Příjezd chacharů očekáváme už v pátek večer, monitorujeme Opavu + okolí, ale nikde nic. V sobotu se scházíme v počtu cca 30 lidí v jedné hospodě. Opět nenecháváme nic náhodě a objíždíme Opavu. Řidič náráží na dvě auta ostravských, chvilku je pronásleduje, až to zpozorují, role se obrací a je tu minihonička, kdy auta jedou ve městě až 150 kilometrovou rychlostí. Po domluvě přiváží auta přímo před naši hospodu, ale příliš brzy vybíháme a obě auta ujíždějí… další pátrání kýžené ovoce nepřineslo.
Okolo půlnoci se chachaři ozývají s nabídkou střetu někde na půli cesty, třeba v Hrabyni a mluví o asi pěti autech od nich. Nabídku přijímáme a sháníme auta. Kolem jedné pěti auty vyrážíme a kontrolujeme všechny možné příjezdové cesty do Hrabyně, jestli už někde někdo nečeká. Chachaři volají, že je pčr drží u hospody v Porubě a auta se jim nemohou ztratit. Jedním autem jedeme na kukačku do Poruby, ale Par… je zavřený a nikde jinde nikoho nevidíme. Před třetí hodinou chachaři konečně opouštějí Ostravu a míří směr Hrabyně. Čekáme, až přijedou všechny auta a domlouváme pravidla, když vidíme ostravskou sestavu, moc si nevěříme. Na ostravské straně je připraveno 26 bojovníků, na naší 23, v tom 7 WKS, vyslékáme se do půl pasu a jdeme vstříc hlasitě hulákajícím ostravanům. Ti, pro mě nepochopitelně vyčkávají a my máme výhodu náběhu na ně, asi po dvou minutách, když už je několik ostravských na zemi, na chvíli přerušujeme boj, protože dva chachaři se ze země nezvedají. vše je o.k. a tak se okamžitě domlouváme na opakování. Scénář se opakuje a my i napodruhé máme převahu. Nutno říci, že se střet samozřejmě obešel beze zbraní a také bez “většího dokopávání”. vše trvalo 6 minut. všichni nasedáme do aut a odjíždíme do svých domovů.
V den zápasu máme sraz ve 14.00 a opět objíždíme pořád dokola Opavy. Ve vlakových skupinách nepoznáváme žádné podezřelé tváře, ani nenacházíme žádné podivné osádky aut, ostatní nás nezajímají, a že jsme těch šálů mohli mít… Půl hodiny před zápasem vyrážíme na stadion v počtu 47 ks, včetně 9-ti fans Slasku. V parku i u stadionu je taky klid. Chachaři vyvěšují vlajku Bazal, my Bulldok corps. Ostravští nešetří urážkami Opavy a jejich povzbuzování je velice hlasité na to, že se jich tentokrát sešlo v sektoru “jen” tak 600. Ostravští vytahují v průběhu zápasu společně s několika modrými pruhy i kartony s Bazalbubem, potom modré a bílé balónky, ke konci zápasu zapalují několik zelených a červených ohňů. My posléze odpalujeme 5 červených a 5 žlutých. Zápas končí 1:1 my odcházíme opět směr nálevna. Ostravští se ozývají s nabídkou repete, protože jsou bez policejního dohledu, a tak se schováváme v jedné uličce a sdělujeme svou pozici. Nás připravených 58, ostraváků kolem 80. Za chviličku máme zprávu, že policie chuligany vyhmátla a za chviličku je i u nás. Po hodině neustálého policejního dozoru a po domluvě s baníkovci vše rozpouštíme. Musím se shodnout s jedním ostravským kolegou: bitva vyhraná, válka pokračuje.
