Valhalla Fighting

FanaticShop.eu - ultras & hooligans streetwear

V další ulici na nás ze zadu letí pár lahví a popelníků. Angličané. Okamžitě útočíme, pár jich dostává, ostatní utíkají. Opět se vracíme do krčmy, uklidnit situaci. Asi po hodině tam přišlo na čtyřicet po zuby ozbrojených kukláčů a čtyři zelení. Podnik zavírají a nás posílají v klidu pryč, takže pohoda. Je pozdní večer, všude plno fízlů a tak my (Tmava) jdeme přespat na ubytovnu.
Ráno se přesouváme na nádr, kde čekáme na příjezd RBW. Okolo obědu přijíždí vlakem asi 25 lidí a míříme do nedalekého baru. Máme avizovaný příjezd Košičanů a Nitranů. Nejprve doráži asi dvacítka košických. Naštěstí jsme stále bez fízlů, několik lidí venku stále monituruje situaci. Kolem prochází asi dvacetičlenná hlučná skupina Angličanů, kterou hned napadáme. Většina z nich je překvapená a utíká. Tři se však stavějí na odpor, a tak jsou brutálně zbiti a zůstávají ležet na cestě. Po chvíli vystupuje z vlaku další, asi 300 - 350 členná anglická skupina. Bereme do rukou vše, co se dá, a čekáme v hospodě. Majitel však zamyká vchod a Angličané pouze projdou kolem směrem do města. Poté přijíždí poloprázdný autobus z Nitry. Všichni do něj nastupujeme a míříme do Gemeru, kde pijí slovanisté a Brňáci. Chceme jít společně ke stadionu, ale většina již je ožralá, a tak se tam přesouváme v menších skupinách.
Již v okolí stadionu se naskytuje pohled, který nabízí otázku: „To vypukla válka?" Asi milion vyzbrojených policajtů, kukláči, policie na koních, všude zátarasy, vodní děla. Tušíme, že dnes již žádné výtržnosti nebudou. Přesunujeme se do krčmy. Tam se dozvídám, že všichni z RBW prodali lístky od 700 do 2.000 Sk!!! Po překonaní infarktu se ve dvou vydáváme s třiceti metrovou vlajkou na stadion, kde ji vyvěšujeme. Je vyprodáno a my stojíme vedle anglického sektoru. Je jich tak 5 - 6.000, vypadají celkem dobře a neustále fandí. Když však Slovensko střílí gól, hosté utichnou. Začínají po nás házet mince či bagety. Vrhají se na provizorní plot a snaží se ho shodit. To je však už povel pro pověstnou Slovenskou policii. Pár kukláčů jich vytlačuje a chvíli je klid. Angličané se však seskupují, začínají trhat sedačky a opět útočí. Přicházejí však další kukláči a Angláni nemají šanci. Kukláči bijí vše hlava nehlava, ti kteří se stavějí na odpor jsou rozkopáni na zemi. Poté jsou vyvedeni ze sektoru a to místy i za nohy. Venku je brutálně bijí a nakládají do policejních aut. Do konce zápasu již je všude klid. Po zápase jsou hosté odvedeni na nádraží.

P.S.: Vím, že se na Slovensko ti největší rowdies nedostali, přesto to byl vydařený výjezd.

P.S.1: Na to, že jsme se na tento zápas těšili dost dlouho, nás přijelo dost málo.

P.S.2: Ostatní? Nitrané se umí posbírat, slovanisté byli doma - pohoda a Košičané - přijelo jich dost, jak si to vysvětlit? Na ligové zápasy nejezdí, přijeli jen pro to, že byl smír? K zamyšlení...

P.S.3: K prodeji lístků - že je prodali mladí..., ale že i starší a dobří chuligáni? Hanba!!!

autor: Jaro / RBW (Spartak Trnava)

 


Z POHLEDU KOŠIČANA:
Do Bratislavy cestujeme v osmnácti lidech vlakem. Jelikož máme skupinovou jízdenku, nejsou kromě pokuty 100 Sk za znečištění vlaku žádné problémy. Postupně se většina lidí dostává do stavu bezvědomí. Cestou se také dozvídáme o potyčkách, které se odehrály v noci, za účasti Slovanu, Brna, Nitry a Trnavy. Něco po šesté nás vítá chladná a upršená Bratislava. Dělíme se na dvě skupiny a směřujeme do centra. Hledáme nějaký otevřený podnik, ale nedaří se nám. Venku lije, a tak sedáme alespoň do „mekáče". Po chvíli se k nám přidává skupina z Kežmarku se svým zdivočelým Pal'om. Přesouváme se do nějakého baru u Michalské brány, kde přichází i osm Nitranů a jeden Trnavák. Popíjíme, debatujeme a v tom do krčmy přicházejí Angláni. Přesouváme se k nim a po slovním útoku se otáčejí a náš lokál opouštějí. Potom se většina přesouvá do jiné hospody, přičemž atakujeme skupinu Angličanů, kteří se spojují se svými krajany z vedlejšího podniku a vycházejí ven. Majitelé barů však okamžitě přivolávají policii a před našim podnikem v mžiku stojí tři policejní vozy a dodávka kukláčů.
Všechny okolní podniky okupují Angláni, a tak se hodláme přesunout do Mamuta. V tom nás však kontaktují trnavští, a tak měníme směr cesty za nimi k nádraží. Zrovna v tomto čase přijíždí vlak z Prahy, z něhož vystupuje asi 400 členná skupina fans z kolébky fotbalu. Nádraží je obsypáno policií a kukláčema. Je nás šest a potkáváme stejně početnou skupinu R.B.W., kteří nás vedou do nedaleké hospody (pocity při tom máme smíšené - přece jen si nejsme jisti dodržením reprezentačního příměří, vše však bylo bez problémů), kde sedí asi třicet Tmaváků, a tak se k nim přidáváme. Po chvíli přijíždí ještě jedno auto z Košic a je nás okolo čtyřiceti. Pijeme, debatujeme... Po chvíli přichází zpráva, že venku stojí asi třicet Angličanů. Jdeme ven a vidíme je stát v uličce před krčmou. Na úvod se ozvou nějaké pokřiky a z jejich strany letí flaška. To se již řítíme proti nim a dochází k prvním fyzickým kontaktům. Čtyři hosté zůstávají z rozbitou hlavou na zemi a zbytek zbaběle utekl.
Přijíždí autobus z Nitry, a všichni se přesouváme do Gemeru. Ten je plný slovenských chuligánů. Pomalu se přesouváme ke stadionu, kde potkáváme nějaké Žilinčany s rozbitými hlavami (policejní práce). Po prohlídce (pronesli bychom i tank) se dostáváme do sektoru hned vedle hostů. Potkáváme další košickou skupinu a celkem se nás schází 36. Postupně přicházejí i téměř všichni, kteří neměli lístky, takže organizačně to SFZ zvládl na „výbornou". Stadion se zaplňuje rekordní návštěvou 30.000 diváků, z čehož je na 5.000 v hostujícím sektoru. Hymny jsou hrány na živo, ale díky „skvělému" ozvučení je mnozí ani nezaregistrovali. Na svou hymnu čekali i v hostujícím sektoru, ale tentokrát si ji kvůli zmiňovanému ozvučení sborově nezazpívali... Naši fotbalisté na trávníku v první půli jednoznačně dominují a výsledkem je jednogólové vedení. Atmosféra není zlá, ale pokřiky jako „Slovenskóóó, Slovenskóóó, heja heja heja Slovenskóóó", nebo "Slovensko, Slovensko.." jsou trochu málo. Co se však dá čekat, když u stadionu stojí autobusy s SPZ jako Svidník, Snina, Humenné či Rimavská Sobota...
Před poločasem se po menších provokacích asi třicítka hostí přesouvá k plotu, který odděluje jejich sektor od našeho a začínají jim lomcovat a kopat do něj. Nic zvláštního se nedělo, ale nabíhají primitivní zakuklení bastardi (asi dvacet) a mlátí každého, kdo jim je na blízku. Po chvíli odcházejí a v tom se na ně rozběhne přesila Anglánů, nechybějí vytrhané sedačky. Během pár sekund se však proti Anglánům vyřítí asi čtyřicet kukláčů a začínají hosty řezat, co se dá. Někteří z nich to odnesli opravdu škaredě, ale nic jiného se nedalo čekat, vždyť velitelem zásahu byl debil, který vedl i krvavý masakr proti Fradi na stejném stadionu. Z naší strany se ozýval pokřik „A.C.A.B.", ale ten byl okamžitě přehlušen potleskem sedláků na adresu policie. To, co se ozývalo z úst debilního moderátora na stadíonu, nepotřebuje žádný komentář. Cituji: "A zatleskáme našim kukláčům, za to, jak udělali pořádek. Podívejte se na Angličany, jak jsou teď z ticha. Všichni víme, co jsou oni zač. Dobře jste jim to ukázali, ale nedávejte si dolů masky, aby vás nepoznali..." Sedláci se tím skvěle baví a tleskají jako smyslu zbavení.
V druhé půli dostáváme vyrovnávající gól a sektor hostí konečně začíná zpívat. Před koncem dostáváme gól na 1:2 a Angličané šílejí. Zápas nakonec prohráváme. V ulicích však jednoznačně dominovali Slováci a na tom se shodli všichni, kteří se střetů účastnili (přesto, že se někde na Internetu objevily i opačné názory, hlavné ze strany některých českých chuligánů). Je pravda, že v Bratislavě nebyla nejsilnější sestava Angličanů, ale tohle nebyl náš problém. V některých anglických novinách se objevilo, že v Bratislavě bylo přítomno mnoho hardcore hooligans, neviděných na zápasech už několik let. Přesouváme se na nádraží, které je opět v policejním obležení. Potkáváme zde Spartu, Brno, Slavii, Olomouc,... Nic se už neděje a před půlnocí opouštíme hlavní město.

autor: Rišo (1.FC Košice)

 


Z POHLEDU SLÁVISTY:
Do Bratislavy vyrážíme autem v pěti lidech. Parkujeme v centru města a vydáváme se ke stadionu. Je hrozná zima, prší, a tak naše kroky vedou do hospody u stadionu, kde potkáváme kluky z Brna a jednoho spart'ana. Později se objevují i členové JKG s kolegy ze Slovanu.
Jsme bez vstupenek, a tak se je snažíme sehnat před zápasem od překupníků, úspěšní však nejsme. Všude okolo jsou stovky Angličanů a pohled na některé z nich budí respekt. Většina je oblečená v drahých značkách jako Ralph Lauren, Lacoste, Henri Lloyd nebo Tommy Hilfinger. Před stadionem narážíme také na partičky z Olomouce, Zlína a Sparty, kteří jsou také bez lístků. Padá nápad, zkusit projít bez placení do hostujícího sektoru, což se také podařilo a kromě nás prošli také olomoučtí, zlínští i spart'ané.
Anglický sektor je přeplněný, můj odhad je 5.000 fans v sektoru a několik stovek dalších po celém stadionu. Na konci první půle se snaží skupina Angličanů vylomit plot a zaútočit na Slováky. Nabíhá však policie a hosty rozhání. Když se tzv. strážci pořádku stahují, nabíhají na ně Angličani vyzbrojeni sedačkami. Policie nabíhá podruhé a Angličany opět rozhání. O přestávce poděkuje moderátor policii za zákrok proti anglickým fans, nevěříme svým uším! Celý zápas hosté výborně fandí.
Po utkání procházíme okolí Tehelného pole, ale nejsme svědky žádného incidentu. Vyrážíme tedy k autu a vydáváme se směr Praha. Viděl jsem Angličany potřetí v akci a ani jednou mě nezklamali. Vy, kteří jste nebyli, můžete litovat.

 

autor: Tom (Slavia Praha)

 

{youtube}ThqaPhK9mMg{/youtube}

 

Související články:

Fotky z utkání Slovensko - Anglie 2002



převzato z Football Factory č.18


Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

REKLAMA

FanaticShop.eu - ultras & hooligans streetwear