Tento zápas byl u našich polských kamarádů asi nejzajímavějším podzimním duelem na domácí půdě. Jedná se místní derby a stoprocentně se dal čekat příjezd hostujících fans.
My vyrážíme z Prahy časně ráno, většina řádně upravena po noční vizitě v restauracích. Vyráží nás sedmnáct slavistů (jedna dívka) a devět klokanů. Cesta je do hranic v pohodě. Na státní hranici trochu celníci bouří, ale jedeme dál. Při vjezdu do Walbrzychu nás znenadání obkličují policejní antony, z nichž vyskakují zakuklenci s puškama na gumové projektily. Jsme nuceni vystoupit a jsou nám zabaveny pasy. Jsme prohledáni, autobus také a policie zabavuje nám kukly a dýmovnice, které jsou hned odpáleny na poli.

Do Žiaru nás vyrazilo šedesát autobusem plus někteří auty. Po příjezdu se usazujeme v šenku, začali jsme hulákat, rozbily se nějaké sklenice, a tak přišli dva místní fízli udělat pořádek. Na jejich hlavách a autě se rozbilo ještě více skla, tak naskočili do auta a dali pokoj.
Na stadionu se nás sešlo tak sto. Přes přestávku jsme šli na pivo, najednou se objevilo asi dvacet vyholených týpků. V domnění, že to jsou domácí, jsme vyrazili proti nim. Když jsme zjistili, že jsou z Košic (jeli na Slovan), naše snaha se zdvojnásobila. Všemu však zabránila policie. Košičtí nejevili moc velký zájem bít se. Nechápu proč tam potom přišli. Pak přišli kukláči a byl pokoj.

Ačkoliv se vědělo, že na Slovan musíme vyrazit, vše nakonec dopadlo jinak. Hodně lidi bylo v sobotu v práci a ostatní zřejmě zavařovali nebo nakládali zelí! V sobotu ráno se nás u připraveného autobusu setkává směšný počet devatenácti fans. Tři to hned vzdávají, a tak nás zůstává šestnáct. Protože jsme odhodláni do Bratislavy jet, každý dává všechny své peníze, které nám však stačí pouze na zaplacení autobusu po Nitru. Řidič s námi pokud neseženeme peníze dále odmítá jet. Nakonec se rozhodujeme cestovat autobusem pouze do Nitry a dále nějak pokračovat do Bratislavy na Slovan. Plánujeme ještě, že se cestou zastavíme v Žiari nad Hronom, kde svůj druholigový zápas hraje Trnava. Cesta proběhla v klidu až do té doby, kdy „Jirko" zapomene zaplatit na jedné benzínce za sedm lahví vodky a nějaké energetické nápoje.

Zápas vojvodinského derby severní skupiny druhé jugoslávské ligy nebyl považován za příliš atraktivní a proto přijelo hosty povzbudit pouze zhruba třicet nejvěrnějšich. Domácí již ve dvacáté minutě vedli 2:0 a to se hostujícím fans vůbec nelíbilo. Hned po druhé inkasované brance vtrhli na hrací plochu, napadli radující se domácí hráče, když jeden z nich zůstal po útoku ležet na trávníku. Celý konflikt trval asi deset minut, protože až tehdy dorazily posily fízlů, kteří radikály skupiny „Ultra Banat" zadrželi, naložili do autobusu a odvezli na fízlárnu. Hned na druhý den dostali dva z nich třicet dní natvrdo a další dva vyfasovali patnáct dní basy. Ostatní dostali pokutu 500 dinárů.

Z POHLEDU LETENSKÝCH:
Po několika telefonických domluvách si dávají členové reprezentační koalice sraz v jednom z letenských nonstopů. V průběhu dne se schází dobrá sestava asi sedmdesáti lidí. Bezkonkurenčně nejlepší team přiváží Brňáci, v jejichž čtyřicetičlenné skupině je třešinkou chuligán Sheffieldu Utd., kterému koukala „dobrota" nejen z očí. Nechybí Olomouc, Plzeň, Klatovy, Most a jeden slovanista na pozorování. O naší sestavě se moc rozepisovat nebudu. Její počet i kvalita jasně mluví o chuligánské „formě" ACS. Během pobytu v hospodě pijeme, Brňáci přináší bulharské suvenýry a probíhá telefonicky rozhovor s FCB na téma milostné schůzky. Když se po mohutném dohadování vše upeče, přemisťujeme se k parku J.F..  Asistují čerti uniformovaní i kripo, ale moc důslední nejsou. Kolem osmnácté propuká boj. Trvá dlouho, skoro deset minut. Končí asi remízou, protože přijíždí čerti.

Po vyřazení v kvalifikaci Ligy Mistrů nám byl v poháru UEFA losem přidělen švýcarský klub Servette Ženeva. Každý předpokládal postup do dalšího kola, ale opak byl pravdou. Zdá se, jakoby přicházely časy první poloviny devadesátých let, kdy jsme rok co rok vypadávali v prvním kole.
Vzhledem ke „skvělé" hře našich „borců" se na galerce schází kotel asi čtyř set slavistů. Od úvodních minut solidně fandíme, ale naši snahu brzy mrazí gól „Švýcara" černé pleti do naší sítě. Jestliže jsme přestali být aktivní ve fandění, začínají aktivitou hýřit policisté a předvádějí manévry námi ještě nevídané. Během prvního poločasu vyvedli minimálně deset lidí z kotle. Nás to nechává v klidu, protože jsme s kotlem na „válečné stezce".

AC Sparta Praha - Spartak Moskva (nehráno) (12.9.2001)
Naše účinkování v Champions League začalo duelem s moskevským Spartakem, který byl v důsledku teroristických útoků na USA odložen, a to naprosto „stylově" v den utkání. Abych byl přesný, tak k našim uším se tato jobovka dostala okolo jedenácté dopolední a následoval hromadný odchod domů.
Ještě větší „radost" asi vyvolala u ruských „baleščiků", kteří podstoupili nekonečnou pouť autobusy. Kolik jich do stověžaté dorazilo nevím, zaregistroval jsem tři busy. Svou frustraci si Rusové v odpoledních hodinách vybíjí v prostorách Sparta baru, kde se řežou mezi sebou a před restaurací odpalují pyrotechniku.

Z POHLEDU OPAVÁKA:
V sobotu po obědě k nám doráží dvanáct mladých fans ze spřáteleného Slasku (Laziory), což je pro nás povzbuzení, rozdělujeme se na dvě cca patnactičlenné skupiny a jdeme popíjet. Již v sobotu také kontaktujeme klokany, že bychom se s nimi chtěli střetnout. Ti nám slibují, že se ozvou. Pijeme až do ranních hodin, proto se nevstává nejlépe.
Sraz máme již v deset hodin a když se do půl jedenácté soupeř neozývá, voláme my. Bohemáci nám sdělují, že jsou ještě daleko, že ještě nebyli ani v Olomouci. My již nechceme být v Opavě na očích a tak vyrážíme po trase, kterou přijeli Pražané minule (tehdy jsme se pěkně švihli a čekali na jiné příjezdové cestě).

Pohled chacharů: První várka pěti chacharů vyjíždí již v sobotu odpoledne směr Praha. Do vlaku se jim doneslo, že v Praze čeká třicet sparťanů zajímajících se o jejich počet a čas příjezdu. Pomalu, ale jistě opíjející se skupina by sice střet uvítala, ale vzhledem ke svému počtu, takticky volala S.O.S. směr Ostrava. Tuto výzvu akceptovalo a dalším vlakem vyráží sedm lidí. První skupina na ně počkala v Pardubicích, kde „našli" dvě šály (Slavia a Beroun) a vlajku (Slavia) a společně doráží do Prahy. Ještě před Prahou jsou kontaktování spart'ané, ale prý jsou fízly drženi v Jindřišské. Chachaři se tedy usazují v knajpě, kde popíjeli až do rána.

Druhý listopadový víkend, v den konání fotbalového utkání celků Brna a Sparty bylo naplánováno setkání hooligans obou týmů k vzájemnému měření sil. Termín střetu byl oboum stranám znám dostatečně dlouho a vzájemně potvrzen, takže se několik dní předem již rýsovala solidní akce. Původně byla jako místo pro střet vybrána blíže nespecifikovaná oblast poblíž Tišnova, ale protože se asi týden před dnem D po celém Brně vědělo o tomto záměru a byla velká pravděpodobnost prozrazení represivním složkám, tak jsem se rozhodli místo změnit. Nové se nám jevilo jako ideální, fotbalové hřiště mimo vesnici, bez rizika, že se zde bude hrát místní "liga", navíc v lese ukryté před okolním světem, skýtalo skvělou příležitost provést všechno co jsme zamýšleli a přitom se prakticky s nikým nezúčastněným ani nepotkat. Po obhlídce terénu a rychlém schválení dochází k samotné organizaci a velkým chuligánským manévrům v sobotu 13.11.2004. Většina našich se skládá kolem deváté ráno do aut a vyráží na místo, jedno auto vyráží pro naše kamrády ze Slovanu Bratislava na smluvené místo na okraji Brna. Po počátečních problémech s auty a na hranicích konečně doráží všichni a odvážíme je na místo střetu. Zde se kolem pul dvanacté formuje na hřisti asi 120 chuligánů Brna a Slovanu ...

Naposledy nás bylo ve vsi jménem Drnovice na 300, ale dnes jsme věděli, že nás bude hodně málo. Slavia hraje špatně, všichni „věrní" fanoušci zůstali doma, pouze ti zatracováni, špatní a vyvrhelové společnosti, tzv. hooligans zůstali našemu klubu doopravdy věrní.
Z Prahy vyjíždíme autobusem v době, kdy je již na místě naše čtyřosobová vlaková skupina. Jede nás třicet (1 KSG) a jedna dívka. Cesta probíhá ve znamení důkladné konzumace a vánočních nákupů. Po příjezdu do Drnovic se usazujeme v místní hospodě, kde již sedí místní skinheads, prý také hools. Bylo jich asi deset, na naše výzvy, ať jdou ven, odpovídají záporně.

Z POHLEDU OPAVÁKA:

Fotbalový víkend startuji již v pátek, kdy vyrážíme jedním autem do Wroctawi, na sobotní výjezd do Zabrze. V neděli ráno míříme zpět, abychom stihli náš domácí zápas.

Do Opavy přijíždíme asi v půl dvanácté a projíždíme kolem obsypaného nádraží a čekáme na příjezd brněnských. Těch přijelo cca 70. Jak již každý ví, krize která u nás momentálně panuje zapříčinila i to, že jsme nikde Jihomoravany nečekali. I tak by z toho vzhledem k policejním opatření asi nic nebylo.

Additional information