Jak jste se mohli dočíst v textu níže (Stalo se před 25 lety: Škoda Plzeň - Sparta Praha), výbuch násilí v srpnu 1988 na zápase Škoda Plzeň - Sparta Praha byl tak velký a nečekaný, že byl komunistický režim zaskočen. Hned v dalších dnech vycházely články, které sice nepopisovaly nějak zdlouhavě dění v ulicích Plzně, ale hlavně bily na poplach. Co je však zajímavé, žádný z článků v hlásné troubě režimu - Rudém právu - se nedostal jinam než na poslední osmou stranu, která byla věnována sportu. Dnešní noviny neváhají umístit palcové titulky o fotbalovém násilí na první stranu. Pro komunisty byli radikální fans pořád jen partou výrostků, u kterých volali po přísném potrestání. První stránky tehdejších novin byly stále věnované informacím o zhoršující se kvalitě chleba či plnění plánu sklizně obilovin. Ostatně jen v posledních letech je v médiích zdůrazňována akčnost, zprávy kladou důraz na šokování, falešný sentiment či zabavení diváka.

Z POHLEDU PLZEŇÁKA:
Takový zápas se člověku vryje do paměti. Bylo mi v té době necelých dvacet let a strhla se tehdy bitka jakou za devatenáct let své fanouškovské kariéry nepamatuji. Ke Spartě byla v Plzni vždy velká nenávist a ta ještě narostla v březnu 1987, kdy jsme po zápase v Plzni od sparťanů dostali a jeden čtrnáctiletý Plzeňák skončil v nemocnici.
Na 9.8.1988 jsme se dlouho připravovali. Byl to úvodní zápas sezóny a Plzeň se po roce vracela zpět do ligy. Čekala se velká návštěva a hlavně příjezd velké skupiny sparťanů. Den před utkáním jsme si v křoví areálu stadionu schovali tyče, řetězy, prak a flašky levného ovocného vína, pro případ, že by nás u vchodu kontrolovala policie.

"Alternativní" literatura vztahující se k hudbě a sportu vznikla v 70.letech minulého století, když se objevily v Británii nezávislé publikace (Do It Yourserf - udělej si sám), takzvané "fanziny".
Většina z nich byly domácí amatérské časopisy, kde lidé zvěřeňovali své názory a sdíleli zkušenosti.

Ke vzniku velké popularity fanzinů přispěla punková kultura. V roce 1976 publikoval John Holmstrom a Gene Dodd svoje první číslo fanzinu Punk Magazin, který popisoval newyorkskou undergroundovou scénu a přispěl k tomu, že pojem "punku" se šířil jako blesk po celém světě.

Následující text je překlad z knihy Chrise Rowlanda, která pod názvem From Where I Was Standing vyšla v roce 2009 jako pohled přímého účastníka z Liverpoolu na tragédii na Heysel stadionu.
Na řádcích níže si můžete udělat obrázek, jak to na bruselském stadionu vypadalo v květnu 1985 vypadalo:

Kapitola 7
Na Heyselu
29. května, 1985

Nemám ponětí, jak vypadá Heysel stadion dneska, ale v den, kdy se tento stadion zapsal do historie to byla zchátralá a rozpadající se stavba v severozápadní části bruselské aglomerace, kde se hrál fotbal a pořádaly se i atletické mítinky. Do té doby na něm hrál národní tým Belgie své zápasy, ale také se zde hrála finále belgického poháru. Na většinu akcí býval stadion zaplněný sotva z půlky. Jeho maximální kapacita byla 50 000 diváků.

Fotbalové chorály vznikají na populární melodie, to je známá věc. Hodně českých i slovenských táborů má ve svém repertoáru chorál "Když ... nastupuje, když ... nastupuje, já cítím se jako v nebi, když ... nastupuje". Viktorka Žižkov má "Když Viktorka nastupuje", stejně tak "Když Zbrojovka nastupuje" mají v Brně, na trnavském Spartaku zase mají "Keď Trnava nastupuje" a tak dále. Všude téměř shodná slova, změněná jen pro potřeby svého klubu.

Napsat historii slavistických fans se ukázalo jako velmi těžká věc. Za těch x let se vyměnilo mnoho lidí a seběhlo se toho tolik, že by to vydalo na menší knížku. Přesto jsme si tuto těžkou práci dali a tak začneme.
Pro slávistickou fans scénu byly začátkem devadesátých let určitě nejdůležitější dvě věci. První z nich byla přeměna z komunistického režimu na rádoby demokraticky a druhou pak příchod Borise Korbela, který měl snahu Slavii vrátit tam, kam jistě patří. Nastala tedy doba, kdy se Slavia ze středu tabulky drala na vrchol. Tím se na Slavii objevila spousta nových fanoušků. Prostě začala nová historická kapitola.

Fotbalová válka – tak se nazývá sto hodinový konflikt mezi Hondurasem a Salvadorem z roku 1969. Někdy má dění na fotbalovém stadionu větší přesah a může se stát rozbuškou při dlouhotrvajících národnostních sporech. Zasvěcení lidé ví, že rozbuškou k válce v roce 1990 mezi Srbskem a Chorvatskem byly události z utkání Dinamo Zagreb – Crvena Zvezda Bělehrad. Tak praví i památník na záhřebském stadionu Maximir, věnovaný pro ultras Dinama, kteří se války zúčastnili a padli. Na památníku stojí “Klubovým fanouškům, kteří začali válku se Srbskem v této aréně”. (Více o této válce a zapojení radikálních fans Srbska a Chorvatska do konfliktu ZDE).

Podobný vývoj, kterému předcházely národnostní třenice a fotbalový zápas byl onou rozbuškou můžeme sledovat i u války mezi Hondurasem a Salvadorem.

Ulster je historická provincie na severovýchodě Irska. Větší část Ulsteru je jako takzvané Severní Irsko součástí Spojeného království, menší část náleží k Irské republice. Toto rozdělení Ulsteru pochází z roku 1920 a od roku 1922 je mezinárodní hranicí. Přesto se někdy říká Severnímu Irsku Ulster.

Chuligánská scéna v "Severním Irsku" je velmi odlišná od toho, co lze nalézt v Anglii, Skotsku či Walesu. Tato scéna je nesmírně zpolitizovaná už od svého vzniku a fotbalová hřiště "Severního Irska" byla dalším prostorem, kam se rozšířily pouliční boje mezi loyalisty a republikány. Navíc na chuligánskou scénu v Severním Irsku měly vliv i teroristické organizace.

Na fotbalovém stadionu se téměř každé utkání, pokud tedy přijedou i fanoušci hostí, potkávají dvě skupiny, kdy každá fandí jinému týmu. Někdy mají obě fanouškovské skupiny družbu, ale daleko častěji mezi nimi panuje rivalita či nepřátelství. Jedna z věcí, kterou se nepřátelství dává najevo je hromadné skandování. Na fotbalovém utkání však můžete vidět i individuální neverbální komunikaci. A k ní patří zejména gesta rukou. Zatímco by na burácejícím stadionu nebylo jednoho fanouška a jeho urážku slyšet, gesto rukou k hráči, rozhodčímu či fanouškům soupeře má větší šanci na úspěch. Často si těmito gesty vypomáhají i hráči.

Letos v září tomu bude dvacet let, kdy se odehrál zápas Poháru Mistrů Evropských Zemí mezi Slovanem Bratislava a Ferencvaroszem Budapešť. Hrálo se tehdy na vyprodaném Těhelném poli před 32 000 diváky. Celý zápas poznamenal brutální zákrok slovenských "kukláčů", kteří se takto představili Evropě a zcivilizování této speciální policejní jednotky za tu dobu se příliš nezlepšilo.

Odveta tohoto zápasu se pak hrála v Budapešti před tehdy 22 000 diváky (také vyprodáno) a za události na Těhelném poli připravovali maďarští hools, kteří patřili v té době mezi evropskou špičku, odvetu. Jak sami uváděli v pozdějších rozhovorech, zřejmě by přišel někdo i o život. Ovšem to se nekonalo, protože na toto utkání, kde se vědělo, že půjde o život, přijel do sektoru hostů pouze jeden slovanista. Níže již popis události, jak toto utkání viděl v roce 2001 fanatik Ferencvarosze a ze stejného roku i komentář Lokiho z Nitry.

(na obrázku vlevo nahoře ultrapravicoví chuligáni Ferencvarosze před cestou na Slovan v roce 1992 - kliknutím se obrázek zvětší)

Včera bylo datum 13.12., tedy datum, které kódově označuje A.C.A.B. Jako připomínku tohoto svátku jedno video, kdy i policajti ochutnají vlastní medicínu, jak je vidět na videu z letošního roku z Německa. K pepřovému spreji níže pár informací, které se vám mohou hodit, jelikož se s ním můžete setkat jak na ulici, tak zejména ve výbavě zasahujících policajtů při různých akcích.

Do hooligans a ultras subkultury pronikají nejrůznější vlivy z nejrůznějších koutů světa. Takhle je to od počátku, kdy první evropské ultras skupiny převzaly aktivní styl fandění z Jižní Ameriky. Chorály, co se týká jejich melodií, kopíruje jeden klub od druhého napříč celou Evropou. I když chuligánství přišlo na evropský kontinent z Anglie, už ve středověku doprovázely různé akce - podobné sportovním kláním - násilnosti. Do toho všeho navíc jedna subkultura přejímá různé věci z jiné. Zatímco v 90. letech docházelo k náhodným střetům mezi fanoušky u stadionů a na stadionech, pro nové tisíciletí jsou pro náš region typické domluvené střety daleko od fotbalu na loukách za městy či v okrajových městských parcích. Zatímco chuligáni v 90. letech byli vesměs nepříliš vysportovaní tlouštíci libující si v obrovském množství alkoholu, chuligáni nového tisíciletí se už ve většině případů věnují různým bojovým sportům či posilování. Stejně jako domluvené bitky na počty přišly do našeho regionu z Polska, stejně tak začal do chuligánství pronikat z různých směrů (ale zejména také z Polska) i chuligánský street art (grafitti). A poslední měsíce se okolo chuligánské subkultury začíná objevovat i Hard Bass, který sem dorazil z Ruska.

Additional information