V sedmdesáté minutě po skupinkách opouštíme stadion, díky čemuž unikáme pozornosti policie. V počtu 19 slávistů, tři klokani a tři fans Górniku míříme na hlavák. Tady jdeme rovnou na peron a čekáme, že Hanáci příjdou na vlak, který jim jede za půl hodiny. Čas běží a na peronu se objevuje jen pár policajtů a hlavně kriminálka. Vlak odjíždí a my se zklamaně vydáváme pryč. Když jsme dole v hale přichází zrovna skupina Hanáků. My nevíme zda jsou s nimi policajti, a tak váháme. To dává čas protivníkovi, aby zaútočil. Ten, i když v početní nevýhodě, tuto šanci využívá. My se rychle formujeme a oplácíme stejnou mincí. Někde na netu jsem četl, že jsme byli ozbrojeni. Ano, v našich rukou byly dvě tyče a několik pásků. Na straně Sigmy byly viděny řetězy a boxer. Možná, že to šlo beze zbraní, ale po poslední návštěvě Sigmy v Praze, kdy ve Vršovicích byly ze strany Moravanů používány tyče apod. jsme nevěřili, že by přišli na nádraží jen s holýma rukama. Zpět ale k dění v hale. Naše početní převaha a nasazení převažuje misku vah na naší stranu, a tak jsou hosté honěni a biti po celém nádraží a přilehlém i odlehlém okolí. Jeden z hostů je hnán až na peron, kde ho zachraňuje až policie. Jeden z Poláků je pak honěn policií, která ho vyzývá k zastavení nebo bude střílet. V hale se snaží situaci uklidnit další dva policisté, ale jen slovně, jelikož v jejich očích je vidět strach. Protože to celé trvá již dost dlouho a my předpokládáme příjezd posil, nádraží opuštíme. Jeden z hostů vychází před halu, tam se za ním rozbíhá jeden z polských přátel. Sigmák před ním utíká až do doby, kdy se dostává ke svým kolegům a policii. Tady hystericky křičí “toho vemte, to je Polák”. Po tomto opouštíme urychleně halu, jelikož se blíží SPJ a že ne zrovna v malém počtu. Většina z nás si proto ještě zaběhá po okolí. Naštěstí nikoho nedostali. Večer jdeme zakončit do hospody.
Závěrem lze říci, že Sigma nezklamala, a že ve svém počtu udělala asi maximum. Ale i přes naše vítězství jsme nějakou tu ránu schytali. Hosté tvrdí na netu, že nikdo nebonzoval ,a že ten člověk nebyl chuligán. Jen mě tak napadá, že ten Brňák, co spolupracoval s policí, když je chachaři napadli na Holešovicích, taky nebyl chuligán. Tenkrát ti Brňáci, co na nás bonzovali, když jsme byli v Brně, taky nebyli chuligáni. A tak získávám pocit, že v Čechách vlastně ani chuligáni nejsou. Jenže proč to tady všechno píšu, když je to jen soubor pohádek. A tak zazvonil zvonec a pohádky je konec.
Autor: Váš Ch. Andersen (převzato z TFY)
Z pohledu Olmoučáka:
Do Prahy se nás vydává pouhých 13 kousků a jedno děvče. Směr Praha vyrážíme se smíšenými pocity. Po příjezdu se ihned přesouváme na Strahov. Po výstupu z tramvaje proháníme dva chuligány, kteří odmítají férovku dva na dva. Jeden přichází o šálu ultras, druhý se schovává za hlídku dopravní policie. Poté potkáváme další dva rádoby chuligány Slávie, kteří férovku odmítají ze slovy, že jsou ještě děti. Věk bych odhadl tak na 18 až 19. Jen tak mimochodem jsme jim nechali šály, protože takových chudáků je nám líto.
U vstupu do sektoru přesvědčujeme pořadatele, že lístky nám platí klub.
V sektoru se nachází 20 fandů pod bedlivým dozorem PČR. Během zápasu odpalujeme jednu dýmovnici, kterou hasí požární hlídka. Za to se jim odvděčujeme pokřikem “Smrt hasičům” a zazpíváme si “Co jste hasiči ...”. Jistý zdroj nás informuje o výpravě z Polska. V tom se utvrzujeme po zahlédnutí vlajky polského Walbrzychu.
Po utkání jsme za asistence policie, pod bedlivým dohledem několika ACS z druhé strany silnice, doprovázeni na nádraží. Když nás čerti v metru opouští, víme, že bude ještě horko. Po výstupu z metra ihned útočíme na podezřelou skupinu. Zpočátku vyhráváme, ovšem po chvíli se situace obrací. Nádražím se rozléhá řvaní "Górnik jebać kurwy". Jsme biti ozbrojenou přesilou, od nás jsou ozbrojeni pouze tři lidé. Následně jsme rozprášeni po celém nádru. Vše se uklidňuje až po příjezdu čertů, kteří vyhánějí koalici pryč. Výsledek střetu na naši straně - jeden odvezen do nemocnice, spousta oděrek a modřin a ztracená šála ČR. Jak dopadla druhá strana nám není známo.
Čerti odjíždí a my se připravujeme na druhé kolo. To se naštěstí nekoná a my odjíždíme do Olomouce. V Kolíně jsme vysazeni i s pokutou 850 Kč. Na nádraží je odpálená dýmovnice, za což nás už po několikáté otravují čerti. Zaujme ještě bezdomovec, který rozdává stokoruny. Se zbraněmi nastupujeme do dalšího vlaku (stále nevíme kudy jezdí hools Górniku domů). Neděje se však nic, jenom čerti nás pro jistotu vysazují v Pardubicích. Do Olomouce přijiždlme po páté hodině ranní.
P.S. Na nádraží jeden od nás ukazoval "Hele, to jsou Poláci", ale bylo to pro nás a ne pro čerty. Ti se toho samozřejmě chytli. Všechno jsme mu vysvětlili a on svého jednáni zanechal. Tento člověk není chuligán.
Autor: Hovada Zubr (Sigma)
Z pohledu Bohemáka:
Vzhledem k tomu, že do Prahy přijíždí náš největší nepřítel, jsem očekával účast ze strany bohemáckých chuligánů značně vyšší než 2x Berserk a 1x Tornado Boys. To jen tak na začátek a jdeme na to.
Na nádraží vyzvedáváme tři fanatiky Gómiku a rychle mizíme do hospůdky. Po pár kouscích vyjiždíme na "větrnou hůrku" a k našemu překvapení je v sektoru hostí 30 - 40 Olomoučáků. Máme zprávy, že asi 12 jich přijelo samostatně vlakem. V průběhu nudného zápasu okořeněného pouze přítomností kriminálky se domlouváme, že na již zmiňovanou skupinku počkáme na nádraží.
Vlak jim odjíždí po 19. hodině. Po zhruba půl hodině, když je jasné, že vlak nestihnou a zřejmě nepřijdou, jdeme zpět do haly a celý sraz rozpouštíme. Odcházím tedy z haly, když někdo zařve “vidím je, už jdou!”. Já nic nevidím, protože asi ještě se dvěma týpkama jsem mezi stánky. Koukám, že naše zhruba 25-ti členná skupina ustupuje, ale to již se na nás řítí Olomoučáci. Padají první rány a já a mí kolegové se celkem zdatně bijeme s olomouckými. Kvalitní bitka, ve které ruce, nohy a pásky sviští o sto šest. To již na olomoucké nastupuje zezadu naše hlavní skupina a Hanáci nestačí počítat rány dopadající na jejich hřbety. Zvláště pak ty přepravkami od pečiva. Je nás dvakrát více a je to znát. A tak Hanáci, kteří neleží, prchají na všechny strany.
Musím se ještě zmínít o Olomoučákovi, který se drze promenáduje, jako by se nechumelilo. Dostává tedy kopačku do břicha a než stačí dostat další vykřikuje, že je z Prahy. Požádal jsem ho tedy o prokázáni totožnosti a opravdu Pražák. Kluci říkají, že je to sparťan. Bohužel v nesprávný čas na nesprávném místě.
Slyšíme přijíždět sirény a odcházíme po skupinách na předem domluvené místo.
Za chvíli již utíkáme, protože kromě sanitek přijela i tlupa robocopů, kteří se za námi ženou jako zběsilí. V pořádku se scházíme a jdeme vše zapít. Olomoučáci i přes jejich počet ukázali, že jsou na tom dobře. Před jejich útokem v hale smekám. Doufám, že jejich informace dávané policii byly pouze výsledkem chvilkového zkratu.
Autor: Berserk (Bohemians)
převzato z Football Factory č.10
Pro zájemce: jednotlivá čísla FOOTBALL FACTORY v tištěné podobě lze stále pořídit za zvýhodněnou cenu. Kontakt:
