Z POHLEDU CHACHARA:
Den začal pro jednoho baníkovce prohranou férovkou s Opavákem, jedoucím na Spartu. Stává se ...
Chacharů se v kotli schází na pět stovek a v prvním poločase se docela dobře fandí. Odpalují malé zelené ohně a dýmovnici. Efekt byl téměř nulový, neboť vítr a slunce byli proti. Slavistů dorazilo asi 45, na stadion však doráží až v patnácté minutě. Prý zabloudili. Ono bloudění autobusových zájezdů se stává novou tradicí českých fans... V druhé půli kotel domácích silně prořídl a pokusil se stéci sektor hostí. Akce, která zpočátku vypadala beznadějné, nakonec vůbec nevypadala zle. Vylomen byl jeden plot a vlajky Slavie byly schovány.

Z POHLEDU HRADEČÁKA:
Před zápasem se scházíme v dohodnuté hospodě v počtu asi třiceti pěti lidí. Přes telefon nás kontaktuji slavisté a chtějí střet. Není však možné, abychom se k nim dostali bez čertů. Pár dní před zápasem, byla v televizí velká show o našem Silvestru (AHC), takže kriminálka byla v pohotovosti. Pro vršovické výmluva, ale pro několik lidí od nás obava ze zatčení.
V sektoru vyvěšujeme novou vlajku „Crime boys", dále „Chuligáni" a několik menších. V prvním poločase jsem si všimli skupinky asi šesti slavistů u našeho sektoru. Po chvilce je napadáme v počtu zhruba stejném. Dva slavisté dost inkasují, hlavně jeden voják.

Z POHLEDU SIGMÁKA:
Tuto akci si domlouváme již dlouho dopředu a pro místo střetu si volíme malou vesnici nedaleko Olomouce. Sraz si dáváme v místní nálevně, kde se nás schází pouhých třicet jedna. Opět díky neschopnosti některých jedinců a také díky špatné domluvě. Proti našemu nepříteli číslo jedna stáváme většinou v početní přesile, ale teď víme, že se karta obrátí.
Přesunujeme se na místo střetu, které se nachází na plácku mezi rybníkem a hřbitovem. Po chvíli doráží i hosté. Blíží se k nám v počtu padesáti sedmi lidí, mezi kterými je i pět kibiců z Walbrzychu. Proti početné přesile se stavíme velmi dobře. První vlnu odrážíme dobře, ale naše prohra je evidentní. Bohemákům patří dík za dodržení stanovených pravidel. Teď si můžeme být jisti, že do Prahy můžeme jet beze zbraní. Poté přijíždějí dva autobusy kosmonautů.

Na druhé jarní kolo se upínaly zraky chuligánů většiny předních ligových táborů. Sparta v Liberci, Baník v Jablonci, Slavie jedoucí do Hradce, Brno na Žižkov a Bohemians cestující do Olomouce, to vše slibovalo nespočet možností zajímavých setkání. A to i po přeložení zápasu Liberec - Sparta na sobotu, což se však čekalo. Umíte si v jeden den představit Spartu v Liberci a Baník v Jablonci?

Kvalitní, 43 členná skupina chacharů narazila v Pardubicích pouze na trojici klokanů ze Dvora Králové, kteří přišli o dvě šály a na zemi nechali ležet čepici Umbro. Jinak klid a bez problémů proběhl i průjezd Hradcem.

Z POHLEDU BRŇÁKA:

První jarní zápas nám přinesl atraktivního protivníka, ale hrubě jsme jej podcenili, protože jsme Hanákům uvěřili, že tento zápas bojkotují z důvodu policejní buzerace. Před zápasem jsme tedy neměli žádný společný sraz. Hodinu a půl před zápasem nás Hanáci ovšem kontaktuji, že jich je čtyřicet, přijeli auty a chtějí střet. My dáváme dohromady dobrou skupinu až na zápase a to už je pozdě. Střet je tedy odložen na po zápasovou dobu. Před zápasem ještě dojde k několika drobným konfliktům kolem stadionu.

Z POHLEDU SPARŤANA:
Po nudné zimní přestávce jsme s potěšením přivítali možnost předsezónní rozcvičky s fans velkého rivala z dob Československa, posíleného o družební přátele z Brna. Hostující hooligans dávají předem vědět, že přijedou, a tak se scházíme, abychom je patřičně přivítali. Po telefonické domluvě se vydáváme na místo střetu v počtu čtyřiceti tří lidí. U stanice metra Vltavská se k nám přidávají ještě další dva, takže je nás čtyřicet pět.
Sestava slušná, nálada také, a tak nabuzeni čekáme na nepřátelskou koalici. Ta doráží v počtu třiceti tří kousků a vybíhá schody z metra. My stojíme v půlkruhu okolo výstupu a čekáme až vyběhnou.

V zemi našeho „velkého bratra" se fanouškovská scéna začala rozvíjet někdy na počátku sedmdesátých let. V té době začali jezdit za svým týmem na výjezdy jako průkopníci fans Spartaku Moskva. Jako první se u nich také objevily klubové vlajky a šály. Ve Spartaku nastal největší fanouškovský boom paradoxně po sestupu z nejvyšší sovětské ligy v roce 1976, kdy vznikly i první organizované skupiny. Koncem sedmdesátých let Spartaku vyrostli první soupeři, když se fotbaloví fanatici začali seskupovat také kolem moskevských CSKA a Dinama, posléze také v jiných městech. Hlavně pak v tehdejším Leningradu, Kyjevě, Vilniusu a Minsku.

Tento zápas byl u našich polských kamarádů asi nejzajímavějším podzimním duelem na domácí půdě. Jedná se místní derby a stoprocentně se dal čekat příjezd hostujících fans.
My vyrážíme z Prahy časně ráno, většina řádně upravena po noční vizitě v restauracích. Vyráží nás sedmnáct slavistů (jedna dívka) a devět klokanů. Cesta je do hranic v pohodě. Na státní hranici trochu celníci bouří, ale jedeme dál. Při vjezdu do Walbrzychu nás znenadání obkličují policejní antony, z nichž vyskakují zakuklenci s puškama na gumové projektily. Jsme nuceni vystoupit a jsou nám zabaveny pasy. Jsme prohledáni, autobus také a policie zabavuje nám kukly a dýmovnice, které jsou hned odpáleny na poli.

Do Žiaru nás vyrazilo šedesát autobusem plus někteří auty. Po příjezdu se usazujeme v šenku, začali jsme hulákat, rozbily se nějaké sklenice, a tak přišli dva místní fízli udělat pořádek. Na jejich hlavách a autě se rozbilo ještě více skla, tak naskočili do auta a dali pokoj.
Na stadionu se nás sešlo tak sto. Přes přestávku jsme šli na pivo, najednou se objevilo asi dvacet vyholených týpků. V domnění, že to jsou domácí, jsme vyrazili proti nim. Když jsme zjistili, že jsou z Košic (jeli na Slovan), naše snaha se zdvojnásobila. Všemu však zabránila policie. Košičtí nejevili moc velký zájem bít se. Nechápu proč tam potom přišli. Pak přišli kukláči a byl pokoj.

Ačkoliv se vědělo, že na Slovan musíme vyrazit, vše nakonec dopadlo jinak. Hodně lidi bylo v sobotu v práci a ostatní zřejmě zavařovali nebo nakládali zelí! V sobotu ráno se nás u připraveného autobusu setkává směšný počet devatenácti fans. Tři to hned vzdávají, a tak nás zůstává šestnáct. Protože jsme odhodláni do Bratislavy jet, každý dává všechny své peníze, které nám však stačí pouze na zaplacení autobusu po Nitru. Řidič s námi pokud neseženeme peníze dále odmítá jet. Nakonec se rozhodujeme cestovat autobusem pouze do Nitry a dále nějak pokračovat do Bratislavy na Slovan. Plánujeme ještě, že se cestou zastavíme v Žiari nad Hronom, kde svůj druholigový zápas hraje Trnava. Cesta proběhla v klidu až do té doby, kdy „Jirko" zapomene zaplatit na jedné benzínce za sedm lahví vodky a nějaké energetické nápoje.

Zápas vojvodinského derby severní skupiny druhé jugoslávské ligy nebyl považován za příliš atraktivní a proto přijelo hosty povzbudit pouze zhruba třicet nejvěrnějšich. Domácí již ve dvacáté minutě vedli 2:0 a to se hostujícím fans vůbec nelíbilo. Hned po druhé inkasované brance vtrhli na hrací plochu, napadli radující se domácí hráče, když jeden z nich zůstal po útoku ležet na trávníku. Celý konflikt trval asi deset minut, protože až tehdy dorazily posily fízlů, kteří radikály skupiny „Ultra Banat" zadrželi, naložili do autobusu a odvezli na fízlárnu. Hned na druhý den dostali dva z nich třicet dní natvrdo a další dva vyfasovali patnáct dní basy. Ostatní dostali pokutu 500 dinárů.

Z POHLEDU LETENSKÝCH:
Po několika telefonických domluvách si dávají členové reprezentační koalice sraz v jednom z letenských nonstopů. V průběhu dne se schází dobrá sestava asi sedmdesáti lidí. Bezkonkurenčně nejlepší team přiváží Brňáci, v jejichž čtyřicetičlenné skupině je třešinkou chuligán Sheffieldu Utd., kterému koukala „dobrota" nejen z očí. Nechybí Olomouc, Plzeň, Klatovy, Most a jeden slovanista na pozorování. O naší sestavě se moc rozepisovat nebudu. Její počet i kvalita jasně mluví o chuligánské „formě" ACS. Během pobytu v hospodě pijeme, Brňáci přináší bulharské suvenýry a probíhá telefonicky rozhovor s FCB na téma milostné schůzky. Když se po mohutném dohadování vše upeče, přemisťujeme se k parku J.F..  Asistují čerti uniformovaní i kripo, ale moc důslední nejsou. Kolem osmnácté propuká boj. Trvá dlouho, skoro deset minut. Končí asi remízou, protože přijíždí čerti.

Additional information