Sol Invictus: Naše skupina byla založena v roce 2004. Tvoří ji lidi, co se podílí na výrobě choreografií pro klub AIK. Spolu s dalšími menšími skupinami nezávislých ultras jsme i my patřili pod „Black Army“, jak se nazývají všichni fanoušci v kotli na Severní tribuně. Po několika incidentech a problémech v průběhu roku 2004 jsme se rozhodli opustit „Black Army“ a jít vlastní cestou. Myslím, že by bylo dobré říct, že jsme trochu "šokovali" ultras hnutí ve Švédsku, které předtím tvořili jen mladí kluci, co odpalovali pyro a mávali vlajkami. Vzali jsme to vážnější a zkusili to posunout na vyšší úroveň. Děláme na stadionu chorea, máme na starosti bubny a řídíme celé fandění v zápase. Někteří starší členové už odpadli (kvůli rodině, škole/práci v zahraničí a tak dále, ale budou vždy součástí rodiny Invictus).
Kde vzala vaše skupina svůj název?
Jméno Sol Invictus je latinský překlad pro "neporazitelné slunce" a jmenujeme se tak podle příběhu, který se váže ke slunci na našem klubovém erbu.
Kolik má Sol Invictus členů?
Máme plus mínus 60 členů. Snažíme se, aby byl co největší počet členů aktivních a proto si dost vybíráme, koho vezmeme do skupiny. Dáváme přednost kvalitě před kvantitou.
Kdo jsou vaši největší soupeři a proč?
Jelikož jsme ze Stockholmu, tak samozřejmě naši hlavní soupeři jsou dva známé stockholmské kluby: Djurgården a Hammarby. Klub Djurgården byl založen pouze jeden měsíc poté, co vznikl náš klub v roce 1891 a od té doby je to náš největší rival. AIK i Djurgården mají od založení klubu až do současnosti stejně titulů Mistrů ligy – oba 11.
Hammarby je klub bez skutečného úspěchu ve své sto let trvající historii, ale mají dobrou fanouškovskou základnu a spolu s námi patří mezi nejlepší fanoušky ve Švédsku. Už proto, že posledních 30 let jsme spolu s nimi vytvářeli švédskou mentalitu ultras.
Musím zde také zmínit IFK Göteborg, což je populární klub z druhého největšího švédského města a i jejich ultras se snaží patřit mezi ty nejlepší ve Švédsku. Nicméně naše klubové motto zní "My jsme AIK, a na ostatní serem". Takže tento seznam našich největších nepřátel by mohl ve skutečnosti pokračovat donekonečna...
Máte nějaké družby s jinými skupinami či kluby? Pokud ano, jak vznikly?
No jak už jsem předeslal výše ohledně našeho motta, tak se jím opravdu řídíme a žádné družby nemáme. My vidíme každý klub, který hraje s naším klubem, jako našeho nepřítele. Nicméně máme dobré vztahy s Biris Norte (Sevilla) díky příbuzenským vazbám našich členů, kteří tam žijí. Dobré vztahy máme i s některými členy Poptown Hamburk, protože mají přátelské vztahy s jinou ultras skupinou z AIK - s Ultras Nord.
Má Sol Invictus nějakou politickou orientaci?
Ne, nemáme žádnou politickou orientaci. To platí i pro ostatní ultras na naší tribuně a platí to i pro 99% lidí na švédských tribunách.
Jaký je váš vztah s vedením klubu a s policií?
Minulý rok byly naše vztahy s klubem opravdu špatné a mnoho našich členů dostalo zákazy kvůli pyru, pálení vlajek a podobně. Ale ve skutečnosti to byla jen zástěrka pro ně, aby odvedli pozornost od špatných výsledků na hřišti a v klubové pokladně. Ví moc dobře, že jsme jedna z nejsilnějších skupin, a že se velmi ostražitě díváme, kdo jak vede náš klub a kdo jej vede případně do záhuby. Nakonec však po naší velké mobilizaci fanoušků a nespokojených členů klubu jsme zvítězili a dnes máme nové vedení, se kterým máme velmi dobré vztahy. Máme s nimi pravidelná setkání, kde s nimi diskutujeme, abychom zabránili některým nedorozuměním už v zárodku.
Co se týče policie , tak jsme nejšťastnější, když nás neobtěžují. Ale to se až tak často nestává, oni vnímají fanouška podobně jako teroristu, násilníka nebo tak nějak podobně. Prostě prase je prase, a vůbec nezáleží na konkrétní zemi, řekl bych.
Jaké máte vztahy s ostatními fanouškovskými skupinami podporující AIK?
Máme dobré vztahy se všemi našimi skupinami. Všichni se velmi usilovně snaží a pracují na tom, abychom byli lepší. Pravidelně se scházíme a přátelíme se členy všech našich skupin, od Black Army, přes Ultras Nord po chuligány z Firman Boys.
Jak vaše skupina cestuje na vzdálenější zápasy a kde vaše skupina na výjezdu měla nejlepší účast?
Jezdíme většinou autobusem. Rádi bychom cestovat vlakem spolu s dalšími skupinami, ale složitá rezervace u železničních dopravců nám v tom dost brání a je těžké to zorganizovat. Kde byla naše nejlepší účast je těžké říci, protože jsme malá skupina. A často jsme na dalekých výjezdech jako skupina kompletní.
Jak získáváte peníze na ultras aktivity, např. choreo?
Naše choreo je placené pouze za peníze, které darovali AIK fanoušci. Jakékoliv jiné financování je proti naší mentalitě.
Podporuje vaše skupina AIK i v jiných sportech, nebo se angažuje jen na fotbale?
Jako skupina jsme se vždy zaměřovali na fotbal. Nicméně náš klub je také populární v druhém největším švédském sportu, kterým je lední hokej a mnoho našich členů má zájem podporovat klub i zde. Ovšem lední hokej ve Švédsku byl také pokořen ekonomickými zájmy, a už není co býval před 15 lety. Přesto v derby proti Djurgården a dalších velkých zápasech bývá na utkání opravdu neuvěřitelná atmosféra.
Jaký je váš názor na nynější ultras scénu ve Švédsku?
Ultras scéna je rozvinutá u klubů ve velkých městech. Zde se vyvinula fanouškovská kultura ještě před ultras hnutím před 10-15 roky. Jsme v bodě, kdy je nutné vytvořit skutečnou strategii k jejímu přežití. Došlo to už tak daleko, že fanoušci jsou nuceni absolvovat náhodné testy na drogy, aby mohli vstoupit na stadiony. Lidé dostávají zákazy vstupu na stadion bez jakéhokoliv důkazu. Můžete dostat až 6 měsíců vězení za odpálení rací. Je tu trvalá zastrašování kampaň ze strany policie, švédské fotbalové asociace a médií. Politici se předhánějí, kdo z nich přijde s většími restriktivním řešením „problému fotbalových fanoušků“. Je mnohem horší dát někomu pěstí v baru z důvodu, že má rád jiný tým, než mu dát pěstí bez příčiny. Naše fotbalová asociace na to jde chytře, protože se nás snaží zasáhnout tam, kde nás to bude bolet. Proto když se jí cokoliv nelíbí, dá vysoké pokuty našim klubům. V poslední době už začala dávat pokuty i za skandování na rozhodčího a skandování a transparenty, kde se fotbalová asociace a jejich rozhodnutí kritizují. Ale my se vždy zmobilizujeme, sice pomalu, ale jistě. Kam až tohle zajde je těžké říct. Fotbalová asociace a média pořád melou o tom, jak to vypadá v Anglii, ale zapomínají, že my nemáme Rooneyho, Drogbu, či Gerrarda. Nemáme 50 milionů obyvatel, a nemáme tisíce japonských turistů, kteří se sem přijdou podívat na hvězdy. Mají jen nás, ale přesto snaží zničit ty jediné, které fotbal opravdu zajímavá, kteří se zajímají o naši ligu, a o každého, kdo se narodil, aby podporoval svůj klub.
Kde si myslíte, že je nyní nejlepší ultras hnutí na světě?
Musím říci, že ve východní Evropě, to je úžasné, jaké věci tam dělají. Já budu vždy obdivovat Itálii, jejich lásku k fotbalu a mentalitu italských ultras, ale represe, co tam probíhají jsou už opravdu maximální.
Je něco, co by jsi chtěl vzkázat našim čtenářům?
Buďte věrní svým barvám a nikdy se nevzdávejte boj proti modernímu fotbalu!
