Nám náš člověk sdělil, že jich je 12 jistých s tím, že by jich mohlo být i kolem 17 a půjdou s náma i proti 20 (ty 3 lidi navíc už by neřešili), ať se nám to oplatí jet tak daleko. Proto jsme taky vyjeli. Vyjelo nás 25 bojechtivých. Nakonec nám hradecká spojka volá, že jen 12 na 12, jen mladí (max. 3 starší, bez dokopávání, na dost a ať už to dopadne jak dopadne, tak bez druhého kola). To už komunikovali s člověkem od nás, který to domlouvá nejčastěji a byl přítomen. Nebýt už na cestě, tak takovou trapárnu odpískáme. Na těchto pravidlech se ještě několikrát ujišťovali. Nechápu, proč nás teda vůbec vyzývali? Nakonec se teda u Svitav naproti sobě staví 12 hradeckých a vyselektovaných 13 možná 14 opaváků (museli jsme dlouho vybírat a ukecávat ty, co chtěli, ale prostě nemohli, vůbec se nedivím jejich nasrání a divím se, že se to ukočírovalo jen na ten v podstatě stejný počet jako bylo soupeře, některé nažhavence jsme museli na poslední chvíli odsunout téměř násilím). Toto vše ve spojení s nasráním a ještě větším nažhavením způsobilo to, že všichni hradečtí leží do 15 sekund na zemi. 4 naši nejvíce nažhavení, ještě vbíhají znovu do vstávajících 12 Hradečáků, kteří před nimi začínají zběsile utíkat. Pár jejich jedinců se zastaví a dochází tak ještě k nějakým dvoum třem férovkám se stejným průběhem.
Nasraní z této šaškárny sedáme do aut a odjíždíme. Jedno auto spěchá zpět domů, zbývající dvacítka se ještě rozhodla navštívit Olomouc s vidinou návštěvy domácích chuligánů. Máme obrovské štěstí, že ihned po zaparkování aut nedaleko stadionu zahlížíme jednu známou domácí tvář, za kterým se hned vydává jeden náš s telefonem jako špeh. Zafungovalo to dokonale a jsme přivedeni až k hospodě, ve které se nachází přibližně stejně domácích hůůůůůligenů jako nás a rozhodně se nejednalo jen o nějaké mlaďochy a ultrasáky, což asi budou vypisovat (o jejich počtech, které budou psát už raději ani nemluvím). Naopak nevypadali vůbec špatně. Nechceme rozbíjet hospodu, a tak je vyzýváme, ať vyjdou ven, ale nic. Zkoušíme to znovu a znovu i za cenu toho, že je zesměšňujeme a ponižujeme, ale výsledek je stejný. Jeden od nás už to nevydrží a vlítne dovnitř, za ním to zkouší další náš jedinec, přichází sprška vhozených židlí ze strany domácích a následné uzavření dveří, naši 2 už byli venku. Před hospodou leží asi 5 židlí. Dáváme je bokem, znovu otevíráme dveře a sdělujem opět domácím, ať jdou ven a poperou se jako chlapi, na ruce. Opět nic. Nejsměšnější byl majitel restaurace, který nám neustále říkal, ať odejdeme, že kluci za náma pak příjdou:-) Je jasné, že se domácí "chuligáni" zechcali strachy a prostě nevylezou, a tak odcházíme zpět k autům. Jejich prohra a to tak, že hodně potupná. Začínají dojíždět policejní vozy, a tak přeměňujeme chůzi v útěk k autům. Naštěstí i díky demenci policie, která místo toho, aby zadržela podezřelou skupinu 20 lidí, se žene se sirénama a houkačkama k místu střetu, kde už vlastně nikdo není, nikoho z nás nechytí, a tak jedeme kompletní domů.
