Hradec Králové - Slavia Praha (15.1.2016) (pohled Slavie)

Při příležitosti futsalového zápasu se vydáváme autobusem v počtu 48 kusů do Hradce Králové. Hradec jsme o našem příjezdu informovali již několik dní dopředu stím že bychom rádi nějakou tu zábavu. V den zápasu při naší cestě do města píší domácí, že už jsou nervózní a jak to teda dneska bude. Odpovídáme, že za půlhodiny jsme v Hradci. Necháváme se vysadit a oznamuje naši polohu. Hradečtí navrhují park asi kilometr od nás, ale až za hodinu! Opravdu nebudeme stát hodinu v parku než se DOMÁCÍ přemístí po Hradci což normálním lidem trvá asi 10 minut. Vydáváme se směrem k hale ve snaze se někde usadit o čemž informujeme i soupeře. Často kolem nás projíždí nenápadné auto. Zda v něm sedí domácí, družba, nebo nedružba těžko říct. Sedáme si v hospodě. Domácí přestávají brát telefony. A my se už chystáme odejít k hale. Ještě zkoušíme zavolat na jedno číslo. To nám oznamuje, že máme přijít za 5 minut za paneláky. Výborně! Pomalu se zvedáme a jdeme na domluvené místo. Mezi trafostanicí a lesíkem se krčí skupinka asi 30ti bojovníků. Jdeme jim vstříc. V tom se vynoří jedno policejní auto. Už jsme téměř u sebe, když jeden z domácích vystoupí proti nám a začne panicky řvát něco o domluvě, o počtech atd. Pro nás není na co čekat a nabíháme do opticky kvalitního soupeře. Po zhruba půl minutě leží zhruba polovina domácích na zemi. Pak následuje příjezd několika antonů což je pro všechny jasný signál ke konci dnešní zábavy. Po úniku před policií se postupně vracíme do hospody. Naše skupinky ještě potkávají solidně upravené oponenty. Za chvíly se už od našich přátel z Letné dozvídáme, že jsme vlastně prohráli a že jsme měli zbraně které nám stejně nepomohli. Tolik k verzi supermanů z Hradce. Do haly vpuštěni nejsme a tak odjíždíme domů. V Praze ještě dostáváme lynč od Bohemky.