Z POHLEDU CHACHARA:

Tento duel plnil celý týden stránky všech možných deníků. Kromě spekulací o tom, zda je v pořádku, aby se v jednom městě a ve stejný čas hrál zároveň fotbalový duel a hokejové finále, přinášeli tradičně zasvěcení novináři i předpovědi, jaké davy fotbalových i hokejových chuligánů přicestují. "Průměrný občan Ostravy" tak musel řešit dilema, zda to riskovat a pustit děti do školy a zda objednat sklenáře dopředu, protože toho potom budou mít fakt moc. Kolik sparťanů nakonec dorazilo na hokej nevím a ani mě to nezajímá. Na fotbal jich však dojelo jen něco přes třicet ... Kromě vhození konfet na stromy za sektorem a nesmyslného výkřiku na nádru přeplněném policií a tiskem, nepředvedli nic, co by stálo za řeč. Odešli snad v šedesáté minutě zápasu.

 

:: AJ JA SOM MAJSTER 18/06/2001

na zápase interu se slovanem bratislava se opět krásně prokázala tupost našich přátel ze slovenska. během zápasu zdemolovala skupina tiežfanúšiků plot, odehrálo se několik menších potyček s policií. v asi desáté minutě ukrali pak rohový praporek, takže se hra na nějakou dobu přerušila. po zápase, když se chystal nějakej potentát předat pohár ligy interu, tak jeden z chuligánů slovanu mu ho vytrhl a začal s ním obíhat hřiště. v novinách napsali: marián šuchancok bol riadne prekvapený, ked mu jeden z fanúšikov vytrhol z rúk pohár pre majstra a vyhlásil: „aj ja som majster. navyše vyhrat takúto slabú sútaž nie je žiadna sláva.”

:: LEGIA WARSZAWA - WISLA KRAKOW 13/06/2001

sobotní utkání (9.6.) mezi polskými fotbalovými týmy legia daewoo (varšava) - wisłou krakov se vyhrotilo. na tribunách se srazili příznivci obou týmů, na stadionu se dokonce rozhořel oheň. po utkání se bitky přenesly do ulic města a skončily až pozdě večer. polský fotbalový svaz nařídil, aby fandové legie neměli až do odvolání přístup na stadion, tekže legie odehrála zbylá utkání bez fanoušků. hooligans poškodili podle policejních záběrů hrazení oddělující sektor Legie od protivníků z wisły. několik set sedadel bylo vytrháno a část z nich byla zapálena. celkem bylo zatčeno 44 lidí. "nepokoje jsme zvládli v samém zárodku. stadion legie je jedním z nejbezpečnějších v polsku. kdyby se takévé věci odehrály někde jinde, policie by situaci nemusela zvládnout, "řekl dariusz janas, policejní mluvčí.

 Již dávno před utkáním bylo jasné, že do naší „velké" vesnice přijedou fans Hlučína. Ti o sobě dali vědět již na podzim v Rožnově, kde házeli na hřiště dělobuchy a po hráčích klacky. Bylo jich prý devět autobusů a čtyřicet aut! Za měsíc hráli v sousedním Frenštátu, kde si pozvali policii a bezpečnostní agenturu, ale prý byl klid. Byl jsem tedy zvědav, jak se představí u nás. Dorazili ve dvou autobusech, ale jak se později ukázalo, i tento počet stačil na slušné výtržnosti. Během zápasu je klid a vše vyvrcholí až po závěrečném hvizdu rozhodčího. Na trávník vbíhají domácí diváci a napadají rozhodčího za předvedený výkon.

Do Blšan se vlakem vydává katastrofální počet osmi chacharů, zbytek doráží auty a v sektoru se jich schází 61. Prezentují se více než dobře, když se předvádějí s několika transparenty a rozprostřenými vlajkami nad hlavami. Přidávají dýmy a menší ohně, což vše dohromady s vyvěšenými vlajkami vypadá působivě. Z Blšan si odvezli i jeden balón, z čehož se v této vísce pomalu stává chacharská tradice. Již na stadionu byli automobiloví upozorňováni na možnost číhajících Brňáků jedoucích z Bohemians na různých odpočívadlech. Někteří z nich přesto na první benzínce za Prahou zastavili a vzájemné setkání viděl jeden z účastníků takto:

1993: V květku před zápasem Polska s Anglií byl v tramvaji zabit 18-ti letý fanoušek ze Štětína fanouškem Cracovie. Na Stadioně Ślaskim se půl hodiny před zápasem strhla rvačka polských fanoušků. Policajti zakročili. Na válčící fanoušky ale policajtské pendreky neměly žádný účinek. Policajti tak použili i polámaných laviček. Bylo hodně zraněných.

1994: V listopadu během bitvy na zápae čtvrté ligy Czarni Polanie-Wisla Sandomierz utrpěl jeden kibic zranění lebky. Několik dní poté zemřel ve špitálu. Bitku vyvolali sympatizanti Wisly. Na stadioně nebyl ani jeden policajt.

1995: V červnu se ožralí fanoušcii dobyli do sídla klubu Polonia Warszawa. Jeden z nich zlomil trenéru Miroslavu Jablońskému nos, rozbil hlavu a brýle. V červenci, po zápase o Polský Pohár, který vyhrála Legia po vítězství ve Warszawě nad GKS Katowice 2:0, část fanoušků vyvolala bitky na hřišti i tribunách. Policajti zvlášť brutálně zasáhla proti nevinným divákům . Část warszawských fanoušků zaútočila kameny a tyčemi na sektor Gieksy. Chuligani házeli na policajty tyče a sedačky. Policajti si nevěděli rady, zavolali posily a spustili rovněž vodní děla. Na stadionu začala bitva. Vzteklí policajti vtrhli do šatny a začali valit koho je napadlo. Poškození byli také fotbalisté Legii Jerzy Podbrozny a Grzegorz Wedzyński. V bitkách bylo těžce zraněno 13 policajtů, 88 jich bylo zraněno lehce. Zničeno bylo 18 služebních aut. Zadrženo bylo 13 osob. Stadion Legii byl uzavřen. V listopadu fanoušci Lecha Poznaň a Arky Gdyně zbili více jak 20 policajtů na zápase Lecha s Legií. Zadženo bylo 13 chuligánů, někteří z nich měli na bundách neofašistické symboly. Fanoušci použili kameny, cihly, řetězy, železné roury, ocelové koule a dělbuchy. Někteří z nich ukryli "zbraně" na stadioně několik dní před zápasem. Když si policajti něvěděli rady, začli střílet z pistolí do vzduchu a utekli.

Výjezd na Bohemians byl snad pro všechny Brňáky na jaře nejprestižnější utkání venku. Čas a místo odjezdu se tají do poslední chvíle, aby se předešlo nepříjemnostem s kriminálkou. Nakonec je sraz určen cca 16 hodin před odjezdem a Brňáků se na domluveném a utajovaném místě schází kolem osmi desítek, všichni připraveni na střet s klokany. Vyjíždí se směr Praha, ovšem za dvěma busy nenápadně nalepená bílá felicia, dává tušit, že kriminálka bude bdělá i tento den. Přesto většina cestujících je ochotna jít do domlouvaného střetu s bohemáky. Těm však plány též maří policie a hlídá jich cca 40 v jejich hospodě.

Z POHLEDU SPARŤANA:

Utkání samotné měla v hledišti v režii především nabuzená ochranka, která se na příkaz Košťála a za tichého souhlasu policie vybíjela na fans obou táborů. Pojďme však ke třetímu poločasu. V týdnu před utkáním kontaktujeme sešívané s nabídkou boje po zápase. Po mnoha telefonech náš návrh definitivně odmítají. Dávají přednost náhodnému střetu, který je ovšem v policejním revíru Letná a jeho okolí pouhou utopií. Navíc po štvavé kampani, kterou rozpoutala média po našem útoku na autobus s hráči, nechceme zbytečně riskovat.

Z POHLEDU PLZEŇÁKA:
Na šlágr oblastního přeboru cestujeme busem, který vypravil klub. Jede nás třináct z Plzně, dva Klatováci, tři holky a pár důchodců. Cesta probíhá celkem klidně.
Před stadiónem vyzýváme pár podezřelých typů na férovku, ale ti odmítají. Prý nejsou chuligáni, ti prý ještě chlastají někde v hospodě. Necháváme je být a jdeme na staďák. Zápas začíná, ale Chebáci zatím nikde. Začneme fandit, odpalujeme dýmy, z nichž jeden končí na hřišti a na okamžik přerušuje zápas. To už k nám míří asi 25 dobře vypadajících typů, kteří na nás útočí. Většina našich stojí a čeká, někteří se snaží naběhnout. Vzniká solidní řež, kterou po chvíli hasí benga, kteří o tomto utkání byli předem informování.

Při zpáteční cestě v Katowicích sedáme v devíti lidech na osobák a v rybniku vidíme podezřelého týpka, který si nás prohlíží. blíží se wodzislaw a zde je nám vše jasné. do vlaku se vrhá skupina ozbrojených chuligánů odry, nevíme kolik jich je, a tak jsme v defenzivě (možná zbytečné) a pouze bráníme vlak. dalším důvodem je, že máme velkou vlajku a batoh plný tmk pro celou republiku. vlak ubráníme, pouze přicházíme o jedno okno. zároveň od místních slyšíme, že se ukáží ještě na hranicích v chalupkach. zde vystupujeme a proti nám devíti stojí na perónu 12 dobře vypadajících týpků z odry. nejprve proletí nějaké předměty, ale po vyzvání k boji na ruce se vše zahazuje jdeme do sebe. když odra vidí, že získáváme převahu a vtahujeme dva z nich mezi nás, tak ustupují a posléze naskáčí do aut a ujíždějí. dvěma svým přátelům ujíždějí. ty samozřejmě necháváme a ani pouze nadávají na své "známé". rozloučíme se slovy, "zase někdy..."

 

(info z ostravy)

Z POHLEDU BRŇÁKA:
Autobusem nás vyjelo pouhých dvacet. Cesta uběhla rychle, v duchu alkoholových radovánek a Hradec nás vítá kolem poledne. Docela rychle mizíme bengům, míříme do knajpy a neúspěšně se pokoušíme kontaktovat domácí, které jsme před zápasem nespatřili. V hospodě úřaduje Franta Kocourek, který zaplatí prakticky celou útratu.

Před statkem získáváme jednu šálu a míříme do sektoru. Schází se nás asi 40 a docela obstojně fandíme. Domácích „hooligans" je v sektoru asi padesát a probouzí se kolem sedmdesáté minuty.

Do Jablonce jedeme dle tradice auty. Poté, co nás na pohárovém utkání Liberce v Praze kontaktovali Jablonečtí s tím, že chtějí boj 25 na 25, se dokonce i těšíme. Už v průběhu týdne nám však začíná být jasné, že ze slibovaného střetu asi sejde. Na dvě telefonní čísla, která nám Jablonečtí dali, se totiž nejde dovolat.
Přesto se nás do Jablonce sjíždí tak 40-50 bojových kousků a snažíme se domácí vyhledat. Městem projíždí jedno auto a kontroluje všechny hospody. PřI osmém pokusu jsou domácí skutečně odhaleni. Okamžitě se mobilizujeme pomocí telefonů a vyrážíme.

Z POHLEDU NITRANA:

V posledních letech toto utkání dvou velkých rivalů poutá velkou pozornost a nejinak tomu bylo i tentokrát. Každý proto s napětím očekával jeho výsledek. Hosté dorazili v počtu asi 110 chuligánů, z čehož bylo čtrnáct z Košic a sedm z pražské Sparty. Nálada byla velmi dobrá a bojově naladěná, a tak se stalo to, co se stává, když se obě strany nevyhýbají střetu. Byla mela a to pořádná a nejen na jednom místě, ale i v samotném centru města. Třeba připomenout, že policie byla značně posilněna, ale čekali na úplně jiných místech než se odehrály střety.

Additional information