Tady se rozdělujeme na dvě skupiny. Jedna část vyráží do vesnice vykrádat zahrádky a druhá skupina razí do hospody u stadionu. Zde se napájíme a šňupeme koks, který přivezl jeden z členů Orthodoxu. Na úvod utkání posíláme předvoj dvou lidí, aby vyprovokovali místní skalní. Asi po dvaceti minutách vyrážíme na stadion i my. Prorážíme bránu a okamžitě se rozbíháme k hlavní tribuně. Vytahujeme baseballové pálky, řetězy, sekery i nože a mlátíme všechny hlava, nehlava. Muži, ženy, děti i starci, všichni před námi zběsile prchají. Rozhodčí přerušuje utkání a všichni jeho aktéři se urychleně odebírají do šaten. My se otáčíme a opouštíme stadion, přičemž voláme druhé skupině. Ta na náš povel proráží boční vstup na stadion a také si vyřizuje své účty. Po několika minutách si voláme taxíky a odjíždíme zpět do Hodonína. Cestou potkáváme několik policejních aut, ale už se jen smějeme a slavíme slavné vítězství, které nás jistě vynese do čela chuligánských tabulek a možná i do vězeňských cel.
Pak již jen zazvonil zvonec a já se probudil před sobotním výjezdem do Ratíškovic. Slávisti, chachaři, vy vážně ještě věříte tomu, co se píše v tisku???
Autor: Klatováci (Viktoria Plzeň)
Z POHLEDU BRŇÁKA:
V předloňské sezóně jsme v této vesnické díře inkasovali solidní lynč a byli jsme vyhnáni ze stadionu. Proto jsme letos tento zápas netrpělivé očekávali a byli jsme nažhaveni na pomstu. V den zápasu nás po poledni vyráží z brněnského nádraží asi padesát. Složení (Brno, Klatovy a Plzeň) je tak půl na půl. Cestou máme trochu problémy s průvodčí a policií, ale nakonec zdárně dorážíme krátce po šestnácté hodině do Hodonína.
Postupně se taxíky svážíme na okraj Ratíškovic. Telefonicky jsme ve spojení s několika našimi, kteří již jsou na statku a oznamuji nám, že místní burani dost provokují. My na místo dorážíme kolem dvacáté minuty zápasu. Vstup na statek je docela v pohodě. Začínáme skandovat a suverenita domácích je pryč. Po chvilce atakujeme hlavní tribunu, což u domácích vyvolává obrovskou paniku a všichni začínají prchat. Několik jich dostává co se do nich vleze a po zbytku lítají jablka, kterými jsme ozbrojeni. Domácí bezpečnostní agentura i pořadatelé absolutně neví, co s námi, a tak jen bezradně čumí. Hlavní rozhodčí přerušuje zápas a jsme vyzýváni ke vstupu do klece, což samozřejmě ignorujeme. Odpalujeme několik dýmovnic a odcházíme pryč. Před stadionem postává skupina asi dvaceti policistů, kteří by tam taky raději nebyli. Když procházíme kolem brány, tak vzniká opět konflikt. Místní provokují, což od nich nebyl dobrý tah. Brána je protržena a domácí jsou opět naháněni a biti. Konflikty probíhají i před stadionem, jeden místní debil útočí dokonce i srpem. Hlavní rozhodčí zápas ukončuje. My odcházíme, v ulicích ještě probíhá několik konfliktů s bengy i domácími. Nakonec se vše uklidňuje a my se taxíky dopravujeme do Hodonína a odjíždíme zpět do Brna.
Myslím si, že se nám pomsta vydařila skvěle, Ratíškovice vyfasovaly pokutu tři sta tisíc korun a na tři zápasy uzavřené hřiště. V následujících dnech se činila média a v novinách jsme se mohli dočíst o bandě chuligánů, která pod vlivem omamných látek útočila sekerami, noži, řetězy a baseballovými pálkami. K té naši výzbrojí, měli jsme jedno topůrko, asi tři dřevěné tyčky a několik jablek, jinak pouze holé ruce. No a k těm omamným látkám asi nemá ani cenu něco psát. Byl to skvělý výjezd.
Autor: AG/OFB '98 (FC Brno 1913)
převzato z Football Factory č.13
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt:
