V půl druhé vstupujeme do bran kurvinského ultramoderního fotbalového stánku. Pěkná přístupová cesta, toalety, stánky s občerstvením, hermeticky uzavřený sektor hostí, to vše je zde už léta standardem. Vyvěšujeme vlajky a čekáme, kdy přijdou tolik očekávaní baníkovci. Nenechali nás čekat dlouho, ale místo aby nás přes policii napadli, stojí na pěknou vzdálenost od nás a pokřikují. Tak to alespoň zkoušíme my. Škoda, kdyby v tu chvíli naběhli i oni, neměli by tou dobou početně slabší benga šanci. Nutno podotknout, že se jednalo spíše o chacharský dorost. Někteří ze starších se nebáli přijít inkognito přímo do našeho sektoru, odkud však byli rychle hnáni. Po nástupu "bílých helem" se chachaři dávají na ústup a odcházejí na druhou stranu. V tu chvíli přicházíme o jednu z vlajek a ta o něco později vzplane na plotě.
V podstatě po celou dobu utkání pak probíhají potyčky mezi námi a policii. Jsme postupně zatýkáni a zase pouštěni, odváženi na záchytku a standardně biti, v čemž vynikají zejména kurvinští měšťáci. Občas se objeví i nějaký drzý chachar. Musíme hlídat i zbylé vlajky, protože okolo neustále slídí baníkovci. Na konci zápasu rozjíždíme naši stupidní produkci, chachaři se prezentují prima dýmovnicí a už je tu konec zápasu, což poznáváme až ve chvíli, kdy nám děkují naši hráči.
Pak nás policie eskortuje ze stadionu a chachary drží v hledišti. V tu dobu je nás asi 70 hool's, baníkovců kolem stovky. Po chvíli se na nás zkoušejí dostat, přiletí pár kamenů, ale jinak nic. Nelze se moc divit. Proti chacharům nastoupili kosmonauti a na nás četníci se psy. Poté přijíždí náš autobus a odváží nás ze stadionu. Cestou čekáme, kdy přiletí první kameny. Ani jsme nečekali dlouho. Přední a jedno boční sklo jsou v pánu. Řidič zareaguje na naši touhu po zastavení až dost daleko od místa činu a to až ve chvíli, kdy mu hrozí skutečný lynč. Všichni vybíháme ven a běžíme jak smyslů zbavení k místu, kde tušíme chachary. No nejsme zrovna atleti, tak to zas tak moc rychle není. Brzy přijíždí i četníci, ale jejich první záchytný bod ještě prorážíme a běžíme dál. Zhruba po 600 metrech od autobusu narážíme na první baníkovce a ti jsou nemilosrdně zbiti. Policie je však rychle i zde a to ve stále větším počtu a dva z nás zatýká. Zbitý chachar ale odmítá jakoukoliv žalobu (co říkáte Opaváci, Brňáci či slávisté), a tak jsou záhy propuštěni. V tu chvíli už přibíhají ostatní baníkovci, ale opět se zrovna nepřetrhnou dostat se na nás přes benga. Ti se soustřeďují na nás a pendreky nás ženou zpět k autobusu. Zde se chachaři ještě pokoušejí o náběh, ale zcela zbytečně, protože na místě je už i zásahovka. Proběhnou se tedy alespoň po parku. Policie se od nás snaží získat nějaké informace, ale kromě toho, že nto byli Ufoni" (možná i Marťani), se nic nedovídá.
Jsme celkem v dobré náladě, a tak dáváme před autobusem i Uftu, "Chuligány z povolání", jen Včelku Máju jsme zazpívali asi falešně, protože nás benga ženou do autobusu. Ten nás odváží zpět na stadion, kde pak čekáme zhruba dvě hodiny na bus, který by nás odvezl do Prahy. Podařilo se a my jsme po půlnoci v Praze. Unaveni, ale celkem spokoJeni. Snad jen kdyby ten autobus zastavil o něco dříve. Nezbývá, než se těšit na začátek května, kdy zavítáme na Bazaly.
SMRT BANÍKU!!!
Autor: Vl. (Sparta)
převzato z fanzinu Bezmozek Times respektive Football Factory č.4
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt:
