Na Spartu jsme vyrazili ve dvou skupinách. Vlakem nás jelo pouze ostudných 18, čtyřicet lidí se rozhodlo cestovat autobusem, což vyvolalo ostřejší výměny názoru. Cesta vlakem s mezipřistáním v Kolíně proběhla v klidu a hodinu před zápasem jsme stanuli na pražském Hlavním nádraží. Zde jsme již očekáváni fízlama, kteří nás odvádí na Letnou, kam dorážíme ve stejnou dobu jako autobus. Kolem postávají skupinky domácích hools, ale fízlů je moc, takže se nic neděje.

Toto utkání „cosi" slibovalo, ale ...! Vyjádřím se v rozsáhlejších bodech. protože ve mně zápas zanechal velice intenzívni dojmy, které však nemají co do činěni s „negativními" fotbalovými jevy.
1. Čtyři dny před utkáním jsme s bratrem pozváni (spíše uneseni) na kriminálku. Jsou nám dány lekce slušného chování a oznámeny důsledky nedodržení. Díky!!!
2. Bratr zůstává u výslechu za incident s vlajkou při zápase Neratovice - Most. Vlastní klub na něj podal žalobu a soudní cestou chce vymáhat pokutu 50.000 Kč!!!

Z POHLEDU PLZEŇÁKA:
Původně jsme s příjezdem Severočechů nepočítali a proto jsme se na tento zápas nijak zvlášť nedomlouvali. Den před utkáním se však dozvídáme, že Büx Vandals do Plzně určitě přijedou.
Po poledni se scházíme kousek od nádraží v počtu 28 + 3 Brno. Vlakem však nikdo nepřijel a po několika telefonátech se dozvídáme, že Severočeši jedou autobusem a jsou čtyřicet kilometrů před Plzní. Upozorňujeme je, že pokud chtějí střet, ať nejedou ke stadionu, kde bude hlídkovat hodně bengů. Asi po půl hodině zkoušíme další kontakt, ale nedostupní.

Před zápasem se nás v naší hospodě schází deset. Zbytek prý popíjí blíže u stadionu. Vyrážíme tedy za nimi. Bohužel ne všichni. Ten kdo zůstal sedět na prdeli by se nad sebou měl zamyslet. Nakonec nás je pohromadě asi třicet (bráno hool's a obyčejní fans dohromady). Sestava není až tak zlá, ale rozhodné ne nejlepší, jak jsem se doslechl, že byla. Kde jsou ostatní, to nevím. Jestliže si někdo myslel, že stačí přijít deset minut před utkáním, dát si pivo a jít na fotbal, tak ted' už snad ví, jak to doopravdy je. O těch, co přece jen přišli a nakonec zůstali v bezpečí hospod, ani nemluvím ...

Do Liberce se sjíždíme všemi možnými způsoby - vlaky, auta, busy. První dorazila vlaková skupina, prohání hlídku domácích a poté mizí v nějakém baru. Po chvíli kolem procházejí domácí, posíleni o chuligány z Jablonce a Tanvaldu. Jejich skupina čítala asi 35 - 40 hool's a čekali na nádru od devíti hodin!!! Postupem času doráží další lidé auty a autobusy, mezitím domácí stále volají, většinou však na číslo mobilu, které jeden z nás nechal doma. Až po pár dnech uznají svou chybu při záměně telefonů, do té doby z nás dělali (stejně pořád dělají) sraby.

Jedna z největších bitek se odehrála o víkendu v polsku. Před zápasem Slasku Wroclaw s Arkou Gdyna na sebe narazilo asi 400 chuligánů. Na jedné straně 200 chuligánů Wisly, Lechie a Motoru Lublin. Proti nim asi stejný počet spojenců v zelených rozlišovacích vestách (100 z Lechu Poznaň, 50 z Arky a 50 ze Zaglebie Lubin). Po někaminutové bitce, kde nechyběly sekerky, železné tyče, nože a sekáčky zůstalo na zemi ležet několik znaněných účastníků. 16 jich bylo převezeno do nemocnice, bohužel jeden z nich převoz nepřežil.

Šlo o 24letého mariusze, chuligána Arky. Údajně narazil do lampy, upadnul a byl pak dokopán do bezvědomí. Podle dostupných informací byla bitka domluvené beze zbraní, ale domácí dohodu porušili. V pohotovosti bylo rázem několik vodních děl, policejní helikoptéra a několik zásahových jednotech, které zatknuly na místě 120 osob. Celkem bylo do dnešního dne zatčeno 239 osob, některé už i obviněny z výtržnictví, spoluúčast na vraždě atd. Více fotek v článku.

Z POHLEDU CHACHARA:  
Již pár týdnů předem bylo domluveno, že se výjezd na Letnou pojme jako vzpomínka na staré zvalanecké časy osmdesátých a počátku devadesátých let. Panovaly obavy, že se tento nápad moc neujme, ale nakonec více než polovina zúčastněných vzala tuto recesi za svou. Ráno byl proto Svinov zaplaven individui ve vaťácích, montérkách, vytahaných svetrech, roztrhaných a barvami umatlaných riflích apod. K vidění byla také hornická přilba, několik čír a samozřejmě nechyběly igelitové sáčky na toluen.

Z POHLEDU BRŇÁKA:
Na první zápas na novém stadionu v Srbské ulici jsme se celkem těšili. Měli jsme připravenou a klubem povolenou pyroshow, s bohemáky jsme byli několik dní dopředu ve spojení a domlouvali střet. V den zápasu se od pravého poledne scházíme v hospodě a dozvídáme se, že bohemáci vyráží dvěma busy posíleni několika Poláky a slávisty. Nás se schází kolem čtyřiceti se sedmi slovanisty a zhruba hodinu před zápasem vyrážíme na statek. Bohužel dojde k menšímu incidentu v šalině a na místo doráží zásahovka, čekající na sebemenší záminku.

Z POHLEDU SPARŤANA:
Ohledně předzápasového dění nemám žádné zajímavé zprávy, prostě se jen tradičně chlastalo a chlastalo. Na stadionu jsem s předstihem a na hlavní tribuně, takže mohu sledovat přípravy obou táborů. Slavisté si nachystali choreografíi a na druhé straně se připravovala policie. Opět odvedla ve spolupráci s pořadateli skvělou práci. Nejprve otevřeli jen malý sektor tak pro 200 lidí. Pak jim došlo, že se tam asi všichni nevejdou, tak pouštějí sparťanské fanoušky na horní galerii. To se nelíbí policii. Takže všichni musí opět dolů. Nakonec policie ohraničuje spodní sektor, kam se nacpe většina sparťanu. Na zaplněný semknutý kotel není špatný pohled.

Toto utkání polského poháru se mělo původně hrát ve středu, na kterou si také většina zařídila volno, ale nakonec bylo z důvodu zahájení MS v kanoistice právě v Poznani přeloženo na úterý. Rázem zůstáváme jen dva, ale kolega nakonec díky neodkladnému zařizování a návštěvy zraněného fanatika WKS v nemocnici zůstává doma. Vyrážím tedy sám v doprovodu vracejících se kolegů ze Slasku, kteří navštívili náš zápas se Spartou. Do Wroclawi dorážíme pět minut před odjezdem vlaku, takže hned přestupujeme na další vlak.

V pondělí večer se schází 33 ACS, z toho opravdu bojeschopných asi 17, zbytek mládež pod 18 let. prolézáme centrum. Ve Sport baru hvězda cca. 15 CFC, dalších 30 v British pubu na Staromáku, menší skupinky všude možně. Smutně prohlédneme naši sestavu, při uvažování nabídky boje te 30ti členné skupině zhodnotíme naše zkušenosti s angličany (Leeds), přihlédneme k jejich férovosti, způsobu boje, apod. a jdeme se svěšenými ocasy domu.

 

Na pozvání našich přátel ze St. Pauli, vyrážíme na toto utkání ve třech, velmi brzy ráno autem. Cesta proběhla bez problémů, a tak jsme kolem poledního v bavorské metropoli. Po kontaktování fans St. Pauli kupujeme vstupenky do příslušného sektoru a odcházíme se osvěžit několika pivy. Při této bohulibé činnosti se bavíme pozorováním fans Bayernu. Připadali nám hodně „divní". Je zde velkou módou nosit dres, typický bavorský klobouk, džísku pošitou spoustou fotbalových nášivek a kolem zápěstí mít uvázáno několik šál. Všichni tedy vypadali jako yetti a netopýr dohromady.

Additional information