Telefonicky se odmítá boj v Olomouci a to hlavně z důvodu, že přes toto hanácké město vůbec nejedeme. Cesta probíhá v narozeninovém duchu (Fernet, Vodka, Whisky, pivo atd.), prostě veselá nálada. Dorážíme do Šumperku, kde máme přestávku na "oběd". Tady se trochu poškádlí několik lidí mezi sebou, v jednom případě slušná bitka. Někdo opravdu obědvá, někdo sbírá půllitry a nervózní servírka (vysloužilá prostitutka) volá policii. Ta svědomitě pátrá, ale nevypátrá, takže opouštíme město Aleše Valenty. Cesta v horách je nudná a dlouhá, naštěstí zní z reproduktorů pořádná lidová hudba. Do Opavy dorážíme něco po půl čtvrté a vystupujeme u nějakého supermarketu. V Opavě je vidět, že slova ministra Grosse o posílení policejních hlídek ve městech, kde se hraje fotbal nevyzněla do prázdna, přesto se necítíme policejní přítomností nijak obtěžováni. Naše skupina se trhá a po skupinkách pátráme po domácích. Policie je všude mnoho a domácí nikde nejsou vidět, takže se před začátkem všichni přesouváme do sektoru. Nezdobí jej žádná vlajka, jelikož žádnou pořádnou nemáme a vlajku KSG věšet nechceme. Z naší strany support nic moc. Na začátku se sice skoro všichni svlékneme do půl těla (někdo i do trenek) a bouříme hlavně krávy. Domácí mají tak 100 lidí v kotli, sice fandí, ale dost slabě. Dobře vyzněl pouze jejich předeřvávaný chorál.
Nás fotbal moc nebaví, ve druhé půli se proto rozjede chlebová válka, která přeroste v "násilí", jak má být - pásky, rány atd., super zpestření. Po zápase jdeme s nevelkou policejní eskortou k busu. Tady vznikne jeden malý problém, ale přesto v poklidu, za policejní asistence odjíždíme z tohoto již druholigového města. Vidina víc jak pětihodinové cesty je unavující sama osobě, takže se docela těšíme domů. Ke všemu došly zásoby pití, takže chceme co nejdřív nějakou benzínku. V Bruntále vysazujeme dva lidi a když stojíme na přejezdu, všímáme si škodovky za naším autobusem, která nás zaujme svojí posádkou, tvořenou týpky odpovídající běžnému popisu hooligans. Pár lidí se k nim jde podívat, padne otázka "tak co, byli jste na fotbale?" a rázem si to škodovka žene mezi závorami pryč tak deset metrů před lokomotivou. Jeden z nás ji stačí akorát kopnout do okénka. Pak se ozve telefon s tím, že máme okamžitě zastavit, jinak nám bude rozbit autobus. Jsme v horách, nikde před námi či za námi ani noha, takže máme o telefonujícím, který se představil jako Baník, hodně pochybností. Telefonuje se několikrát, dva telefonáty od nás uskutečňuje nejvíce opilý člověk, takže je zmatek ještě větší. Nikdo neví, co si má o telefonátech myslet, někdo si myslí, že si z nás dělá někdo legraci, někdo říká zastavte, někdo jedeme atd.. Ověřujme si, zda jde skutečně o chachary u jedno pána z tohoto klubu, který tvrdí, že nic neví. Zastavujeme tedy až v Šumperku na benzínce, kde se zdržíme 10-15 minut. Nic se neděje a my ani nepředpokládáme, že by se něco dít mělo. Až když projedeme městem, dostane se nám ověřovací informace, že za námi jelo opravdu šest ostravských aut. Nevím jak by vypadala situace, kdyby nás někde zablokovali, ale svým telefonováním to určitě nedokázali. Jak se zdá, byla to naplánovaná akce, že nás v polském stylu někde zablokují a napadnou. Časově však nestíhati, a tak začali volat, jenže nikdy nedali žádný konkrétní seriózní návrh a na pouhé vyhrožování jsme nedali. Nesmí se tedy divit, že to nedopadlo tak, jak chtěli.
Převzato z TFY (Slavia Praha)
Z POHLEDU CHACHARA:
V sobotu cestou z Liberce se chachaři rozhodli, že se pokusí zpříjemnit slávistům jejich návštěvu Slezska. V neděli k večeru, tak z Ostravy vyrazilo šest docela kvalitně obsazených aut. Osud tomu chtěl, že ostravským nevyšel jejich plán jet za „sešívaným" autobusem v nevelké vzdálenosti a zkrátka je donutit zastavit. Nastala tak situace, kdy v těsném závěsu za autobusem jelo pouze jedno „modrobílé" auto, zatímco zbytek se snažil na hranici technických a za hranici předpisových možností dohnat asi dvaceti minutovou ztrátu. Byl navázán telefonický kontakt s Pražany a ti slíbili, že při první možnosti zastaví. Mezitím ještě stihli před nějakým železničním přejezdem vyběhnout z autobusu a donutit vysunutou spojku prchnout (strach o karosérii půjčeného auta). Nakonec dopadla celá akce tak, že po sto kilometrech jízdy vylezlo ze slávistů, že pokračovali na Prahu a chuligáni z Bazalů jeli vytočeni na maximum zpět do Ostravy. Co dodat? Snad jen to, že by baníkovci slávistům ani tak moc nevyčítali, kdyby nabídku střetu odmítli (ostravští se v telefonu nechtěli představit jménem a ani tón hovoru nebyl dvakrát vlídný). Fakt, že si z nich vystřelili a tvrdili, že čekají na benzínce před Šumperkem (přesto, že tam žádná nebyla) a že od prvního telefonického kontaktu ujeli ještě padesát kilometrů než zastavili (pokud vůbec zastavili), jim však chachaři hned tak neodpustí...
autor: Kyby (Baník Ostrava)
převzato z Football Factory č.16
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt:
