Baník se však se svým sloganem Baník Pičo! (původně Bo Baník Pičo!) dostal dál. Tento slogan už opustil fotbalové stadiony a měl a má mnohem větší přesah. Není to tak dlouho, co ho dokonce použil i ministr financí Miroslav Kalousek v rozpravě parlamentu. Byť jej neřekl celý. Ale při vzrušené debatě v parlamentu komentoval jednoho opozičního poslance z ČSSD replikou "Baník.. a to druhé slovo už jsem zapomněl". (viz zde.)
To jen ukázalo značný přesah tohoto sloganu, kdy nemusel říct ono sprosté slovo, ale tento slogan je natolik známý, že si jej každý domyslel.
V Anglii patří mezi nejznámější a zřejmě i nejpovedenější slogan tvrdého jádra fanoušků londýnského Millwallu, který zní "No One Likes Us, We Don’t Care" ("Nikdo nás nemá rád, nám je to jedno"). Ten se objevuje na tribunách Millwall ke konci 70.letech minulého století. Celá tato skandovačka se nese na melodii písně Sailing od Roda Stewarta, kterou nahrál v létě 1972.
Fans Millwallu, kteří se díky svým chuligánským kouskům v 70. letech těšili pověsti co by jedni z nejobávanějších anglických hooligans, touto skandovačkou reagovali na neustálé útoky ze strany médií, kdy je zejména televize BBC ve svých dokumentech a deník The Sun vykreslily jako notorické chuligány, kdy násilí mají fans Millwallu v sobě po generace hluboce zakořeněné.
Pravda je, že násilnosti a chuligánství doprovází klub Millwall už více jak sto let. Už v září 1906 měli dokaři z Millwallu při fotbalovém utkání bitky s fanoušky West Hamu, což byl také klub s hojnou podporou dělníků taktéž z východního Londýna. Největší výtržnost v 80.letech byly násilnosti v Lutonu, po kterých chuligáni Millwallu z gangu Bushwackers zdemolovali tak město Luton, že městská rada zakázala po dobu čtyř let vstup hostujícím fotbalovým fanouškům do města. Fanoušci Millwallu se díky svým častým incidentům stali synonymem pro výtržníky. A tak skandovačka „No One Like Us.. „ byla jasnou odpovědí všem, že tvrdé jádro Millwallu vůbec nezajímá kdo si co o nich myslí, a že je jim to jedno. Tento millwallský song se dostal do širšího povědomí veřejnosti v roce 2004, kdy se Millwall dostal do finále FA Cupu.
Skandovačka byla na tolik úspěšná, že se nejen velmi často objevuje na různých fanouškovských suvenýrech, ale přebrali ji i někteří další fans z klubů – v Anglii kluby z nižších soutěží jako Wealdstone FC, MK Dons, Crawley Town, ve Švédsku AIK Stockholm, v Irsku Shamrock Rovers, v USA Seattle Sounders FC, a ve Skotsku Raith Rovers a Glasgow Rangers (Glasgow v upravené verzi stihne v této skandovačce ještě urážet Celtic viz zde.).
Zajímavé také je, že v jednom známém anglickém internetovém deníku, kde se vybíralo z dvaceti nejlepších sloganů všech dob porazil v hlasování tento millwallský slogan hravě i takové slogany věhlasných značek, jako třeba od Nike „Just Do It“ z roku 1987; „Have a Break, Have a Kit Kat“ („Dej si pauzu, dej si Kit Kat“) z roku 1957 či „Think Different“ od Apple z roku 1997.
Celá skandovačka Millwallu pak v originále zní:
No one likes us, no one likes us
No one likes us, we don't care!
We are Millwall, super Millwall
We are Millwall from The Den!
V praxi na stadionu v podání fans Millwallu:
{youtube}7OHnXaMX2mQ{/youtube}
Originál – Sailing od Roda Stewarta:
{youtube}9Ooq7WPqd5s{/youtube}
