close(x)

Z pohledu Mostečáka:
Na tento zápas se scházíme v nedaleké hospůdce v počtu 20 hools, 3 hools Teplic a 20 fans již dvě hodiny před utkáním. Patnáct minut před začátkem nám jeden čtmáctiletý kluk oznámil, že byl napaden asi dvaceti Pardubáky! Hned se vydáváme před stadion, kde jsme je zastihli v plné síle. Okamžitě se na ně vrháme, což přerušuje až PČR. Výsledkem je jedna ukořistěná pardubická šála a pár rozdaných ran! Chceme jít na stadion, což je nám znemožněno ochrankou, ale asi jen na pět minut (ochranka asi nepočítala s tím, že jeden neudrží 40).

Z pohledu Bohemáka:
Na návštěvu u našich družebních přátel jsme z Prahy vyrazili již o den dříve a v Pardubicích jsme se objevili již po 22. hodině sobotního večera. Zhruba v patnácti lidech jsme se usadili v baru. „U žokeje“ a strávili zde čas až do 12 hod, kdy jsme se přesunuli na nádraží vyčkat příjezdu dalších lidí z Prahy, popřípadě prvních Hradečáků. Bohužel stejný nápad měli i příslušníci PČR.

Z pohledu Bohemáka:
Po několika posledních plzeňských debaklech, zvláště po posledním hokeji Slavia - Plzeň, kdy nás plzeňští kontaktovali s přáním bitky 20 na 20, aby po zápase přišel na smluvené místo pouze jeden z nich, jsme byli zvědaví, co že obávaní hools z Plzně vymyslí zase za kulišárnu. Nezklamali!!!

Na šlágr chorvatské ligy na němž nás lákalo především setkání příznivců splitské Torcidy a zagrebského Bad Blue Boys vyrážíme autem ve čtyřech v poměrně kuriózní sestavě dvou chacharů, jednoho Opaváka a Liberečáka. Do hlavního města země, do které jezdí většina Čechů spíše na dovolenou přijíždíme již kolem osmé ranní.

Z pohledu Sparťana:
K slavnému derby „S“ komentář v několika bodech:
Slávisté - především nízký počet (600, 700?). Fandění většinou jen po gólech a závěrečném hvizdu. Jedna moc pěkná choreografie, dobrá bitka s ochrankou. Po svém boku tradičně bratry z vršovické ulice, avšak už ne Walbrzyszké nožíře. Prý dali slávistům najevo, že stojí za hovno a družbu ukončili ( ... povídá se ... ).

Do Francie jsem dorazil Eurostarem v jednu odpoledne. Věděl jsem, kde hoši z Glasgow popíjí, tak jsem tam hned vyrazil. Hospoda se jmenovala "Frog and Princess" a byla ve čtvrti Mapillon v Paříži. Od rána tam popíjelo asi 40 kluků, jako vždy panovala skvělá nálada. Z hospody jsme nakonec vyšli až v pět v počtu 60 lidí. U metra jsme počkali na další asi stejně velkou skupinu a vydali se k "Parc des Princes". Nešli jsme pohromadě, ale asi minutu od sebe. Snažili jsme se zjistit, kde se napájí žabožrouti. Největší hospoda, která je plná domácích je obklíčena policií. Druhá skupina nás dochází, ale je nám jasné, že nic nebude.

Z pohledu Chachara:
Díky pondělnímu termínu jsme se předem obávali našich početních stavů v Praze. Tyto obavy se však rychle ukázaly jako liché. Ale od začátku. Cesta vlakem tradiční (lístky do Prahy?), překvapil jeden „velmi vydařený pokus“ sehnat kus hadru, že pane Skota? Na pražském nádraží jsme počítali se slávisty, bohemáky, možná s Walbrzychem. Se Spartou nepočítal nikdo, museli zřejmě navštívit hokej v Litvínově ... No, nebyl tam naštěstí nikdo, alespoň jsme nikoho nezpozorovali.

Z pohledu Olomoučáka:
Tento výjezd pro většinu lidí začíná již v sobotu v podvečerních hodinách u Zubra, kde je otevřeno až do našeho ranního odchodu na vlak. Z Olomouce vyrážíme v počtu třiceti lidí. Cesta probíhá v pohodě a při vjezdu na pražský hlavák se začínáme připravovat na možnou přítomnost fans Bohemians a Slavie. Místo nich však vidíme nádraží obklíčené četnictvem. Po vystoupení z vlaku je naše skupina obstoupena policií a začíná cesta na Žižkov.

Z pohledu Neratovičáka:
Již dva týdny před zahájením jarní části kontaktujeme Brüx Vandals a domlouváme se 20 na 20. Den „D“ nastává a já mířím do nálevny na nádraží, kde je sraz, rovnou ze šichty. Jaké je však mé překvapení, když tu je jen p. R., že jde také z noční. Kde jsou všichni? Sedíme, nasáváme a mobilujeme, co se děje, ale nikde až na p. K. nepochodíme! Náhle se z nádraží objevují postavy a my víme, co jsou zač a že bude asi zle. Naštěstí není. Mostečáci přijdou a domlouvají boj po mači. Je jich 16. Zazpívají si a jdou pryč, když je zle začne je častovat majitel za to, že řvou. Na oplátku mu rozbíjejí vstupní dveře. Dobře mu tak debilovi!

Z pohledu Olomoučáka:
Tento zápas znamená 100% příjezd hostujících fans a proto se domlouváme na brzké dopolední hodiny. Chceme je napadnout u mostu kudy je vodí čerti. Bohužel se dozvidáme, že benga o nás ví, většina odchází do Zubra.
Tam v poklidu konzumujeme až do chvíle, kdy se dozvídáme, že se nedaleko promenáduje asi 15 brněnských hools. Nechce se věřit, ale vybíhá nás asi 50.

Z pohledu Neratovičáka:
Na tento bezpochyby výjezd jara se vydáváme s p. B. již v pátek túrou po neratovických nálevnách. V sobotu ráno na sraz ve 4:30 přichází sice jen deset lidí, ale jen ti nejlepší. Odjiždíme do Prahy a průvodčímu sdělujeme, že tak debilní věc jako jsou lístky nemáme a určitě si je kupovat nebudeme. Ten se už neobjevuje. V Praze jdeme chlastat do baru hned na hlaváku. Odjezd do Pardubic je v 7:50, já s p. B. však jedeme již v 7:05 vlakem IC, s tím, že projedeme. Neprojeli, máme to za 840 Kč a přídavkem dostáváme solidní "gumoléčbu" za smích a já dostávám "krosček" za krk za větu "Je to nutné?".

Z pohledu Sparťana:
Úvodní zápas ligového jara přivedl na Letnou v pondělní podvečer soupeře z Brna. O tom, jak v Plzni na dálnici a v ulicích exhibovali jeho příznivci, vám zajisté poreferují oni sami, a tak přejdu k našemu vystoupeni.
Po dohodě s klubem odpalujeme na úvod bengálské ohně, slušně fandíme, což vidí na pražské poměry dobře zaplněný stadion. Bojůvka Moravanů na zápas přijíždí v jeho průběhu, což je pro nás impuls k protržení bariér a následnému ataku. Vše za bedlivého dozoru policejní kamery, obušků, policejních psů, kteří mají několikrát vyšší IQ než jejich páničci atd.

Additional information