Z POHLEDU SLÁVISTY:
Před zápasem:
Již od rána hlídáme Hlavní nádraží, Libeň, Holešovice, Smíchov i Masarykovo v očekávání brněnské, plzeňské či mostecké (měli jet do Budějovic) chásky. Do čtrnácté jsme zkontrolovali dvacet jedna vlaků! Před desátou přijíždí vlak z Brna a v něm patnáct mladých fans (hool's ?) Brna. Za chvíli přijelo pár plzeňských. Chvíli chodí po městě a pak se vracejí na hlavák, kde čekají hlavní skupinu. My se scházíme v hospodě ve čtyřiceti lidech. Jelikož se schází i další skupina a to policie, upouštíme od ataku skupiny Brňáků.

 

Z POHLEDU JABLONEČÁKA:
Protože se nám to v Jablonci pěkně zvedá, tak byla na Bohemians naplánována další akce. Scházíme se v jedné hospodě a společně s přáteli z Liberce nás je asi 25, někteří nutně poznamenáni návštěvou slavnosti piva v Tanvaldu.
S hosty jsme v neustálém kontaktu, věděli jsme, že jedou autobusy a jako místo střetu bylo domluveno vlakové nádraží s tím, že až budou poblíž, ozvou se nám. Nakonec jsme ale Pražáky napadeni před hospodou, kde jsme popíjeli. Útočí v počtu asi 80 hools. My se stahujeme do hospody a bráníme vchod. Byli jsme dost překvapeni jejich počtem, protože v telefonu mluvili o dvaceti akčních lidech. Přichází policie a snaží se nás oddělit. Přesto padá několik ran pásky a pár kopanců. Já jsem chytil lahváčem do držky. Přivolané policejní posily nakonec situací uklidňují.

Z POHLEDU SPARŤANA:
V Olomouci hrajeme pro změnu v pátek, přesto vyjíždíme naším tradičním „půlnočákem". Cestu jsem prospal, ale očití svědci vypráví o neskutečném bordelu, což dokazuje i početná policejní asistence na olomouckém nádraží.
Kotvíme v přilehlé pizzerii a já opět usínám. Očití svědci mi pak vypráví o demolici zařízení tohoto italského podniku a dokonce o napadení uniformovaných. V rozporu se všemi třemi gravitačními zákony se na ně (samy od sebe) vznesly barové stoličky a další předměty. Oni na oplátku následně zatýkají a poté bohužel i obviňují.

Z POHLEDU SLÁVISTY:
Na druhý podzimní výjezd vyjíždí ráno z Prahy 39 slávistů, dalších dvanáct dosedá v Ústí a celkem nás do Teplic vlakem dojíždí 54. Že by blýskání na lepší časy? Na nádraží se ještě chvíli zdržíme, protože za půl hodinky má přijet vlak z Mostu, a v něm jsme na sto procent čekali Brüx Vandals. Vlak má bohužel zpoždění a průvodčí hlásí rozhlasem, že je ve vlaku zásah policie. Jak se později dovídáme od jednoho slávisty, co tím vlakem přijel, tak mostečtí neměli lístky a vyhodili je v Bílině. Jelikož další vlak z tohoto směru přijíždí až za hodinu a půl, jdeme do hospody.

Z POHLEDU KLATOVÁKA:
Všichni jsme ještě měli v živé paměti výprask, který jsme zde sklidili před rokem a půl. Proto nyní vybíráme všechny kulturisty a kickboxery z Klatov a vyrážíme tradičně ve dvou autech. Škoda, že jsme jich neměli více, lidi na to byli. Na brněnském nádraží se sešlo asi sto lidí. Dali jsme dohromady všechny zbraně a zjistili jsme, že se tentokrát nemáme čeho bát. Sedáme do vlaku a vyrážíme. V Hodoníně přesedáme do taxíků a hurá do Ratíškovic.

 

Z POHLEDU OPAVÁKA:
Na tento zápas jsme se hodně připravovali a to hlavně po ultras stránce, protože nějaké střety se daly vzhledem k policejním opatřením dost těžko předpokládat. Již v neděli večer pronášíme na stadion dvacet bambusových tyčí, jelikož naše vedení stojí tak za piču, že nám nejen neudělá prostor pro naši velkou vlajku, ale nepovolí nám ani vlajky na tyčích (prý abychom nenapadli ochranku a policii)! Veškerá práce však přišla nazmar. Ty kurvy vše našly a zabavily.
 

Z POHLEDU SLÁVISTY:
Před zápasem (z doslechu):

Skupina asi čtyřiceti chacharů přichází do hospody, kde je pět starých od nás, ti jsou vyhozeni a potom nuceni utéct. Posléze se schází asi čtyřicet slávistů v jiné hospodě. Jiný fanoušek (já) naráží asi na patnáct ostravských na zastávce, je mu roztrženo tričko „Brigate", naštěstí se zavírají dveře, bus odjíždí. Uff! Poté čekáme před stadiónem do 25. minuty, skupina chacharů však již nepřijíždí, a tak jdeme na stadión.

Z POHLEDU BOHEMÁKA:
Zápas pro nás začíná v poledne, kdy se scházíme v hospodě „U Pepíčka", v té, kterou loni sigmáci vytloukli i když tam kromě dvou lidí nebyl nikdo, kdo by byl schopný bránit se. V této hospodě se již dlouho radikální bohemáci nescházejí. Teď jsme tu výjimku udělali, počítali jsme, že hosté s vidinou dalšího snadného vítězství, opět dorazí.
Vybrali si však hospodu na slávistickém zimáku. Nás ve 14:30 už nebaví čekat a Hanáky kontaktujeme. Po menších dohadech nám prozradí, kde se skrývají a my hned vyrážíme. Je nás kolem třiceti, z toho tři slavisté (družba je sice zrušena, ale vztahy jsou stále dobré) a jeden KSG. Nevíme kolik je hostů, ale jsme zvyklí stát proti početnějšímu soupeři, a tak to moc neřešíme. Nakonec je poměr sil asi 40:30 ve prospěch Sigmy. I výzbroj mají lepší (klacky, tyče, apod.). U nás je zbraní o poznání méně. Něco takového jsme ale očekávali, a tak naše vybavení mohlo být stejné. Tady jsme zaváhali.

Z pohledu Slávisty:

Již několik dnů předem nám hradečtí vzkazovali, že jich přijede sto vlakem. Nepřipomíná vám to něco? Ano to samé dávali najevo i Plzeňáci na podzim. Nakonec „Votroků" dorazí asi třicet pět autobusem, stejně jako vloni Západočechů. Vrána k vráně sedá. Rozdíl tu však je, zatímco plzeňští dorazili již dlouho před zápasem, Východočeši neponechali nic náhodě a dorazili pro jistotu až v patnácté minutě zápasu!
Pro nás zápas začal již den předem, když dva z nás jeli večer do Hradce Králové hlídat vlaky. Bohužel jejich akce nám nakonec byla k ničemu. Další hlídku máme již od rána na hlavním nádraží, ta taktéž nebyla úspěšná, narazila jen na dva gaunery.

Z POHLEDU BUDĚJOVIČÁKŮ:

Článek jsme psát nemuseli, ale uznáme prohru a oceníme akci soupeře. Do Prahy vyráží pět lidí autem a patnáct vlakem. V Praze je při našem příjezdu klid. My autem bloudíme, ale na zápas dorážíme včas. Soupeř žádný (ani se nedivíme, pro tu dálku od Prahy), všude jsou jen samí policajti. Na malém stadionu je nás dost slyšet, a tak v první půli slušně fandíme. Občas jsme do půl těla, natahujeme krepáky a předvádíme své nové šály. To vše za policejního natáčení. Na konci lezeme na plot a hráči nám děkují.

Z POHLEDU JABLONEČÁKA:
Jelikož jsme měli se slávisty nevyřízené účty z minulé sezóny, tak jsme se na tento vzájemný zápas velmi těšili a připravovali. Sejít jsme se měli v hospodě blízko statku, ale po telefonátu o tom, že slávisté jsou v tramvaji a jedou do Jablonce, jsme se narychlo dali dohromady a sešli na konečné šaliny v patnácti lidech. Telefonát nelhal a z tramvaje skutečně vystupuje na 20 hools červenobílých. Vybíháme na ně, Pražáci jsou viditelně zaskočeni a většina se dává na útěk a po chvilce jsou všichni zahnáni do města. Jen jeden zůstává na zemi s rozbitou hlavou. V ruce má igelitku s konfetami, kterou mu zabavujeme. Musíme přiznat naší ozbrojenost, ale byla to odplata za sekery. Poté se již odebíráme na stadion.

Na zápas s Hradcem jsme se dost dlouho těšili. Již několik dní před utkáním nám bylo „Votroky" vyhrožováno přes Internet. Den před zápasem jsme v šesti lidech posedávali v jedné knajpě, když jsme se dozvěděli, že ve Vratisiavicích již popíjí jedenáctičlenná skupina hradeckých s našimi přáteli z Liberce. Padl návrh jet napadnout hradecké již v noci, ale nakonec se tak nestalo.

Additional information