Náš web to nedělá často, aby se nějak vyjadřoval k atuálnímu celospolečenskému dění. V dnešních dnech je hlavní událostí 700 let od narození Karla IV. A protože jsme web hooligans.cz, zkusme se na něj podívat očima naší subkultury.
Musím říct, že mě potěšilo, když jsem na fotkách z utkání Sparty s Jihlavou viděl choreo sparťanského kotle s Karlem IV.

Za roky, co znám čtenáře naše webu vím, že si nepotrpí na delší texty. A tak přeskočím všechny historická data Karla IV., jeho zásluhy o význam Českého království i o Prahu, o nejstarší univerzitu ve střední Evropě atd., a budu se věnovat jeho největší vášni, jeho největší zábavě. Tou byly souboje, rytířská klání podle středověkých pravidel, kde šlo mnohdy o život či o zdraví, ale byla to příliš lákavá zábava, ve které Karel IV. riskoval mnohé.
Zábava to byla pro bohaté a mocné, neděla se někde v lesích mimo zraky nepovolaných, v tomto ohledu spíš snesla srovnání s galavečery bojových umění. Přesto církev - což může být policie tehdejší doby, či systém - nebyla ani trochu soubojům nakloněná. A mladý Karel tak kvůli výtkám od papeže musel, chtěje dál věnovat se zábavě soubojů, vystupovat na těchto turnajích v anonymitě. V tom už je zase blíže nám než galavečerům.
V roce 1347 (ve věku 31 let) byl na rytířském turnaji v Rothenburgu rozpoznán, byť byl maskován a vystupoval pod cizím jménem i erbem. A čelil kvůli tomu výtkám od papeže. V říjnu 1350 v Itálii opět anonymně absolvoval rytířský turnaj, který byl však pro něj osudový. Utrpěl tu těžké zranění, soupeř byl lepší, a po úderu dřevcem měl zraněnou krční páteř, přeraženou spodní čelist tak, že mu zapadla brada. Pro většinu tehdejších lidí smrtelné zranění, ale díky své tělesné konstituci se z toho nakonec dostal. Dobové kroniky tvrdí, že se Karel oblékal podle poslední módy. Karel IV. měl obličej i tělo poznamenané od soubojů, viditelnou měl jizvu na tváři.
Když si to tak člověk čte, cítí paralely mezi středověkými souboji a moderním chuligánstvím.
Nejsou rytířská klání tehdejší doby dnešní chuligánské měření sil? Není to téměř stejná zábava, kde jde mnohdy o zdraví, ale i o vzrušení z boje? Nejsou erby a barvy oněch rytířů dnešní barvy klubů a místo erbů názvy gangů (hools firem)? Není drahé módní oblečení tehdejších rytířů paralelou k fotbalovým casuals, chuligánům v oblečení drahých značek? Není dozorující papež a církev tehdy tím, čím je policie či systém, kterému tyhle věci jsou proti srsti?
Není chránící přilba tím čím je dnes chránič na zuby? Výjezdy na turnaje výjezdami na grilování?

V roce  2005 proběhlo hlasování, kdy Karel IV. byl zvolen pro český národ Největším Čechem, největší historickou událostí z naší minulosti.
Mám chuť napsat, že Karel IV. byl NÁŠ!

Historie této zkratky se datuje do dvacátého století (bližší určení je nejasné), kdy se často tato zkratka začala objevovat v britských vězeních na kůži vězňů. Mnoho lidí si tuto zkratku dalo v Británii proto, aby ukázali nenávist k policii, protože jedna z prvních otázek policajtů na stanici byla "Máte nějaké tetování?". Nejčastěji se vyskytovala tato zkratka – každé jedno písmeno mezi klouby u zakončení prstů, kdy pak samotný kloub symbolizoval tečku, ale občas to bylo i včetně teček. Zkratka se neobjevovala během své historie jen jako tetování, ale byla k vidění také na plackách, na městských zdech, v textech písní). Už tehdy se zkratka vykládala několika způsoby, a vždy záleželo, kdo se ptá, a dle toho byla odpověď buď „All Cops Are Bastards“ (Všichni policajti jsou bastardi), a nebo „Always Carry A Bible“ (Vždy měj u sebe bibli). Britská Oi kapela 4-skins pak tuto zkratku velmi zpopularizovala svým songem „A.C.A.B.“ v 70tých letech dvacátého století.

Jak vše začalo:
V historii ARMADY bylo mnoho důležitých momentů, které s ní její členové prožili. Vzpomeňme na zápasy v současné Bosně a Hercegovině, v Tuzle a Sarajevu, na měření sil v Srbsku, v Bělehradě, na utkání na území Slovinska, v Ljubljani, či na zápasy v Chorvatsku v Zagrebu a Osijeku. Nejlepší však bude, když se vrátíme nazpět do časů, kdy aktivní roli hráli rodiče současných aktivistů „Armady Rijeky" a se svým klubem žili v dobrém i zlém.

Vše začalo roku 1958 postupem FC Rijeka (v překladu „řeka") do nejvyšší soutěže tehdejší svazové Jugoslávie. Postupem tehdy žilo doslova celé město. Po návratu z barážových zápasů v Subotici a Kruševaci (města v Srbsku) očekával úspěšné mužstvo šílený dav na rijeckém nádraží. Atmosféru dokresluje reportáž jednoho italského novináře z La voce Del popolo: „Vzpomínám si, že dav zaplnil nádraží již dvě hodiny před příjezdem mužstva. S narůstající netrpělivostí se slavilo a zpívalo. Po příjezdu nastala obrovská tlačenice, ze které byli hráči, maséři i funkcionáři odneseni na ramennou fanoušků do centra města". Podobných příkladů obrovských emocí lze nalézt v historii Rijeky mnoho.

Určitě jste při prolézání polských chuligánských webů, nebo při koukání na videa s transparenty, nebo na samolepkách, na oblečení v různých polských eshopech či zdech polských měst někdy zahlédli zkratku CHWDP, a zřejmě jste si nebyli jistí, co tato zkratka přesně znamená. Nebyli by to poláci, aby neměli opět něco extrovního než mají ostatní, kteří si vystačí s jinými acronymy. Tady už článek o CHWDP:

O historii chuligánství se již napsalo mnohé. Divácké násilí okolo fotbalu se dá vysledovat do dob dávných, dá se říct, že emoce provázely sport od jeho počátků. Fotbal ve 14.století provázely boje ve vesnicích a městech, ve kterých docházelo k plěnění, rabování i zabíjení. Bylo to až tak drsné, že to museli králové zakázat výnosem a díky tomu se o tom z historických análů dozvídáme. Nemusíme se dívat jen do Anglie 14.století, ale i do pozdějších dob. V kolébce chuligánství probíhaly násilnosti už od roku 1880, a byly podobné mírou i rozsahem těm, které známe z Anglie z let 70. a 80. století dvacátého, kdy skupiny mladíků v souvislosti s fotbalem a klubem ohrožovaly celé městské čtvrtě, praly se mezi sebou, útočili na hráče soupeře, na rozhodčí, útočili holemi či kameny.
V tomto článku se můžeme zkusit zaměřit na historické paralely moderního chuligánství posledních let, na domluvené hromadné bitky. Mezi chuligánské evropské velmoci domluvených bitek patří bezesporu Rusko. A nutno říct, že pěstní souboje mají mezi Slovany svou dlouhodobou tradici.

Na fotbale v kotli nepotkáte jen upoceného kamaráda, ze kterého táhne pivo. Dají se tam potkat i mnohem hezčí stvoření, kterým se říká holky. Zde výběr fotek krásek z fotbalu, které navštěvují Evropské stadiony z Polska, Brazílie, Bulharska, či Srbska + také pár kousků z Čech. Více v článku :)

 

Co je Mexická vlna na stadionu ví každý čtenář našeho webu, tudíž můžeme přejít rovnou k její historii. Zatímco ve velké části světa se jí říká Mexická vlna, v anglofonní Severní Americe se jí říká "The Wave", tedy prostě jenom "Vlna". Její historie je zajímavá tím, že nezačíná v Mexiku, jak si asi většina myslí, ale v USA. Její vznik se datuje do konce 70. a počátku 80.let minulého století, kde se objevuje na tribunách severoamerických sportovních utkání.

Na našich stadionech je k vidění slavení fanoušků způsobem, kdy se celý kotel fanoušků drží okolo ramen, je zády k hřišti a společně skáče. V evropské fanouškovské kultuře se takové fandění nazývá "The Poznań", dělat Poznaň. Někdy se tento styl fandění nazývá "Grecque" (z francouzštiny znamenající "řecká"). Ve Skotsku na Celticu se takovému fandění říkají "The Huddle" (chumel), byť je trochu odlišné - fans u toho zpívají "Let's All Do The Huddle".

"The Poznań Celebration" se tomuto slavení či fandění říká proto, že vzniklo v roce 1961 v Polsku. Do Evropy se rozšířilo díky fanouškům Lechu Poznaň spíše v posledních letech.

Další, tentokrát pátý díl rusko - českého slovníku fanoušků, ultras a hooligans s písmeny M, N a O.

 

Další, tentokrát čtvrtý díl rusko - českého slovníku fanoušků, ultras a hooligans s písmeny K a L.


 

Další, tentokrát druhý díl rusko - českého slovníku ultras s písmeny G, D a E.

 

Při brouzdání internetem narazíte na ruských fanouškovských webech mnohdy na slova, která jsou slangová a které vám google překladač nepřeloží.Některá slova jsou přímo slang ultras a hooligans subkultury v Rusku. Na ty jsme se zaměřili a přinášíme překlad nejčastěji používaných výrazů. Z některých by si dokonce i naše scéna mohla vzít inspiraci (například poměrně vtipné označení pro policajty na koních, kterým v Rusku říkají „kentauři“).

Slovník je koncipován tak, že tučně kurzívou je slangové slovo, za ním je v závorce jak se čte česky. Dále pokud se dá přeložit, co slangové slovo znamená česky. A nakonec za pomlčkou je, co daný výraz ve slangu značí.

V dalších dílech budeme postupně přinášet celý slovník.

Additional information