Na tento zápas čekalo celé chuligánské Polsko, jako na „svatou válku" o Kraków. Již dopoledne se odehrál zápas Cracovia „B" - WisLa „B" v rámci kvalifikačních bojů Polského poháru. Na malém derby se však nic nedělo, protože se ho, také zásluhou policie, nezúčastnil nikdo z Wisly. Fanatici Cracovie se snaží se svým městským rivalem telefonicky domluvit, ale ti odmítají s tím, že před večerním zápasem čekají u vlastního stadionu.
Hosté mají sraz v pět hodin u hotelu Cracovia a chvíli poté se s policejní eskortou vydávají ke stadionu. Lechu je asi 140 (v tom také ultras a normáli), Cracovie kolem 150. V parku poblíž stadionu policie překvapivě fanoušky opouští.

Slovanisti nám již v týdnu avizují, že autobus neseženou a proto pravděpodobně nic nebude. My se přesto scházíme v hospodě u stadionu v asi padesáti lidech. Většina pije, jiní monitorují situaci, jak v okolí stadionu, tak i na nádraží. Kolem jedné hodiny popolední přichází do podniku nenápadná kriminálka a asi dvacítka policajtů. Neprovokují, a tak si jich nikdo nevšímá. Asi hodinku před zápasem se všichni přesouváme ke stadionu. Když procházíme kolem benzínky, vidíme uvnitř větší počet policajtů. Část z nás jde zjistit o co jde a uvnitř vidíme pět velmi známých tváří - slovanisti. Přes policejní přesilu dostávají pár facek a kopanců. Fízli jsou ve stresu a přivolávají kukláče. My míříme ke stadionu.

Jelikož na hlavní chod tohoto víkendu vyrážíme až večer, stihli jsme i předkrm v podobě výjezdu na bratislavský Inter. Po dlouhé době děláme opět autobusový zájezd, kde je řidiči nahlášeno, že jedeme do divadla... Je nás 48, celkem slušné sestavy a jsme s belasími domluveni na nějakém opuštěném hřišti. Komunikace však vázne a po vystoupení se usazujeme v hospodě. Chvíli před zápasem již jsou všichni nasraní a polovina lidí odchází na stadion. Až poté přicházejí tři slovanisti, že nás dovedou na místo bitky. Je nás již málo, a tak nejdeme. Raději se k tomu ani nebudu vyjadřovat. Někteří odjíždějí auty domů.
Večer se autobusem vydáváme směr Řím (7+1 holka).

Domácí zápas s Partizanem byl pro nás jakýmsi vrcholem podzimní části sezóny. I když byla výchozí pozice do odvety pro Slavii horší, bylo snad 99% slavistů přesvědčeno o postupu. Proto se čekala solidní účast v sektoru domácích. Nechtěli jsme se ukázat ve špatném světle a to jak po stránce ultras, tak z hooligans pohledu.
Z chuligánského hlediska jsme měli naplánovanou akci před zápasem, kdy jsme měli sraz v hospodě, a na něj dorazilo kolem osmdesáti odhodlanců... Lze s čistým svědomím říci, že to zdaleka nebyla sestava nejlepší, chyběla spousta známých tváří, minimálně 20 - 25 lidí. Naopak přibylo dost tváří mladých.

Klub Baník Ostrava se, zdá se, nezadržitelně blíží do druhé ligy. SFC Opava, zdá se, nepostoupí, ale ani nesestoupí z 2.ligy (FNL). A tak se zřejmě oba kluby a také fanoušci za několik měsíců zase potkají. Když na sebe tyto dva kluby narazí, je vždy veselo. V roce 2009 byly masivní výtržnosti v 3.kole Ondrášovka Cupu. Jak vypadalo poslední prvoligové střetnutí? Takto o utkání z 15.5.2004 referoval tisk (v článku 3 obrázky):

(pro zvětšení klikni na obrázek)

Dnes to je 12 let od doby kdy proběhla bitka Slovan Bratislava (49) + Brno (14) vs. Spartak Trnava (75). Vlevo koalice Slovan+Brno označena žlutými páskami na rukávech, vpravo Trnava. Po zhruba dvou minutách boje má koalice Slovanu a Brna navrch a zatlačuje Trnavu o desítky metrů vzad. Bitka se přerušuje na žádost trnavských kvůli bezvědomí a zraněným (z obou stran). Za vítěze bitky je označena koalice Slovan+Brno.

Z POHLEDU TRNAVÁKA:
Do Bratislavy přijíždíme již v pátek v noci v počtu (6 Trnava + 2 Nitra). Kontaktujeme slovanisty a vydáváme se za nimi do hospody. Všude v ulicích jsou posílené policejní hlídky. V hospodě sedí a pije asi čtyřicetičlenná skupina Slovanu a Brna. Chvíli debatujeme a vydáváme se do ulic. Po chvíli na jednom náměstí potkáváme menší skupinu Angličanů, které okamžitě napadáme. Utíkají do nějakého baru, kde se zabarikádují. My kameny, stoličkami a jinými předměty z terasy rozbíjíme pár oken a prosklené dveře. Za chvíli je slyšet zvuk policejních sirén, a tak prcháme.

Z POHLEDU HRADEČÁKA:
Bohemka se stala naším podzimním prokletím, dvakrát jsme se jí v Hradci nedokázali postavit. Poprvé se to dalo pochopit, každému se může stát, že se nesejde, ale pro akci před nedělním zápasem s Příbramí žádné ospravedlnění není.
Páteční telefonát s oznámením, že se k nám klokani chystají na odvetu za naši pomoc trutnovským při hokejovém utkání ve Dvoře Králové, změnil tento neatraktivní zápas v něco, na co se těšíme. Jaké je však překvapení, když se nás v hospodě schází pouze 36, z toho jedna holka a kameraman. Řada lidí na sraz nedorazí s výmluvou, že malují a podobně. Sestavu tvoří více než polovina mladých, ale nemá cenu se zde na cokoliv vymlouvat, protože jsme o všem věděli dostatečně dopředu!

Scházíme se v počtu asi 35 lidí (11 Jablonec). Hned na začátku zápasu se přesouváme na západní tribunu, vedle sektoru hostí. Pokoušíme se odpálit modrou protitankovku, ale ta jen bouchne a konec. Kolem desáté minuty nabíháme na sparťanský sektor, ale zastavuje nás policie s ochrankou. Fízli nás uzavírají a začíná výměna různých předmětů s letenskými, poté odpalujeme další dýmovnici. Celá první půle se nese ve znamení bitek s fízly a ochrankou. V druhém dějství se přemisťujeme na východní tribunu, kde zapalujeme sparťanskou vlajku, hned na to na nás nabíhá ochranka a vlajku hasí. Do konce zápasu se už nic neděje.

Z POHLEDU SLÁVISTY:
Zápasy Slavie se Sigmou bývají zajímavé z hlediska třetího poločasu. Pokud se podíváte v zadní části tohoto časopisu na tabulku ankety hooligans, můžete vidět, že oba tábory bojují o pátou příčku, alespoň v minulém čísle tomu tak bylo. Pokud vezmete v potaz, že v posledních třech vzájemných duelech si vždy oba tábory k sobě cestu našly, dalo se čekat, že ani tentokrát tornu nebude jinak. Po zápase s Partizanem se ve slavistických řadách mluvilo až o šedesáti členné skupině, nakonec se v místě srazu sešlo na třicet hooligans.

Z POHLEDU BUDĚJOVIČÁKA:
Již v sobotu před utkáním to vypadá, že by se nás mohla sejít dobrá sestava. V neděli na srazu, se ale vracíme do reality a popíjíme v asi deseti lidech. S hradeckými jsme domluveni na bitce beze zbraní banda na bandu. Náš počet zrovna není ideální, aby se postavil autobusu hostí, a tak pouze čekáme na hradecké telefonáty. Votroci se také ozývají a domlouváme místo střetu. Hosté navrhují náměstí, což odmítáme s návrhem jiného placu, ale v tom hradeckým asi dochází baterka nebo kredit - prostě hovor ukončují bez jakéhokoliv důvodu!

Z POHLEDU LIBEREČÁKA:
Do Hradce vyrážíme ve dvou skupinách. Vlaková čítá jedenáct hools (6 Jablonec) a autobusová sedm. Po příjezdu do Hradce ihned dostávají dva anarchisti. Při průchodu městem spatřujeme dva hradecké a ihned na ně nabíháme, byli však sportovněji založeni. Při krátkém nákupu v obchod'áku se opět objevují ti dva sportovci, znovu nabíháme, opět utíkají a tentokrát nás však zastavuje policie. Po cestě na stadion kontaktujeme domácí, ale ti cokoliv odmítají s tím, že jsou pouze dva. Procházíme kolem hospody, kde sedí pár holohlavých typů a po důkladnějším přezkoumání se nám svěřují, že fandí Hradci, což je povel k ataku. Skupinka dostává a my se dáváme na odchod, po několika metrech nás však zastavují fízli a důkladně prohledávají. Jsme zadrženi do doby, než přijede svědek celého incidentu. Po příjezdů fízlů se svědkem začíná jeden z té bandy ukazovat (???) na některé z nás. Po sepsání občanek pokračujeme v cestě.

Additional information