close(x)

Slovanisti nám již v týdnu avizují, že autobus neseženou a proto pravděpodobně nic nebude. My se přesto scházíme v hospodě u stadionu v asi padesáti lidech. Většina pije, jiní monitorují situaci, jak v okolí stadionu, tak i na nádraží. Kolem jedné hodiny popolední přichází do podniku nenápadná kriminálka a asi dvacítka policajtů. Neprovokují, a tak si jich nikdo nevšímá. Asi hodinku před zápasem se všichni přesouváme ke stadionu. Když procházíme kolem benzínky, vidíme uvnitř větší počet policajtů. Část z nás jde zjistit o co jde a uvnitř vidíme pět velmi známých tváří - slovanisti. Přes policejní přesilu dostávají pár facek a kopanců. Fízli jsou ve stresu a přivolávají kukláče. My míříme ke stadionu.

Jelikož na hlavní chod tohoto víkendu vyrážíme až večer, stihli jsme i předkrm v podobě výjezdu na bratislavský Inter. Po dlouhé době děláme opět autobusový zájezd, kde je řidiči nahlášeno, že jedeme do divadla... Je nás 48, celkem slušné sestavy a jsme s belasími domluveni na nějakém opuštěném hřišti. Komunikace však vázne a po vystoupení se usazujeme v hospodě. Chvíli před zápasem již jsou všichni nasraní a polovina lidí odchází na stadion. Až poté přicházejí tři slovanisti, že nás dovedou na místo bitky. Je nás již málo, a tak nejdeme. Raději se k tomu ani nebudu vyjadřovat. Někteří odjíždějí auty domů.
Večer se autobusem vydáváme směr Řím (7+1 holka).

Domácí zápas s Partizanem byl pro nás jakýmsi vrcholem podzimní části sezóny. I když byla výchozí pozice do odvety pro Slavii horší, bylo snad 99% slavistů přesvědčeno o postupu. Proto se čekala solidní účast v sektoru domácích. Nechtěli jsme se ukázat ve špatném světle a to jak po stránce ultras, tak z hooligans pohledu.
Z chuligánského hlediska jsme měli naplánovanou akci před zápasem, kdy jsme měli sraz v hospodě, a na něj dorazilo kolem osmdesáti odhodlanců... Lze s čistým svědomím říci, že to zdaleka nebyla sestava nejlepší, chyběla spousta známých tváří, minimálně 20 - 25 lidí. Naopak přibylo dost tváří mladých.

Klub Baník Ostrava se, zdá se, nezadržitelně blíží do druhé ligy. SFC Opava, zdá se, nepostoupí, ale ani nesestoupí z 2.ligy (FNL). A tak se zřejmě oba kluby a také fanoušci za několik měsíců zase potkají. Když na sebe tyto dva kluby narazí, je vždy veselo. V roce 2009 byly masivní výtržnosti v 3.kole Ondrášovka Cupu. Jak vypadalo poslední prvoligové střetnutí? Takto o utkání z 15.5.2004 referoval tisk (v článku 3 obrázky):

(pro zvětšení klikni na obrázek)

Dnes to je 12 let od doby kdy proběhla bitka Slovan Bratislava (49) + Brno (14) vs. Spartak Trnava (75). Vlevo koalice Slovan+Brno označena žlutými páskami na rukávech, vpravo Trnava. Po zhruba dvou minutách boje má koalice Slovanu a Brna navrch a zatlačuje Trnavu o desítky metrů vzad. Bitka se přerušuje na žádost trnavských kvůli bezvědomí a zraněným (z obou stran). Za vítěze bitky je označena koalice Slovan+Brno.

Z POHLEDU TRNAVÁKA:
Do Bratislavy přijíždíme již v pátek v noci v počtu (6 Trnava + 2 Nitra). Kontaktujeme slovanisty a vydáváme se za nimi do hospody. Všude v ulicích jsou posílené policejní hlídky. V hospodě sedí a pije asi čtyřicetičlenná skupina Slovanu a Brna. Chvíli debatujeme a vydáváme se do ulic. Po chvíli na jednom náměstí potkáváme menší skupinu Angličanů, které okamžitě napadáme. Utíkají do nějakého baru, kde se zabarikádují. My kameny, stoličkami a jinými předměty z terasy rozbíjíme pár oken a prosklené dveře. Za chvíli je slyšet zvuk policejních sirén, a tak prcháme.

Z POHLEDU HRADEČÁKA:
Bohemka se stala naším podzimním prokletím, dvakrát jsme se jí v Hradci nedokázali postavit. Poprvé se to dalo pochopit, každému se může stát, že se nesejde, ale pro akci před nedělním zápasem s Příbramí žádné ospravedlnění není.
Páteční telefonát s oznámením, že se k nám klokani chystají na odvetu za naši pomoc trutnovským při hokejovém utkání ve Dvoře Králové, změnil tento neatraktivní zápas v něco, na co se těšíme. Jaké je však překvapení, když se nás v hospodě schází pouze 36, z toho jedna holka a kameraman. Řada lidí na sraz nedorazí s výmluvou, že malují a podobně. Sestavu tvoří více než polovina mladých, ale nemá cenu se zde na cokoliv vymlouvat, protože jsme o všem věděli dostatečně dopředu!

Scházíme se v počtu asi 35 lidí (11 Jablonec). Hned na začátku zápasu se přesouváme na západní tribunu, vedle sektoru hostí. Pokoušíme se odpálit modrou protitankovku, ale ta jen bouchne a konec. Kolem desáté minuty nabíháme na sparťanský sektor, ale zastavuje nás policie s ochrankou. Fízli nás uzavírají a začíná výměna různých předmětů s letenskými, poté odpalujeme další dýmovnici. Celá první půle se nese ve znamení bitek s fízly a ochrankou. V druhém dějství se přemisťujeme na východní tribunu, kde zapalujeme sparťanskou vlajku, hned na to na nás nabíhá ochranka a vlajku hasí. Do konce zápasu se už nic neděje.

Z POHLEDU SLÁVISTY:
Zápasy Slavie se Sigmou bývají zajímavé z hlediska třetího poločasu. Pokud se podíváte v zadní části tohoto časopisu na tabulku ankety hooligans, můžete vidět, že oba tábory bojují o pátou příčku, alespoň v minulém čísle tomu tak bylo. Pokud vezmete v potaz, že v posledních třech vzájemných duelech si vždy oba tábory k sobě cestu našly, dalo se čekat, že ani tentokrát tornu nebude jinak. Po zápase s Partizanem se ve slavistických řadách mluvilo až o šedesáti členné skupině, nakonec se v místě srazu sešlo na třicet hooligans.

Z POHLEDU BUDĚJOVIČÁKA:
Již v sobotu před utkáním to vypadá, že by se nás mohla sejít dobrá sestava. V neděli na srazu, se ale vracíme do reality a popíjíme v asi deseti lidech. S hradeckými jsme domluveni na bitce beze zbraní banda na bandu. Náš počet zrovna není ideální, aby se postavil autobusu hostí, a tak pouze čekáme na hradecké telefonáty. Votroci se také ozývají a domlouváme místo střetu. Hosté navrhují náměstí, což odmítáme s návrhem jiného placu, ale v tom hradeckým asi dochází baterka nebo kredit - prostě hovor ukončují bez jakéhokoliv důvodu!

Z POHLEDU LIBEREČÁKA:
Do Hradce vyrážíme ve dvou skupinách. Vlaková čítá jedenáct hools (6 Jablonec) a autobusová sedm. Po příjezdu do Hradce ihned dostávají dva anarchisti. Při průchodu městem spatřujeme dva hradecké a ihned na ně nabíháme, byli však sportovněji založeni. Při krátkém nákupu v obchod'áku se opět objevují ti dva sportovci, znovu nabíháme, opět utíkají a tentokrát nás však zastavuje policie. Po cestě na stadion kontaktujeme domácí, ale ti cokoliv odmítají s tím, že jsou pouze dva. Procházíme kolem hospody, kde sedí pár holohlavých typů a po důkladnějším přezkoumání se nám svěřují, že fandí Hradci, což je povel k ataku. Skupinka dostává a my se dáváme na odchod, po několika metrech nás však zastavují fízli a důkladně prohledávají. Jsme zadrženi do doby, než přijede svědek celého incidentu. Po příjezdů fízlů se svědkem začíná jeden z té bandy ukazovat (???) na některé z nás. Po sepsání občanek pokračujeme v cestě.

Všichni mají opět hodně práce a zase musí někam jezdit. A tak se nás schází opravdu netradičně 11. Po pár kouscích vyrážíme ke stadionu. Když vystupujeme, tak se nám naproti vydá asi dvacítka brněnských. Dlouhé váhání a neschopnost obou skupin však nahraje do karet černým mužům, kteří nás rozdělí. Na stadionu vytahujeme nějaké žlutomodré balónky a občas se snažíme i fandit, ale výsledek za moc nestojí. Brněnských je v kleci kolem 150. Také moc nefandí, ale když ano, tak to stojí za to. My ještě pálíme brněnskou šálu (normální). Brňané ke konci zápasu neustále zasypávají hrací plochu nějakým bordelem.

Additional information