Ahoj Stormy, na úvod by se hodilo pár slov o Tobě..
Je mi něco přes 30 roků, víceméně aktivně se kolem scény motám asi 13 let.
Můžeš nějak popsat, jak ses k focení kotlů dostal? Co Tě k tomu vedlo?
Kolem roku 1999 byla uplně jiná doba než dnes, nebyl tak rozšířený internet, myslím, že i tento web se teprve rozjížděl a snad byl v té době považován za čistě brněnský, byla to éra tištěných, většinou černo-bílých zinů a pár lidí v té době mělo fotky fans. V podstatě první takové jsem viděl u BDzL-O, ten měl jak své fotky, tak od jiných (Baník, zahraničí), zalíbilo se mi to; ono to tehdy byla vzácnost, ze začátku jsem si je od něj kupoval, jako jiní a časem jsem chtěl zkusit fotit sám.Koupil jsem si foťák, chytlo mě to a už to šlo.
Jaké kluby jsi fotil a dle čeho sis je vybíral?
Ze začátku hlavně Spartu a zápasy blízko mého bydliště, časem se to začalo rozšiřovat na téměř celou ČR, přilehlé zahraničí a Itálii.A výběr byl jasný.Atraktivita zápasu dle kritérií ultras a nějaké té srandy.Byl jsem v kontaktu s docela dost lidmi z celé scény, takže občas jsem většinou i věděl kdy se co bude odehrávat.
Ví se nějak, kolik lidí se této činnosti v ČR a SR věnovalo?
Ze začátku můžu zodpovědně za průkopníky označit Lucku a Č.N.L. z Ostravy, BDzl-O z Prahy a jeho německého a české scéně velmi známého kamaráda Míchače, všudybyla Lokyho z Nitry a Jančiho z Košic.Časem se to rozrostlo a zlaté období bych tipoval tak mezi léty 2001-2005, to byl nějaký fotograf téměř v každém významnějším klubu, ale opravdu kvalitních s teleobjektivem nás bylo i se Slovenskem kolem 8mi. Mě osobně nejvíc pomohli Jakub z RPS ze Sparty, kterého bych tímto rád pozdravil, Č.N.L., BDzL – O a Loky.
Kdo podle Tebe patřil v onom zlatém období ke špičce ultras scény v Evropě, ať už kluby či obecně státy? Dá se to dle fotek, které se Ti dostali do rukou říct? A překvapila Tě někdy fotka, že bys nečekal, že někde mimo náš zorný úhel se dělají kvalitní prezentace?
Tak prim hrála jednoznačně kolébka ultras Itálie. Bylo to takové doznívání zlatého období italských ultras, klubů bylo požehnaně,vypisovat by bylo zbytečné, potom Francie (ASSE, PSG...)samozřejmě Balkán (Zvezda, Hajduk), taky v Maďarsku vrcholil zlatý věk ultras. Polsko pomalu začínalo nabírat svých dnešních obrovských rozměrů, ale na tyto státy ještě nemělo a špatně na tom nebylo ani Rumunsko.
A čím jsem byl překvapen? Asi Skandinávií, hlavně Švédsko a Norsko mělo některé hodně kvalitní kluby.
Jak vypadal tvůj víkend? Kolik jsi za víkend stihl zápasů?
Záleželo na čase a na rozpisu. Někdy jen jeden zápas, ale většinou se stíhaly dva (obvykle jeden v Praze a jeden na Moravě), až po extrémy jako třeba v sobotu Sparta v Hradci, v neděli dopoledne Drnovice – Baník, a odpoledne Sigma – Brno v ČR, nebo sobota Sosnowiec – Lech, neděle Baník – Opava a pondělí Brno – Sparta. Nejnáročnější byl asi víkend s felicií v Itálii jeden den Inter – Udine, večer Piacenza – Roma, druhý den FC Janov – Napoli a večer Juventus – Milán (ale tam jsme se myslím nedostali na stadion..)
S kolika lidmi sis v Evropě dopisoval? Byl tam i někdo mimo Evropu?
V nejvíce aktivní době to bylo snad 30 lidí z ČR a Evropy. A myslím, že třeba takový Loky měl kontakty snad na 50 lidí. To už bylo i celkem finančně náročné, takže se zkoušelo různě na poštu vyzrát (natření známek mýdlovou vodou, pak z nich šlo razítko pryč apod.). Mimo Evropu myslím nikdo, nejdále byli kolegové z Ruska (Moskva, Zenit). Posílal jsem fotky a obratem kromě nich dostával šály, trička, videokazety atd. Které jsem pak různými způsoby distribuoval dál.
Dá se odhadnout, kolik máš fotek?
Vyvolaných fotek mám relativně málo o dost jsem jich přišel a dost jsem jich vyměnil a prodal, ale negativy mám samozřejmě ze všech zápasů co jsem navštívil, myslím, že je to docela solidní sbírka.
Jak se tehdy fotilo? Stačilo si koupit lístek na stadion na hlavní tribunu a mít dobrý teleobjektiv, nebo bylo nutné jít na hrací plochu?
Záleželo na více okolnostech. Předně dobrý teleobjektiv nebyl v té době zrovna levná záležitost, ceny byli úplně někde jinde než dnes, můj stál myslím kolem 15.000 kč v době před asi 10ti lety…Potom taky záleželo na stadionu. Třeba na Spartě je ideální fotit z protilehlé, na Strahově byla ideální plocha, ale jako nutnost asi ne. Samozřejmě, z hrací plochy se většinou dalo nafotit více detailů, člověk měl klid apod. Ideální bylo, pokud šlo kombinovat obojí, velké choreografie fotit třeba trošku z vrchu, takže z tribuny a zbytek nafotit ze hřiště.
Na plochu vás pouštěli v pohodě, nebo to obnášelo problémy? Jak se vlastně dá na hrací plochu dostat?
Tak tady záleželo na období a klubu. Byla jiná doba, nebylo všechno tak hlídané, jako teď. Úplně v začátcích jsme měli udělané „novinářské“ průkazy na které by nás dnes pustili maximálně na záchod… Konkrétně v mém případě fotka, základní údaje a periodikum. Na většině stadionů nebyl problém, chtělo to působit trošku jako fotograf (velká brašna, teleobjektiv..) a vystupovat suverénně. Problémy byly trošku v Brně (tam se znali i s novinářema z Prahy). Ale nic dramatického. Později, když se povedlo vydavateli zaregistrovat Football Factory na ministerstvu jako oficiální periodikum, tak už to bylo lehčí, dal se poslat fax s oficiální žádostí a i když na to kluby většinou nereflektovaly, dalo se s nimi aspoň hádat a občas uhádat. Dneska si myslím, že to mají lidi z řad fans, co mají styky s vedením ošéfované a co vím, tak kdo potřebuje, tak se na hřiště bez problému dostane. Jako takovou perličku bych uvedl, že jeden můj známý se dostal na hrací plochu myslím osmifinálového zápasu poháru UEFA Slavia – Kaiseslautern na šalinkartu (tj. tramvajenku - pro mimobrněnské – pozn. Správce) …A co se týče mě osobně, tak za vrchol považuji účast na ploše Stadio Olimpico při derby Lazio – AS Roma (po poločase ukončeno - jako zápas, ne mé působení na ploše :) ) , Milan – Roma na San Siru a možnost pohybu po celém zákulisí, včetně blízkosti Berlusconiho a zápasu LM Rapid – Juventus (suverénně nejlepší servis pro novináře..)
A do zákulisí na San Siru ses dostal jak? Taky na „novinářský průkaz“ vlastní výroby?
No, v podstatě ano, to bylo už později, kolem roku 07, tak nějak. Tvrdil jsem tam na akreditacích, že tam kolega z F.F. poslal fax, oni ho samozřejmě nemohli najít, ale pak tam řekli nějaký jméno a periodikum, já že ano, to je ono, nafasoval jsem kartu a pak už to bylo v pohodě. Nevím, co pak říkal ten, kterému ta akreditace fakt patřila..
Jak tvou přítomnost snášeli fanoušci? Přece jen když někdo fotil, tak si mohli myslet, že jsi třeba z kriminálky a děláš fotky do databáze.. Potkaly Tě při focení nějaké nepříjemnosti?
Kupodivu s fanoušky byli menší problémy než s policií apod. Dřív jsme se totiž se šéfy kotlů téměř osobně znali, takže jsme si třeba před zápasem podali ruce a oni když měl vyjímečně někdo problémy, tak situaci uklidnili. Kolikrát se i ze sektorů ozývaly „vtipné“ pokřiky na naši adresu :) To spíš policie a různí pořadatelé dělali problémy. Třeba v Drnovicích, kde se zakazovaly věšet vlajky se státním symbolem, nás jednou na zápase s Baníkem vyvedli asi 4 lidi s foťákem, prý kvůli porušování autorských práv. Nebo na Slávii, v době největšího „honu“ na vydavatele F.F. si pro něj a pro mě přišla kriminálka přímo na hřiště a chtěli vidět novinářské průkazy… Naštěstí z toho pak nic nebylo. No a v Římě, po zápase ASR – Galatasaray jsem při focení pozápasových nepokojů dostal od carabinieri obuškem po hlavě, sebrali mi foťák, a ani kouzelná F.F. karta s pasem tentokrát moc nefungovala. Už jsem se s ním pomalu loučil, ale nakonec mi ho vrátili, samozřejmě jsem jim musel dát film. A poslední nepříjemnost byla má vlastní blbost , když mě po zápase Košice – Slovan strašně opili, v nočním vlaku jsem spal jak zabitý a po bolestivém probuzení jsme zjistil, že jsem bez foťáku.. Toť myslím vše, na co si vzpomínám.
Funguje ještě čile tohle focení a vyměňování fotek, nebo fotíte pořád a jen si to vyměňujete maily, či weby na internetu a profily na facebooku udělaly této činnosti konec, respektive se rozrostla tak, že už to dělá každý, kdy mobilem si natočí video či fotky a dá to na internet?
Jak bylo výše uvedeno, tak toto v podstatě s nástupem moderních technologií ztratilo význam. S některými kamarády jsem samozřejmě pořád v kontaktu, ale už jen formou osobních návštěv. Já přestal fotit v době přechodu na digitály, docela jsem si zvykl na svůj stroj a svým způsobem zůstal konzervativní a kouzlu digitální fotografie jsem nepodlehl. Co vím, tak víceméně aktivní s digitálem zůstal BDzL – O. Psal jsem, že dnes každý klub, co o nějakou prezentaci stojí má někoho, kdo má digitál, fungují kvalitní klubové weby, je tu tento web, f-book, ultras-tifo.net, maily…Co já vím, tak poštou se posílají snad už jen šály… Dnes není problém sednout k PC a prohlédnout si akce z jižní Ameriky. Za nás se fotky nosily do hospody, prohlížely se na zápasech, ve vlacích apod. Bylo to fajn a rád na to vzpomínám.
Díky moc za rozhovor a díky za půjčení negativů pro tento web!
PS: S fotkami z Davidova archívu se budete na našem webu v budoucích článcích potkávat. Jako první fotosérii z jeho archívu jste mohli vidět fotky z utkání Zaglebie Sosnowiec – Lech Poznaň.
