Klub Baník Ostrava se, zdá se, nezadržitelně blíží do druhé ligy. SFC Opava, zdá se, nepostoupí, ale ani nesestoupí z 2.ligy (FNL). A tak se zřejmě oba kluby a také fanoušci za několik měsíců zase potkají. Když na sebe tyto dva kluby narazí, je vždy veselo. V roce 2009 byly masivní výtržnosti v 3.kole Ondrášovka Cupu. Jak vypadalo poslední prvoligové střetnutí? Takto o utkání z 15.5.2004 referoval tisk (v článku 3 obrázky):

(pro zvětšení klikni na obrázek)

Dnes to je 12 let od doby kdy proběhla bitka Slovan Bratislava (49) + Brno (14) vs. Spartak Trnava (75). Vlevo koalice Slovan+Brno označena žlutými páskami na rukávech, vpravo Trnava. Po zhruba dvou minutách boje má koalice Slovanu a Brna navrch a zatlačuje Trnavu o desítky metrů vzad. Bitka se přerušuje na žádost trnavských kvůli bezvědomí a zraněným (z obou stran). Za vítěze bitky je označena koalice Slovan+Brno.

Z POHLEDU TRNAVÁKA:
Do Bratislavy přijíždíme již v pátek v noci v počtu (6 Trnava + 2 Nitra). Kontaktujeme slovanisty a vydáváme se za nimi do hospody. Všude v ulicích jsou posílené policejní hlídky. V hospodě sedí a pije asi čtyřicetičlenná skupina Slovanu a Brna. Chvíli debatujeme a vydáváme se do ulic. Po chvíli na jednom náměstí potkáváme menší skupinu Angličanů, které okamžitě napadáme. Utíkají do nějakého baru, kde se zabarikádují. My kameny, stoličkami a jinými předměty z terasy rozbíjíme pár oken a prosklené dveře. Za chvíli je slyšet zvuk policejních sirén, a tak prcháme.

Z POHLEDU HRADEČÁKA:
Bohemka se stala naším podzimním prokletím, dvakrát jsme se jí v Hradci nedokázali postavit. Poprvé se to dalo pochopit, každému se může stát, že se nesejde, ale pro akci před nedělním zápasem s Příbramí žádné ospravedlnění není.
Páteční telefonát s oznámením, že se k nám klokani chystají na odvetu za naši pomoc trutnovským při hokejovém utkání ve Dvoře Králové, změnil tento neatraktivní zápas v něco, na co se těšíme. Jaké je však překvapení, když se nás v hospodě schází pouze 36, z toho jedna holka a kameraman. Řada lidí na sraz nedorazí s výmluvou, že malují a podobně. Sestavu tvoří více než polovina mladých, ale nemá cenu se zde na cokoliv vymlouvat, protože jsme o všem věděli dostatečně dopředu!

Scházíme se v počtu asi 35 lidí (11 Jablonec). Hned na začátku zápasu se přesouváme na západní tribunu, vedle sektoru hostí. Pokoušíme se odpálit modrou protitankovku, ale ta jen bouchne a konec. Kolem desáté minuty nabíháme na sparťanský sektor, ale zastavuje nás policie s ochrankou. Fízli nás uzavírají a začíná výměna různých předmětů s letenskými, poté odpalujeme další dýmovnici. Celá první půle se nese ve znamení bitek s fízly a ochrankou. V druhém dějství se přemisťujeme na východní tribunu, kde zapalujeme sparťanskou vlajku, hned na to na nás nabíhá ochranka a vlajku hasí. Do konce zápasu se už nic neděje.

Z POHLEDU SLÁVISTY:
Zápasy Slavie se Sigmou bývají zajímavé z hlediska třetího poločasu. Pokud se podíváte v zadní části tohoto časopisu na tabulku ankety hooligans, můžete vidět, že oba tábory bojují o pátou příčku, alespoň v minulém čísle tomu tak bylo. Pokud vezmete v potaz, že v posledních třech vzájemných duelech si vždy oba tábory k sobě cestu našly, dalo se čekat, že ani tentokrát tornu nebude jinak. Po zápase s Partizanem se ve slavistických řadách mluvilo až o šedesáti členné skupině, nakonec se v místě srazu sešlo na třicet hooligans.

Z POHLEDU BUDĚJOVIČÁKA:
Již v sobotu před utkáním to vypadá, že by se nás mohla sejít dobrá sestava. V neděli na srazu, se ale vracíme do reality a popíjíme v asi deseti lidech. S hradeckými jsme domluveni na bitce beze zbraní banda na bandu. Náš počet zrovna není ideální, aby se postavil autobusu hostí, a tak pouze čekáme na hradecké telefonáty. Votroci se také ozývají a domlouváme místo střetu. Hosté navrhují náměstí, což odmítáme s návrhem jiného placu, ale v tom hradeckým asi dochází baterka nebo kredit - prostě hovor ukončují bez jakéhokoliv důvodu!

Z POHLEDU LIBEREČÁKA:
Do Hradce vyrážíme ve dvou skupinách. Vlaková čítá jedenáct hools (6 Jablonec) a autobusová sedm. Po příjezdu do Hradce ihned dostávají dva anarchisti. Při průchodu městem spatřujeme dva hradecké a ihned na ně nabíháme, byli však sportovněji založeni. Při krátkém nákupu v obchod'áku se opět objevují ti dva sportovci, znovu nabíháme, opět utíkají a tentokrát nás však zastavuje policie. Po cestě na stadion kontaktujeme domácí, ale ti cokoliv odmítají s tím, že jsou pouze dva. Procházíme kolem hospody, kde sedí pár holohlavých typů a po důkladnějším přezkoumání se nám svěřují, že fandí Hradci, což je povel k ataku. Skupinka dostává a my se dáváme na odchod, po několika metrech nás však zastavují fízli a důkladně prohledávají. Jsme zadrženi do doby, než přijede svědek celého incidentu. Po příjezdů fízlů se svědkem začíná jeden z té bandy ukazovat (???) na některé z nás. Po sepsání občanek pokračujeme v cestě.

Všichni mají opět hodně práce a zase musí někam jezdit. A tak se nás schází opravdu netradičně 11. Po pár kouscích vyrážíme ke stadionu. Když vystupujeme, tak se nám naproti vydá asi dvacítka brněnských. Dlouhé váhání a neschopnost obou skupin však nahraje do karet černým mužům, kteří nás rozdělí. Na stadionu vytahujeme nějaké žlutomodré balónky a občas se snažíme i fandit, ale výsledek za moc nestojí. Brněnských je v kleci kolem 150. Také moc nefandí, ale když ano, tak to stojí za to. My ještě pálíme brněnskou šálu (normální). Brňané ke konci zápasu neustále zasypávají hrací plochu nějakým bordelem.

Z POHLEDU SPARŤANA:
Již brzy ráno se sparťané scházejí na domluvené setkání s fans Opavy, kteří v týdnu nahlásili příjezd 15 bojovníků, proti nimž měl dle domluvy stát stejný počet letenských. Slezané přijíždí později a ve větším počtu (minimálně 20), letenští v počtu 34 (v tom 14 velmi mladých) čekají v hustém dešti, zimě a větru u stadionu. Po příjezdu opavských ihned útočí. Dochází k bitce, ve které mají navrch domácí, ovšem nijak výrazně. Jeden z hostí končí dobit na zemi a později musí do nemocnice. Velice brzy je na místě policie, která však opět mizí a již se neobjevuje. Obě strany pak různými cestami táhnou do parku, ale k boji již nedochází. Sparťané nechtějí jít 15 na 15, opavští zase skupina na skupinu.

Do Prahy se nás sjíždí asi 45 + 5 mladých Plzeňáků. Kontaktujeme domácí s přáním „banda na bandu", ale ti zatím chtějí jeden na jednoho(?). Srdečně se zasmějeme a čas do zápasu trávíme v nálevně. Cestou na stadion na Hradčanské solidně inkasuje pět, asi sparťanů. Vystupujeme pod Strahovem a opět kontaktujeme domácí. Ti nás však nesmyslně zvou zpět do centra, a tak na ně serem a míříme na stadion. Po chvíli však přece jen konečně přistupují na střet banda na bandu, a tak na ně jdeme čekat do parku.

Z POHLEDU LIBEREČÁKA:

Do Mladé Boleslavi se vydáváme autem ve čtyřech. Při vstupu na stadion nás zaráží na druhou ligu docela drahé vstupné (50 Kč) a poté to, že ani pořadatelé pořádně nevěděli, kde se nachází hostující sektor. Asi v patnácté minutě vcházíme do sektoru, kde již jsou čtyři hool's z Litoměřic. Vedle našeho sektoru se ukazují dva mladoboleslavští, kteří se snaží domluvit bitku. V tom přichází do sektoru osm vandalů a jeden z nich mladoboleslavského hned napadá a bere mu šálu. Náš počet se ustaluje na čísle 14.

Additional information