Pohled sparťana:
Do Tilburgu jsme vyrazili večer, den před utkáním. Cesta proběhla v pohodě s dobrou náladou podporovanou ohromným množstvím chlastu.
Po příjezdu do Tilburgu jsme nejprve zamířili na stadion a poté do útulné hospody.
Zábava probíhala tradičně - chorály, svlékání do naha, tanec a spousta nepopsatelných perverzností. Před hospodou také došlo k první šarvátce mezi námi a holandskými fans. Dostali rány a my pokračovali v zábavě. Cestou na stadion přibyl další konflikt před hospodou místních fans, ale rodící se bitku okamžitě zažehnaly benga.

Pohled slávisty:
Díky velké mediální kampani, lístkům zdarma a slibované skvělé atmosféře, jsme se rozhodli pro jednou porušit slávistický bojkot reprezentace a zápas navštívit.
Na zápas dorážíme asi dvě a čtvrt hodiny před zápasem a podrobujeme se neskutečně přísným osobním prohlídkám... Usazujeme se přibližně uprostřed nekryté tribuny a pozorujeme okolí. První se objevuje banda sedláků z Opavy, která se "zabydluje" nedaleko od nás. Slávistů je přítomno asi 10 (5 Fanatics). Nějak před zápasem chybí slibované desítky míčů a stovky dresů, ale zvlášť nám to nevadí.

Pohled sparťana:
Do Teplic dorážíme autem a postupně se scházíme ve Slavii. Konečný počet byl 20 Sparta, 3 Olomouc a 2 Slavia. Po několika hodinách přichází hláška, že opodál konzumují baníkovci. Ihned vyrážíme a vstupujeme do hospody, kde v poklidu konzumují (15 ks). Chvíli váhají, ale pak už létá vzduchem všechno možné a my před přívalem létajících půllitrů (zvláštní to úkaz) opouštíme restauraci.

Pohled chachara:
Přes počáteční kecy, že autobus bude málo, jsme horko těžko zaplatili jeden a vyjelo nás ubohých 26. Cestou většina hověla alkoholu a v sobotu před polednem jsme byli ve Vilniusu.
Hledali jsme stadion a kousek od něj se pohybovala skupina místních hools.

Pohled chachara:
Po několika letech se hrál v Ostravě halový turnaj, který sliboval něco víc než přehlídku sponzorů, plnění sázek či experimenty v konfrontaci dvou stylů.
Chachaři se proto sešli už o něco dřív, v jedné docela hezké a dobře umístěné knajpě, protože pár piv místo oběda ještě nikoho nezabilo.

Pohled Slávisty:
Na tento výjezd roku se někteří připravovali již den předem v jednom pražském podniku. Já bohužel ne, jelikož jsem byl v Č. B. už od pátku. V 9,46 ráno jsem čekal na příjezd hlavní skupiny, spolu se mnou zde čekalo šest psú (dva byli čtyřnozí). Po příchodu do haly jsme Budějovice přivítali chorálem, který neměl s fotbalem nic společného, ale A. H. by měl radost. V hale prý byly nějakým študentům zabaveny šály v barvách FCB.

Pohled Sparťana:
Příprava na utkání proběhla celkem obvykle a po příchodu na stadion nás potěšilo, že je Eden slušně zaplněn a benga zatím dost daleko od nás. A tak se okamžitě vyzkoušela odolnost plotu. Zatím náš nápor vydržel. To už však dopadlo na hřiště několik dýmovnic.

Pohled Plzně:
Na toto utkání jsme se všichni strašně těšili, protože nás zde čekalo setkání se sparťany. Bohužel, pro mnohé z nás tato akce skončila totálním fiaskem.
Na hokej nejezdím a tak jsem se neúčastnil pátečního utkání na Spartě a nočního tahu v Praze, prý byl fantastický. Odjížděl jsem v 5:30 a na nádraží byl pouze Jokerit. Potkali jsme taky Pepu z Nekvasov, vypadal vcelku spokojeně, měl své čtyři promile, válel se po zemi a něco si chrochtal pod fousy. Chtěli jsme ho vzít pro zpestřeni s sebou, ale kdo by táhl jeho bezvládné tělo do vlaku a průvodčí by ho jako zavazadlo taky neuznala.

Pohled chachara:
Na Bohemku, výjezd podzimu, se většina vypravila bez jízdenek a proto již v noci. Sraz byl v Kolíně, kde se čekalo na příjezd Vsacanu, kterým celá skupina již tradičně doráží do Prahy. Na Holešovicích také již tradičně nikdo (ani policie, která si baníkovců hledí jen při zápasech se Spartou) nečeká, nevítá ani nesleduje. Opět se míří do osvědčených hospod na Vinohradech, odkud to do Vršovic není daleko. Celá banda čítá dvě stovky, proto se rozděluje do tří šenků. V té době si údajně sparťané myslí, že celá grupa je obstoupena policií a odváděna neznámo kam. Proto prý baníkovce ani nehledají.

Pohled Slavie:
Výjezdy do Opavy se slávističtí fandové nikdy chlubit nemohli, vždyť naše bilance na severu Moravy za dobu, co Opava hraje českou ligu, nebyla nijak oslnivá. Snad čestnou výjimkou bylo naše představení v sezóně 97/98. Postupně nás do Opavy přijíždělo (počty znamenají jen ty členy, kteří se mohou počítat k tzv. tvrdému jádru): 95/96 tři, 97/98 dvanáct (v deseti útočíme na stadionu do značné přesily), 96/97 pět, 98/99 pět, z toho 3 doráží až v 84. minutě - bilance opravdu nelichotivá.

Pohled Baníku:
Ačkoliv už chodím na naše milované Bazaly nějaký ten pátek (asi 15 let), spatřil jsem některé jevy poprvé až první říjnovou sobotu při zápase se Spartou.

• poprvé jsem viděl takové množství Pražáků, kteří dorazili vlakem - asi 60 hlav

• poprvé platila vyhláška zakazující na Bazalech vyvěšovat „některé“ vlajky

Pohled Baníku:
Po třech měsících nás ligový los opět poslal do nedaleké Opavy. Místní chytří funkcionáři pro nás postavili klec. Nás přijela asi polovina jarního počtu (500) beze zbraní a neočekávaly se vážnější konflikty. Klid před zápasem narušila jen část Bulldog Corps, kteří ve městě vypráskali pár chacharů mimo hlavní skupinu a dobití tří fans WKS Slask před stadionem.

Additional information