vlk nažral a koza zůstala celá :-). Poté již míříme směr Havířov, kde se kolem jedné hodiny odpolední dostáváme a míříme se domů zkulturnit, najíst, protože již za pár hodin čeká pokračování. To se odehrává poblíž zimního stadionu, kde už je sraz na Přerov a doráží dva kamarádi z Katowic. V době kdy si kluci z Havířova vítězně vyměnují nálepky ve formátu 5 na 5 s Přerovem, se na havířovském vlakáči objevuje poslední výjezďák z Liberce. Poté jdeme na hokej a po hokeji vstříc nočnímu Havířovu.
Po vyspání a vystřízlivění ze sobotní noci vyrážíme ve třech + dvou z GKS autem do Katowic. Tam se trochu zdržíme a téměř se začátkem zápasu dorážíme k Bukowe. Zdravíme se se zbytkem, dáme klobásu a jdeme opět na hlavní tribunu (Blaszok stále uzavřen). GieKSa s posledním týmem tabulky prohrává hned z počátku utkání, pak srovnává, poté opět inkasuje, na což reaguje kotel a úplně přestává fandit. Ve druhém poločase převezme megafon malý klučina a GieKSa rázem srovnává na 2:2 a po dvou penaltách otáčí zápas ve svůj prospěch na 4:2. Nutno zmínit, že všechny branky vsítil jeden hráč! Po zápase se už nezdržujeme a valíme bez problémů domů. Opět díky, GieKSa&Baník!