Z pohledu Chachara, který nedojel:
Ostravských fans se na tento zápas vydává 52 tradičně Vsacanem. Po vylodění při přestávce v Holešovicích narážejí na devítičlennou skupinu JKG z Brna, jedoucí rovněž do Teplic. Překvapuje, že si brněnští neuvědomili předem jejich přítomnost. Vsacan je jediný vlak ze severní Moravy jedoucí do Teplic a chachaři jím (až na jednu automobilovou výjimku) vždy na reprezentaci přijíždějí. To, že by na ně čekali asi v jejich počtu není moc pravděpodobné.

Z pohledu Chachara:
Tento den se zcela náhodou v hospodě, kde většina byla prvně v životě, schází v dopoledních hodinách na 50 chacharů. Do tohoto podniku asi zcela náhodně míří i jejich "přátelé" z Masné, kteří vše věděli snad dříve než oni.
Kolem třetí se vše přesouvá na Svinov k vlaku o němž přišla hláška, že v něm sedí koalice. Schází se zde na 70 fans FCB, ale také dobrá stovka uniformovaných a všem je hned jasné, že se nic nestane. PČR izoluje ostravské na prvním a opavském nástupišti.

Z pohledu Chachara:
Na po celé Evropě známé zagrebské Bad Blue Boys jsem se vydal pln očekávání. Již od ranních hodin se ulicemi Bratislavy procházeli fans Dinama a okupovali hlavně bary a kavárny v centru města. Já se vydal ke stadionu, kde usedám v knajpě naproti vchodu do sektoru hostí, kterou obývala elita BBB. Dali jsme se i do řeči a dozvěděli se o domluveném souboji, kterým se fans Slovanu údajně moc chlubit nebudou.

Z pohledu Pardubičáka:
Na tento zápas Slavie s nepříliš atraktivním soupeřem vyrážíme kolem druhé odpoledne z Pardubic ve dvou. Cesta probíhá celkem v klidu, jen v Kolíně se náš vlak míjí s právě přijíždějícími lasičkami. Tušíme, že se však dnes ještě setkáme daleko důvěrněji. V Praze Mára prokazuje nevídaný orientační smysl, a tak vcházíme do hospody, kde již několik slávistů spokojeně chlastá.

Z pohledu Sparťana:
Výjezd jako vždy začínáme nákupem lihovin. Cesta do Kolína probíhá na Evžena Kvíčalu (brácha Jirky Lály), takže v pohodě. Zápas nic moc, pivo hnusný, párky studený, jediné potěšení nám připravila Spartička. Po skončení zápasu, se za doprovodu policie vydáváme na nádraží, kde se věnujeme obtěžování zaměstnanců ČD.

Z pohledu Plzeňáka:
Před tímto zápasem se v novinách objevily zprávy, že má do Plzně přijet asi 300 chacharů a budou velká policejní opatření. Tyto zprávy jsme brali jako přehnané.
Kolem poledne se scházíme ve Sport baru v počtu 30 kousků. Zanedlouho se objevila také plzeňská kriminálka. Tvrdili, že si přišli vsadit. Nejspíše nás však od rána hledali v našich tradičních hospodách ve čtvrti Petrohrad. Od té doby až do našeho odchodu z hospody stálo před hospodou několik policejních aut. Asi hodinu před zápasem jdeme na stadion. Kousek od náměstí jsme policajtům zmizeli do malé uličky, kde jsme zalezli do nějaké hospody ve staročeském stylu.

Z pohledu Zlíňáka:
Na výjezd máme sraz u Mašinky. Dostavuji se jako jeden z posledních a odmítám v deseti jet. Po dvou hodinách konzumace však ve dvanácti v bojové náladě vyrážíme směr Svinov. Ve vlaku probíhá svačinová válka a monokl na oku po zásahu okurkou předznamenává průběh dne. V Přerově nás kontrolují čerti na otázky kdo jsme a kam jedeme, odpovídáme, že jsme sparťani a jedeme do Ostravy na Baník. Na Svinově čekají dva čerti + dva vojáci. Vycházíme zpoza vlaku a vidíme asi 10 chacharů, kteří mizí, údajně pro zbraně. Ke konfliktu však nedochází, protože jedou vlakem do Otrokovic.

Z pohledu Bohemáka:
Doba, kdy někteří bohemáci (i členové Berserku!!!) jezdili do Plzně na hokej, je již ta tam.
Přesto v některých z nás dlouhou dobu přetrvávaly sympatie k městu piva. Ovšem poslední cca 2 roky, zřejmě pod vlivem družby s Brnem, se plzeňští začali velmi drze vychloubat a napadat (formou článků a internetových výtvorů) náš klub. Před tímto zápasem se údajně dali slyšet, že Berserk pozabíjí.

Z pohledu Zlíňáka:
Tomuto utkání jsme nevěnovali nějak velkou pozornost. Ale asi 20 vesanů v hostujícím sektoru nás donutilo něco podniknout. A tak se po poločase vydáváme na jejich vlajky. Jednu vlajku měli na plotě a dvě v sektoru. Přicházíme k sektoru a ihned útočíme na vlajku Fan-club Baník Ratíškovice. Když už visí na kousku, útočí na nás čerti, a tak stíháme sebrat pouze jednu šachovnicovou.

Z pohledu Slávisty:
Během loňské sezóny si Ostrava vysloužila pověst bezpečného a policejního města. Dlouho jsme se dohadovali, zda vůbec pojedeme vystavit se policejní zvůlí (z nádraží přímo na stadion atd.). Když se k tomu ozvala ostravská policie zda jedeme, byli jsme hodně na vážkách. Část mladých však byla pevně rozhodnuta jet, a když se k tomu přidalo vyřazení Doněckem, rozhodli jsme se ukázat svou věrnost hráčům v Ostravě.

Z pohledu Pardubičáka:
Na východočeské derby, které se uskutečnilo po dlouhých deseti letech, neponecháváme nic náhodě.
Asi ve 13,30 přijíždí rychlík z Prahy a v něm asi 25 našich přátel z Bohemky a Slavie, kteří s námi jedou do Mechova. Po krátkém posezení v nádražce vyrážíme i s J. Lálou vlakem do Hradce. Je nás celkem asi 70 kousků. Složení je asi takové: 13 Bohemians, 12 Slavia, 20 radikálních Pardubice a 25 mladých hokejových fans. Všichni se celkem dobře baví, nálada stoupá a každý je nažhaven na rozbití Hradečáků. Tuhle náladu jako první odnáší hradecký Paštika, který je vysazen v Opatovicích.

Z pohledu Plzeňáka:
První ligový výjezd po roční pauze začínáme již v dopoledních hodinách v jednom z plzeňských barů. Autobusem nakonec vyrážíme asi ve třiceti lidech. Vezeme se luxusní károu, kterou však řídí nervózní blb. Oproti tradicím tentokrát neplatí nikde Bednář, a tak se o vzruch stará jenom Extáze. Na jedné benzině jde somrovat žrádlo k jistý francouzský rodině. Ta, když ho vidí, balí svůj piknik a rychlostí blesku prchá z odpočívadla.

Additional information