Jedna skupina ostravských získává po zápase dres a dvě šály hostí. Druhá se vydala třicet kilometrů za Ostravu, kde si „vyměnila" názory se zhruba stejně početnou skupinou sešívaných (20 - 25). Názor ostravských byl značně silnější a po cca třiceti sekundách byl přijat. Třeba však přiznat, že ne všechny argumenty ostravských chuligánů byly vítězné. Poděkování patří slavistům za podnětné připomínky.
autor: Kyby (Bank Ostrava)
Z POHLEDU SLÁVISTY:
V posledních sezónách se pro většinu týmů stal výjezd do Ostravy pouhým výletem a tím pádem pouze zápisem do kolonky výjezdů. My jsme si na minulou Ostravu stěžovat nemohli a to zejména díky zábavě v Olomouci. Tentokrát jsme se rozhodli jet opět busem, je to přece jenom pohodlnější. Ještě ráno u autobusu nebylo jasné, kolik nás pojede. Nakonec díky CHDZ a RWS byl autobus skoro plný, pokud přičteme i lidi, co nastupovali v Olomouci, bylo nás asi čtyřicet.
Cesta probíhá v tradičním duchu, ovšem hned v úvodu je v mnohých tvářích znát překvapení, jako alkoholická výbava jsou 2 (slovy dva) lahváče a červené s vodkou. Začátek cesty také trochu zkomplikuje pozdní odjezd způsobený notorickým zpozdilcem a jeho kulhajícím kumpánem. Samozřejmě na první benzínce se situace okolo alkoholu výrazně lepší. Řidič starý známy z výjezdu do Drnovic často staví, a tak netrpíme hlady ani žízní. V Olomouci vyzvedáváme tři další členy a díky několika chybám při odbočení se ocitáme u nádraží, které kontrolujeme, zda nejedou nějací opozdilci do St. Města. Z cesty zaujal i okamžik, kdy jeden z nás napadá posádku Favorita, který od benzínky vyráží až se mu od pneumatik kouřilo. U Ostravy na nás čeká policejní dodávka, ale tu míjíme bez povšimnutí a dokazujeme si, že i sem se dá dorazit bez policie, ovšem čas za deset dvě nám nenahrává k nějakým přepadovým akcím, a tak nakonec tou dodávkou ve městě vezmeme za vděk a jsme dovedeni na stadion.
Naše prezentace se v první půli skládá hlavně z pokřiků na A. Petrouše, za což si vysloužíme návštěvu Pavla Řeháka se žádostí, abychom toho nechali. Což také díky úctě ke Garymu uděláme, ale Petrouši my nezapomínáme! V poločase se u našeho sektoru objevují katowičtí "přátelé" a pokřikují obehraná hesla jako "Pražské kurvy" apod. Po výkopu druhé půle se ovšem k nám přesunuje celý domácí kotel asi 200 lidí, v té době nás dělí dva ploty. Chvíle přeřvávání a pak nás po úsilí domácích dělí plot jen jeden a asi 20 policistů, raději sundáváme flagy (Rioter 1, GKS jebal... a Old Town Ultras) a jsme připraveni na masakr i když se dá počítat, že to policie nenechá jen tak. Taky že ne, do dvou minut po provalení první překážky přibíhá policejní kordón a rázem je u plotu, kde se na nás domácí dobývali prázdno.
Druhý poločas tolik zajímavého nepřinesl, a tak standardně povzbuzujme svůj tým urážíme domácí atd. Na konci nám hráči přijdou podat ruce, Petrouš chyběl. V tu dobu už víme, že se máme ještě na co těšit, že si dáme bitku s domácími hools za Ostravou. Řidič je s tím srozuměn, a tak hyjé na smluvené místo. Domácí si dávají na čas a my skoro hodinu čekáme.
Přesto toho nelitujeme. My v počtu 22 soupeř v počtu 28 lidí se do sebe pouštíme. Kdo se pral jak, ví nejlíp každý sám. Bitka se dá označit za naší prohru, přesto to je pro nás obrovské osobní vítězství už jen tím, že všichni z nás udělali krok ke svému soupeři. Někteří z nás své souboje dokonce vyhráli, prostě můžeme být s celou akcí spokojeni. Chvíli poté, co se vydáváme znovu na cestu, nás kontaktují olomoučtí, ale my nemáme zájem o nějaký další střet. Cesta zpět probíhá ve znamení dalších a dalších nákupů.
Převzato z TFY (Slavia Praha)
převzato z Football Factory č.15
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt:
