Mezi tím nám kvůli naší lenosti utíkají někam do ghetta tři tepličtí hools, prohledáváme čtvrť, ale asi se někam propadli. Jednoho z nás zatím stihli oloupit místní „ghetto boys" (mafie, cigáni) o boty Adidas, mikinu Umbro, peníze a doklady. Ještě, že tady jsou Vietnamci, a tak u nich boty kupujeme.
Zatímco většina vegetuje v hospodě, ve městě zůstává jeden z nás a číhá. Když vidí přibližující se skupinku asi dvaceti lidí, dává pokyn do hospody. Jak se později dovídáme, šlo o - dvanáct Most, tři Teplice, tři Jablonec a dva Liberec. Jsou na náměstí a my nabíháme ze dvou stran. Koalice utíká a jeden mostecký mi uniká do dvora. Po nedůkladné prohlídce dvora mi prchá přes pětimetrové mříže a prolézá 20 cm dírou. Tomu říkám výkon. Když k tomu přičtu jeho máchaní lopatou a slova o férových slávistech, tak se směji ještě teď. Když se po chvíli zastavujeme, koalice také zbrzdí. Běžíme znovu, ale najednou něco létá vzduchem. Není to UFO, ale cihly, dlažebky a kameny. To nás ale nezastavuje a koalice opět prchá. Za běhu si sbírají boxery, které jim padaly z kapes. To už na ně serem, protože kilometrový běh nás dost unavil. Bylo nás dvacet pět a měli jsme jen tyčku a pár sklenic. Získali jsme šálu Brüx Vandals. Jednoznačné vítězství, zabili jsme čtyři mouchy jednou ranou.
Jdeme zpět do hospody, kde již pod kontrolou policie pijeme a poté razíme na zápas. U pokladny záhadně mizí sto lístků, na což nastává buzerace. V sektoru se nás schází sto čtyřicet, z toho asi šedesát hool's. Fandíme nonstop celý zápas, za což nám hráči děkují a my jim za to, že konečně vyhráli v Teplicích 2:1.
Koalice se na stadionu už neobjevila, jen někdo vyvěsil na deset minut teplickou vlajku „Bastards". V druhé půli ještě stihneme potyčku s pořadateli a daří se nám vybojovat zpět ty, které chtěli zatknout. Po zápase v okolí nádraží opět naháníme ty Tepličáky, co před zápasem, ale zase nějak záhadně zmizeli. Poté již v klidu s občerstvovací zastávkou v Ústí a v doprovodu policie v klidu dorážíme do Prahy. Pár nás jde ještě pít a proháníme nějaké sparťany. Zisk šály „Ultras Sparta". Podařený výjezd. Ať žije Slavia.
Autor: Petr/Brigate 97 (Slavia)
Z POHLEDU MOSTEČÁKA:
Na tento zápas se k našim družebním přátelům vydáváme v počtu jedenácti Brüx Vandals. Jedeme na poslední chvíli, takže jsme si nekoupili lístky, což se nelíbilo průvodčí a v Bílině na nás ta kráva volá čerty. Vše se řeší třicetiminutovým zpožděním a naším výsadkem, na což reagujeme odchodem do jedné z hospod. Tam se občerstvujeme na Jirku a při odchodu z hospody vytahuje jeden z nás z kapsy želvu, kterou mu Jirka daroval. Potom nasedáme na vlak a jedeme do Teplic, kde na nás již čekají naši přátelé v počtu 3 Teplice 2 Jablonec a 3 Liberec.
Vydáváme se přes náměstí na stadion, kde se osvěžujeme u kašny. Toho dobře využívají sešívaní a v počtu asi třiceti hlav na nás nabíhají ze dvou stran, což v našich řadách vyvolalo paniku a dáváme se na potupný ústup, při němž jeden z Brüx Vandals přichází o šálu! Musím přiznat, že jsme utekli jako zbabělé ženy. Na naši obranu musím říct, že náš pokus k boji na ruce - beze zbraní - slavisté nepochopili a jsou po nás házeny flašky a jsou spatřeny i jiné zbraně! To si nenecháváme líbit a bereme do rukou dlažební kostky a vrháme je směr Slavie! Následuje však další zbabělý ústup do jedné z ulic.
Poté se vydáváme do hospody, kde trávíme zápas. Nic podstatného se už neděje, a tak domů odjíždíme s pocitem maximální ostudy, která se již nikdy nebude opakovat!
Autor: Horda/Brüx Vandals (Most)
převzato z Football Factory č.13
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt:
