Při příchodu do kotle, teda do toho, co po něm po výkonech našich hráčů zbylo, vidíme naše mladé mostecké radikály a zjišťujeme, že ještě nenapadli naše soky. Bylo nám však sděleno, že zlínským jede vlak v 15:30 nebo tak nějak a nechtějí střet na stadionu. Šli jsme se tedy domluvit my, protože po zápase by možná bylo pozdě (PČR). U plotu poznávám dva soupeře z Nerahool's, takže počítám, že ze Zlína tu nebyl nikdo, pouze jejich družební přátelé. Je nám nabídnut střet před stadionem, který přijímáme a jde se na věc.
Před vchodem jsou však dříve, a tak já a jeden vandal dostáváme při vyběhnutí ze vchodu o rozměru 1 x 3 metry pár ran páskem, ale to je tak vše, protože netrvalo dlouho a začali být všichni biti. Tuto akci sledovalo auto PČR, ale nastolit pořádek se jim moc nedařilo. I když potom již ano.
Střetu se zúčastnili čtyři členové Brux Vandals a sedm mladých na jedné straně a pět Nerahool's na straně hostí. Jistá naše výhra, ale soupeřům musím uznat jejich odvahu. Na naší straně byly použity jedny nunčaky (po první ráně se rozlítly - šmejd), na druhé asi tři pásky. Ze šál jsme získali jen jednu „Scotland", přestože byla dost drasticky uvázaná kolem krku.
Závěrem dávám ještě jednou uznáním hostům za jejich odvahu a páček shledáček!
Autor: Leva/Brux Vandals (Most)
Z POHLEDU NERATOVIČÁKA:
Na tento šlágr třetího poločasu se po sobotní vypíječce vydáváme z neratovického „Hnízda" v pěti lidech v sestavě tří neratovických a po jednom ze Zlína a Sparty. Po velkohubých kecech je to dost málo. Do města c... a incestů dorážíme před polednem. Přesouváme se ke stadionu, kde je celkem fajn knajpa a popíjíme. Po chvíli přicházejí dva týpci v bomberech, kteří na naši otázku jdou-li na fotbal odvětili, že na fotbal nechodí. Kašleme na ně, což se později ukazuje jako první chyba dne.
Jdeme pomalu na stadion a potkáváme jednoho člena Brux Vandals se šálou, sdělujeme mu, že nám v 15,42 jede vlak nazpátek a jestli „cosi" chtějí, jsme k dispozici. Na stadion vcházíme po menších problémech. Mezitím potkáváme skupinky patnáctiletých dětí oblečených do bomberů a Lonsdale. Když nás vidí, klopí oči a my na ně serem. To se ukazuje jako druhá chyba.
Asi kolem dvacáté minuty se do svého sektoru dostávají čtyři praví Brux Vandals a vyzývají nás k opuštění stadionu. Bez váhání mizíme a přemisťujeme se ke vchodu na stadion, kde nám u turniketů již míří naproti domácí. Útočíme všichni, ale moc dlouho nám to nevydrží, již se jen bráníme a po delší době jsme dobiti, dva z nás i dokopáni na zemi. V našich rukou byly tři pásky, u domácích měli někteří tyče a nunčaky. Zde podotýkám, že tito hrdinové evidentně nebyli Brux Vandals, ale ony patnáctileté děti a nejaktivnější byl jeden z typů, které jsme potkali v hospodě! Právě ten dobíjel našeho ležícího tyčí.
Několik dní po zápase mi volal jeden z Brux Vandals a potvrdil mi, že to byly „baby" a „taky hools". Takže vám „kingům": až dojedete do Neratovic, vaše rozsekané hlavy a mozky ozdobí naš dlažbu! Jinak uznáváme svou porážku! Po tlučce odmítáme podat vysvětlení policii. Napadli nás přece ufoni a nic nevíme. Slušný výjezd, za který se i přes porážku nemusíme stydět. A.C.A.B.!
autor: M-Eric Cartman (Neratovice)
převzato z Football Factory č.15
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt:
