Do Žiliny jsme si objednali autobus, ale v sobotu ráno nám řidič zavolal, že se mu autobus pokazil a proto nepřijede. Rychle jsme proto sháněli náhradní. To se nám samozřejmé nepodařilo a proto jsme se rozhodli jet vlakem. To se nakonec ukázalo jako dobré rozhodnutí, protože nás bylo šedesát a do autobusu bychom se nevešli. Koupili jsme skupinové lístky s 50% slevou, takže cesta proběhla v pohodě. Vlak měl zpoždění, a tak do Žiliny přijíždíme půl hodiny před zápasem.

Nastal očekávaný zápas proti Turkům, před kterým byly různé dohady a přípravy na to, jak to vlastně bude vypadat. Chtěli jsme být pohromadě, a tak se v den zápasu do Bratislavy vydáváme autobusem s velkým odhodláním chytit Turky a se stálou nejistotou z toho, kdo s kým má smír. To, že my jej máme s Trnavou nám bylo jasné, potvrdil se však i fakt, že trnaváci se na smíru dohodli i se slovanistama, což nás velmi překvapilo a stále jsme nevěděli, co bude. Po několika slovanistických telefonátech, ve kterých nás bratislavští žádali o smír nás přesvědčil fakt, že v Bratislavě je hodné Turků a je rozumné spojit síly.

Na tento zápas se k našim přátelům vydáváme autem v počtu pěti Brüx Vandals. Cesta probíhá celkem v klidu a v Liberci jsme třicet minut před začátkem zápasu. Spojujeme se s libereckými a jabloneckými hools a jdeme společně na stadion, kde již čeká pěkná řádka PČR a zamindrákovaných blbečků z agentury KEEN! Hned na začátek zápasu vhazujeme slušný dým a přidáváme super choreo s balónky, které vypadá opravdu moc dobře. Zapojují se do něj i obyčejní fans a my fandíme, co se dá. V sektoru nás je tak 50 - 60, z Bratislavy přijelo tak 120 - 150 fans.

Z POHLEDU SLÁVISTY:
V tomto důležitém zápase každý doufal nejen v solidní výsledek, ale také v nějakou pěknou prezentaci v hledišti. Naše tradiční setkání před zápasem probíhá samozřejmě v hospodě. Na místě tohoto srazu se nakonec schází asi šedesát sešívaných hools. Docela dobře se pije a diskutuje.
Na stadion se vyráží dříve než obvykle, protože jsme v klidu chtěli pověsit naše vlajky a pronést připravenou pyrotechniku. Těsně před zápasem se vypravujeme nahoru na galérku. Utkání začíná a my trošku zmateně vhazujeme asi tři sta konfet. Přesto to vypadá docela slušně, k čemuž pomáhá ještě velké množství nastříhaných malých papírků.


Dva kluby, které mají početnou fanouškovskou základnu, slibovaly zajímavý zápas nejen na hřišti, ale především v hledišti.
Hned po našem vystoupení z metra konstatujeme, že nedlouho před naším příchodem zde muselo být horko. Stanice metra těsně u stadionu totiž byla řádné upravená a na svědomí to zřejmě měli hosté ze Splitu, kteří okolí stadionu okupovali v počtu cca 400 - 500 fanatiků. Po nějaké chvíli se dozvídáme, že zde zažilo lynč pět sympatizantů Fradi, kteří zde hlídkovali. Dal se tedy čekat střet. Tyto předpoklady se také brzy naplnily.

Z POHLEDU BUDĚJOVIČÁKA:
Již dopředu jednu z hlavních postav plzeňského kotle informuji, že pokud nepojedou vlakem, zápas vypouštíme a nepůjdeme ani na stadion. To vše kvůli policii, která u nás opět úřaduje. Od deseti sedíme v hospodě a čekáme na vlaky z Plzně. Dopoledne nepřijel nikdo. Ve dvě nás jde dvacet společně s deseti agresivními hokejovými fans (jeli do Tábora) před nádraží a čekáme. Opět nikdo nepřijel. Je nám jasné, že si vezou prdel autobusem. Potom, co houfně dorazí policie a kriminálka, mizíme pryč. Někdo jde domů, jiní míří do hospody.

První vzájemný zápas po zrušení družby. I když se hrálo až v osmnáct třicet, začali jsme se scházet již o několik hodin dříve. Před zápasem klid, na stadion se trousíme po skupinkách.
Nás se v sektoru schází tradiční počet čtyř stovek a další slávisté jsou v jiných částech stadionu. Kotel Bohemky zcela zaplněn, nedokážu odhadnout kolik v něm bylo lidí - tak osm set? Možná víc, možná míň.

Na začátku zápasu je držena minuta ticha za oběti v USA a po chvíli část našeho sektoru začíná skandovat „Jugoslavia" a „Fuck off USA". Za to jsme vypískáni od tribuny. Hned na to bohemáci odpalují jedenáct ohňů. Super efekt. My kontrujeme protitankovou dýmovnicí.

Z POHLEDU ZLÍŇÁKA:
Toto utkání pro nás začalo již v páteční chlastačkou. Po čtyřech hodinách spánku se scházíme v jedné z náleven, kde se nás sešlo šestnáct i s dvěma Neratovičákama.
Po telefonátu olomouckým zjišťujeme, že jich je přes dvacet. Proto míříme ke stadionu, jestli náhodou nepotkáme nějaké kamarády. Potkáváme pouze pět „kinder" skinheadů, kteří se připojuji. V 16:30 vyrážíme na stadion a nikde nikdo. Jdeme do sektoru hostí a děláme pičovinky. Je přítomno deset policajtů a pětičlenná ochranka.

Z POHLEDU SLÁVISTY:
Před zápasem:
Již od rána hlídáme Hlavní nádraží, Libeň, Holešovice, Smíchov i Masarykovo v očekávání brněnské, plzeňské či mostecké (měli jet do Budějovic) chásky. Do čtrnácté jsme zkontrolovali dvacet jedna vlaků! Před desátou přijíždí vlak z Brna a v něm patnáct mladých fans (hool's ?) Brna. Za chvíli přijelo pár plzeňských. Chvíli chodí po městě a pak se vracejí na hlavák, kde čekají hlavní skupinu. My se scházíme v hospodě ve čtyřiceti lidech. Jelikož se schází i další skupina a to policie, upouštíme od ataku skupiny Brňáků.

 

Z POHLEDU JABLONEČÁKA:
Protože se nám to v Jablonci pěkně zvedá, tak byla na Bohemians naplánována další akce. Scházíme se v jedné hospodě a společně s přáteli z Liberce nás je asi 25, někteří nutně poznamenáni návštěvou slavnosti piva v Tanvaldu.
S hosty jsme v neustálém kontaktu, věděli jsme, že jedou autobusy a jako místo střetu bylo domluveno vlakové nádraží s tím, že až budou poblíž, ozvou se nám. Nakonec jsme ale Pražáky napadeni před hospodou, kde jsme popíjeli. Útočí v počtu asi 80 hools. My se stahujeme do hospody a bráníme vchod. Byli jsme dost překvapeni jejich počtem, protože v telefonu mluvili o dvaceti akčních lidech. Přichází policie a snaží se nás oddělit. Přesto padá několik ran pásky a pár kopanců. Já jsem chytil lahváčem do držky. Přivolané policejní posily nakonec situací uklidňují.

Z POHLEDU SPARŤANA:
V Olomouci hrajeme pro změnu v pátek, přesto vyjíždíme naším tradičním „půlnočákem". Cestu jsem prospal, ale očití svědci vypráví o neskutečném bordelu, což dokazuje i početná policejní asistence na olomouckém nádraží.
Kotvíme v přilehlé pizzerii a já opět usínám. Očití svědci mi pak vypráví o demolici zařízení tohoto italského podniku a dokonce o napadení uniformovaných. V rozporu se všemi třemi gravitačními zákony se na ně (samy od sebe) vznesly barové stoličky a další předměty. Oni na oplátku následně zatýkají a poté bohužel i obviňují.

Z POHLEDU SLÁVISTY:
Na druhý podzimní výjezd vyjíždí ráno z Prahy 39 slávistů, dalších dvanáct dosedá v Ústí a celkem nás do Teplic vlakem dojíždí 54. Že by blýskání na lepší časy? Na nádraží se ještě chvíli zdržíme, protože za půl hodinky má přijet vlak z Mostu, a v něm jsme na sto procent čekali Brüx Vandals. Vlak má bohužel zpoždění a průvodčí hlásí rozhlasem, že je ve vlaku zásah policie. Jak se později dovídáme od jednoho slávisty, co tím vlakem přijel, tak mostečtí neměli lístky a vyhodili je v Bílině. Jelikož další vlak z tohoto směru přijíždí až za hodinu a půl, jdeme do hospody.

Additional information