Z POHLEDU MOSTEČÁKA:
Již několik dní předem nás Slezané informují, že jistě dorazí. V den „D" se nás schází asi třicet, docela dobře sestavených vandalů. Hodinu před zápasem se ozývají Slezané, že až budou v Mostě, tak se ozvou. Nikdo však nevolá, a tak voláme my, ale neúspěšně. Míříme tedy do parku před stadionem a na místo vyrážíme rozděleni, což se stává osudným. Ti kteří jedou busem jsou na místě dříve než automobilová výprava. Naše chyba. V onom parčíku jsou spatřeni hosté v počtu asi tak třiceti kusů a přichází oboustranný náběh se zbraněmi v rukou. Padne pár solidních ran, ale dlouho nevydržíme a mladší z naší skupiny se dají na útěk, což se později mění v útěk hromadný. V tom doráží i automobilová výprava. Ještě se pár z nás pokouší o odpor, ale marně. Jsme rozehnání. Na každé straně jdou vidět nějaké ty rozbité hlavy, ale výhra patří opavským. Celé to trvá snad patnáct minut.

Z POHLEDU HRADEČÁKA: Před zápasem se scházíme v naší hospodě a sondujeme, zda se někde neobjeví hosté. Je nám přáno, a tak dochází k prohnání skupiny ševců, která dorazila na nádraží. Po příchodu ke stadionu je spatřen autobus Zlíňáků přistavený přímo u sektoru. Vyvěšujeme vlajky, ale po prvním gólu sektor opouštíme a jdeme se podívat do prostoru hostí. Plot s ostnatým drátem a  banda těžkooděnců obklopuje ševce a tak se možnost střetu dostává pouze do roviny zbožného přání, a proto jen tak postáváme. Nesnižujeme se na úroveň některých fanoušků, kteří jsou silní pouze pod ochanou čertů a upouštíme od slovního provokování a raději se snažíme o setkání mimo stadion.

Náš první výjezd jsme pojali velmi prestižně a vyjeli ve dvou autobusech, před Jabloncem ještě přibíráme jedno auto našich a auto KSG (5), takže je nás něco k osmdesáti hool's. V Jablonci v klidu vysedáme a jdeme hledat domácí. Několikrát je kontaktujeme, ale k ničemu pořádnému se nemají. Domácí tušíme někde u konečné tramvaje a také na ně narážíme. Přední část naší skupiny nás upozorňuje na soupeře, který stojí na kopečku za rohem, a když vidí pouze asi patnáct našich lidí, snaží se zaútočit. Postupem času však jejich nadšení opadá, vidí totiž náš skutečný počet, běžící na ně. Soupeře bylo okolo dvaceti, v tom většina z Liberce. Kdo nestačil prchnout nebo se jakž takž postavil, celkem dost inkasuje.

Tento zápas je brán velice prestižně a přípravy začínají již v zimní
přestávce. Je jasné, že domácí dají kvalitní skupinu podpořenou o slovanisty a Klatováky, a proto se nemůže nic podcenit. Nikdo do Brna nechce jet jako odevzdaný soupeř a udělalo se pro to maximum. Sraz je cíleně na kraji Prahy a
odtud vyráží autobus a mikrobus v počtu 67 chuligánů + 4 dívky. Další autobus s osádkou 26 chuligánů vyráží v přibližně stejnou chvíli ze Dvora Králové a Pardubic. Celkem tedy do Brna míří 93 odhodlaných bojovníků velmi kvalitní sestavy. Po cestě
se hodlají chovat nenápadně, aby se vyhnuli policii, ale to se ukazuje jako nadlidský úkol a již 30km za Prahou je spatřena podezřelá bílá Felicie, ke které se cestou přidávají další a daleko před Brnem se přidává i brněnská kriminálka.

Z POHLEDU SPARŤANA:
O sobotní návštěvě mosteckých Vandalů se předem vědělo, přesto dala většina chuligánů přednost „doplňování adrenalinu" v policií přeplněné Ostravě, a tak se nás schází čtrnáct. Sestava nic moc. Vysíláme zvěda, který informuje o početní převaze soka, načež se ozbrojujeme.
Hraje se na vedlejším tréninkovém hřišti a hosté již jsou v útrobách. Útočíme přes plot a následně prorážíme boční bránu. V tu chvíli mostečtí slušně fasují a ustupují. Nutno zdůraznit, že jsou neozbrojeni. Následně zazní siréna (prý pouze sanitka), což je impuls k našemu hromadnému ústupu.

Z POHLEDU OLOMOUČÁKA:
Již dlouho dopředu víme o chystaném přijezdu Opaváků a přes krizi, která v našich řadách panuje jsme celkem natěšení. Někteří nemohou ani dospat... Vše sice trochu komplikuje páteční termín, ale přesto se nás schází kolem čtyřiceti solidních lidí. Opět se však projevuje skutečnost, že v našich řadách chybí autorita! Naše domluva je totiž zbytečně chaotická a rozděleni na skupinky se z hospody vydáváme každý jinam. Hosté již přitom dorazili na místo střetu, ale my jsme již v tuto dobu vlastní vinnou pod policejním dohledem. To znechutí spoustu lidí, nálada značně klesá a někteří lidé naši skupinu dokonce opouští...

Z POHLEDU ZLÍŇÁKA:
Sraz máme v deset hodin v Otrokovicích a schází se nás tu jedenáct. Žižkováci dali vědět, kterým vlakem dojedou, avšak z něj vystoupili pouze dva „normáli" a žena. Dozvídáme se, že vystoupili v Chocni, a tak jedeme do Zlína, kde se rozcházíme a opět se setkáváme až u stadionu. V hospodě tady sedí sedm příznivců hostí, které vyzýváme ven, ti nám však polštinou odpovídají, že nejdou (nás je 10 - 12). Poté si nás všímají čerti, a tak jdeme pryč. Chvíli před začátkem kolem nás prochází asi deset Žižkováků v bombrech, Umbru apod., hned utočíme, ale než stihneme cokoliv udělat, vytahuji na nás lahváče(!) a také brzy přicházejí benga.

Z POHLEDU BUDĚJOVIČÁKA:

Tento souboj začíná již týden před utkáním férovým bojem juniorů obou klubů. Hostů přijíždí dvanáct, a tak několik našich musí pouze přihlížet a sledovat jednoznačné a vcelku rychlé vítězství svých kolegů, členů FGJ

Na tomto setkání se domlouváme s pěti staršími hochy z Berserku, že bychom chtěli také férový boj bez zbraní, v tuto chvíli jsou všichni pro...

Týden uplaval jako voda a s ním i klokaní slovo. Hosté si přivážejí tyče a pro jistotu jejich zdraví a bezpečí také sekery! My se scházíme již v dopoledních hodinách a naše grupa čítá 40 lidí (20 BGB '99 a 20 FGJ '03). Po pár pivech se přesouváme rovnou na stadion, získáváme dvě šály a jdeme do sektoru.

Z POHLEDU SLÁVISTY:
Když se v rozpisu přípravných zápasů Slavie objevil dvojzápas se Slovanem v Edenu, vůbec nikoho ze slávistů nenapadlo, že by se mohlo jednat také o jejich chuligánskou přípravu. Zhruba čtrnáct dnů před konáním obou zápasů se však objevila nabídka z Bratislavy na konfrontaci obou chuligánských skupin. Tedy dost času na rozhodnutí, zda přijmout či ne. O přijetí nabídky rozhodl ten fakt, že byly osloveny i dva další kluby z Prahy (Sparta a Bohemians) a ani jedni neprojevili zájem. Začalo se tedy telefonováním, přesvědčováním apod. Celkem se dalo počítat se zhruba čtyřiceti hool's, v lepším případě s padesátkou a možnou pomoci Górniku Watbrzych či Bohemians.

Na šlágr chorvatské ligy, na němž nás lákalo především setkání příznivců splitské Torcidy a zagrebského Bad Blue Boys, vyrážíme autem ve čtyřech v poměrně kuriózní sestavě dvou chacharů, jednoho Opaváka a Liberečáka. Do hlavního města země, do které jezdí většina Čechů spíše na dovolenou, přijíždíme již kolem osmé ranní. Jíž v těchto ranních hodinách potkáváme nespočet skupinek fans Dinama, kteří slídí po městě. Zrovna mírumilovný dojem nebudí. Jedné z lepších partiček neunikneme pozornosti ani my, ale po oznámení, že jsme z Česka o nás ztrácejí zájem, dokonce i poradí, kde nalezeneme otevřenou směnárnu. Kromě fanatiků Dinama jsou ulice již nyní piné také policejních hlídek.

 Na tento zápas čekalo celé chuligánské Polsko, jako na „svatou válku" o Kraków. Již dopoledne se odehrál zápas Cracovia „B" - WisLa „B" v rámci kvalifikačních bojů Polského poháru. Na malém derby se však nic nedělo, protože se ho, také zásluhou policie, nezúčastnil nikdo z Wisly. Fanatici Cracovie se snaží se svým městským rivalem telefonicky domluvit, ale ti odmítají s tím, že před večerním zápasem čekají u vlastního stadionu.
Hosté mají sraz v pět hodin u hotelu Cracovia a chvíli poté se s policejní eskortou vydávají ke stadionu. Lechu je asi 140 (v tom také ultras a normáli), Cracovie kolem 150. V parku poblíž stadionu policie překvapivě fanoušky opouští.

Slovanisti nám již v týdnu avizují, že autobus neseženou a proto pravděpodobně nic nebude. My se přesto scházíme v hospodě u stadionu v asi padesáti lidech. Většina pije, jiní monitorují situaci, jak v okolí stadionu, tak i na nádraží. Kolem jedné hodiny popolední přichází do podniku nenápadná kriminálka a asi dvacítka policajtů. Neprovokují, a tak si jich nikdo nevšímá. Asi hodinku před zápasem se všichni přesouváme ke stadionu. Když procházíme kolem benzínky, vidíme uvnitř větší počet policajtů. Část z nás jde zjistit o co jde a uvnitř vidíme pět velmi známých tváří - slovanisti. Přes policejní přesilu dostávají pár facek a kopanců. Fízli jsou ve stresu a přivolávají kukláče. My míříme ke stadionu.

Additional information